Share

„Jak čas plyne, je stále těžší pamatovat si mou skutečnou rodinu. Jedinou věc, která mi zbyla po mé pokrevní rodině, mi dala žena, která svého jediného syna i s rodinou poslala na lodi přes moře s vědomím, že je nejspíš už nikdy neuvidí.“ Tak zní velmi přiléhavé věty, přesně vyjadřující celoživotní pocity jedné z hlavních hrdinek románu Vlak naděje.

Vivian a Molly stojí na opačných pólech životního příběhu. Jednoho dne se jejich osudy nečekaně, avšak velmi zásadně protnou. Dospívající Molly je za krádež v knihovně odsouzena k veřejně prospěšným pracím. Díky náhodě, která nakonec vůbec žádnou náhodou není, se dostane do domu 91leté Vivian, aby jí pomohla utřídit krabice se vzpomínkami v podkroví. Obě ženy postupně zjišťují, že jejich životní příběhy se velmi podobají, a nacházejí k sobě cestu.

Vivian přicestovala s celou rodinou z Irska, aby v Americe našli své štěstí a splnili si sny. Nově nabyté štěstí jim však douho nevydrželo, velmi záhy přišla Vivian o celou rodinu při požáru. Mollyina matka sedí ve vězení, její otec zemřel. Při úklidu podkroví, který se tak symbolicky stane i úklidem v životech obou žen, zjišťují, co je spojuje. Vivian i Molly mají za sebou bohužel velmi otřesné zážitky z různých pěstounských rodin. Vivian se do pěstounské péče dostala pomocí tzv. vlaku naděje, kdy byla spolu s dalšími dětmi odvezena z New Yorku na venkov a tam je přímo na nádraží nabídli pěstounům. A Molly díky prožitým zlům vůbec nikomu nedůvěřuje. Přesto je však Vivianiným vyprávěním fascinována a postupně jí svěřuje i svůj životní příběh.

Vlak naděje americké autorky Christiny Baker Klineové je příběhem o ztrátě minulosti, tápání v přítomnosti a hledání místa v životě. Je vyprávěním o pohnutých osudech dvou opuštěných žen, založeným na skutečných událostech z USA 30. let.

Autorka umně střídá současnost s Vivianiným vyprávěním o jejím dětství počínaje rokem 1929. Máme tak šanci sledovat životní osudy staré ženy, a postupně rozkrýváme i Mollyin příběh. Niterný pohled do života opuštěných dětí, hledajících své místo na světě, vás nenechá na pochybách, že Vlak naděje zůstane vryt hluboko ve vaší duši.

Jak celý příběh nakonec dopadne, jestli se Molly i Vivian probojovaly z příšerných podmínek svých pěstounů a našli nakonec svůj osud, to se již dozvíte ze stránek tohoto jímavého románu.

Čaj v šálcích pomalu chladne, vyprávění plyne a tajemství dvou životů se rozplétají. Vlak naděje je příběhem, který ve vás bude ještě dlouho rezonovat.

 

VLAK NADĚJE, Christina Baker Klineová
vydalo nakl. Plus, v roce 2015
www.nakladatelstviplus.cz

Knihu můžete zakoupit např. v síti knihkupectví Neoluxor.

Nejnovější příspěvky na webu:

Velmi lidské povídky

Velmi lidské povídky

29. Březen 2018

Muž, jenž podezřívá ženu z nevěry, žena toužící po dítěti, chlapík, který naoko zvládá vše, ale moc dobře ví, že je jen šikovný babral. Ti a mnozí jiné jsou hrdiny povídek v nové sbírce Nelidské zdroje. Monika Petrlová už čtenářům předvedla, že povídka je jejím oblíbeným literárním útvarem. Po dvou úspěšných povídkových souborech – Hafni! a jiné povídky a Mrkev pro vězně – se vrací se třetí sbírkou Nelidské zdroje. Nelidské zdroje se v deseti povídkách zaměřují na dnešní uspěchanou dobu, kdy nás společnost tak trochu tlačí k rychlosti, odtažitosti, z lidí se stávají zdroje a ze všech jsou manažeři, asistenti  či specialisté. Mezilidské vztahy však nikdo

Enrique Barrios: Ami, vnitřní civilizace

Enrique Barrios: Ami, vnitřní civilizace

27. Březen 2018

„Když jsme přijeli, myslel jsem si, že se Ami a jeho kosmická loď navrátí v prvních dnech letního období, ale strávil jsem téměř dva měsíce marným čekáním na skalách, kde jsme se předtím dvakrát setkali. Prázdniny už pomalu končily, zanedlouho jsme se měli vrátit do města a pořád nic. Toto smutné čekání změnilo mé prázdniny ve skličující, nekonečně dlouho trvající okamžiky. Každý den jsem chodil na skály na pláži a dlouhé hodiny, někdy až dlouho do noci, jsem pozoroval oblohu a přál jsem si spatřit známý létající předmět. Při každé světlušce, která nade mnou prolétla, mi srdce poskočilo nadějí, ale vždycky se