Share

„Jak čas plyne, je stále těžší pamatovat si mou skutečnou rodinu. Jedinou věc, která mi zbyla po mé pokrevní rodině, mi dala žena, která svého jediného syna i s rodinou poslala na lodi přes moře s vědomím, že je nejspíš už nikdy neuvidí.“ Tak zní velmi přiléhavé věty, přesně vyjadřující celoživotní pocity jedné z hlavních hrdinek románu Vlak naděje.

Vivian a Molly stojí na opačných pólech životního příběhu. Jednoho dne se jejich osudy nečekaně, avšak velmi zásadně protnou. Dospívající Molly je za krádež v knihovně odsouzena k veřejně prospěšným pracím. Díky náhodě, která nakonec vůbec žádnou náhodou není, se dostane do domu 91leté Vivian, aby jí pomohla utřídit krabice se vzpomínkami v podkroví. Obě ženy postupně zjišťují, že jejich životní příběhy se velmi podobají, a nacházejí k sobě cestu.

Vivian přicestovala s celou rodinou z Irska, aby v Americe našli své štěstí a splnili si sny. Nově nabyté štěstí jim však douho nevydrželo, velmi záhy přišla Vivian o celou rodinu při požáru. Mollyina matka sedí ve vězení, její otec zemřel. Při úklidu podkroví, který se tak symbolicky stane i úklidem v životech obou žen, zjišťují, co je spojuje. Vivian i Molly mají za sebou bohužel velmi otřesné zážitky z různých pěstounských rodin. Vivian se do pěstounské péče dostala pomocí tzv. vlaku naděje, kdy byla spolu s dalšími dětmi odvezena z New Yorku na venkov a tam je přímo na nádraží nabídli pěstounům. A Molly díky prožitým zlům vůbec nikomu nedůvěřuje. Přesto je však Vivianiným vyprávěním fascinována a postupně jí svěřuje i svůj životní příběh.

Vlak naděje americké autorky Christiny Baker Klineové je příběhem o ztrátě minulosti, tápání v přítomnosti a hledání místa v životě. Je vyprávěním o pohnutých osudech dvou opuštěných žen, založeným na skutečných událostech z USA 30. let.

Autorka umně střídá současnost s Vivianiným vyprávěním o jejím dětství počínaje rokem 1929. Máme tak šanci sledovat životní osudy staré ženy, a postupně rozkrýváme i Mollyin příběh. Niterný pohled do života opuštěných dětí, hledajících své místo na světě, vás nenechá na pochybách, že Vlak naděje zůstane vryt hluboko ve vaší duši.

Jak celý příběh nakonec dopadne, jestli se Molly i Vivian probojovaly z příšerných podmínek svých pěstounů a našli nakonec svůj osud, to se již dozvíte ze stránek tohoto jímavého románu.

Čaj v šálcích pomalu chladne, vyprávění plyne a tajemství dvou životů se rozplétají. Vlak naděje je příběhem, který ve vás bude ještě dlouho rezonovat.

 

VLAK NADĚJE, Christina Baker Klineová
vydalo nakl. Plus, v roce 2015
www.nakladatelstviplus.cz

Knihu můžete zakoupit např. v síti knihkupectví Neoluxor.

Nejnovější příspěvky na webu:

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

16. Červen 2018

Famózní úspěch této knihy v zahraničí lze podle mě přičítat dvěma věcem: nádherně a jímavě, leč velmi překvapivě rozbalovaným charakterům postav. A potom příběhu, ve kterém si čtenář každého věku i založení najde to svoje. Od mystiky k akčnosti, od jemných linií příběhu, až po chvíle, kdy jednotlivé řádky zazní jako osudové volání do boje. Dívka, která upíjela měsíc je jednou z obětovaných holčiček, které se každoročně nechávají napospas v černém lese pro zlou čarodějnici. Ne, nikdo se neptá, co se s dětmi stane... Ale jedno je jisté. Z druhé strany lesa je už na cestě čarodějnice, obyčejně má nějakou tu ptačí podobu, aby se jí rychleji cestovalo,

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

16. Červen 2018

Odpočinek sladký jako nadýchaná šlehačka. Mozek odpočívá, duše se usmívá a od jemného vtipu a plné chuti vám radostí poskakuje každá buňka v těle. Jo, tak takové čtivo je vážně na jedničku. A Hans Rath to skutečně umí. Když Bůh praví, že si musíte promluvit, nedá se to odmítnout. Za prvé by to byla škoda, za druhé by to vůbec nešlo, protože vás ten člověk bude neustále pronásledovat. No jo, když jste psychoterapeut, tak je to první volba. Protože možná to je skutečně tak, Bůh šest dní tvořil lidstvo, sedmý den odpočíval a osmý vyhledal psychologa. A volba padla na Jakoba Jakobiho v Berlíně. Jednu