Share

5. 7. si rok co rok připomínáme den věrozvěstů Cyrila a Metoděje. V letošním roce je tento státní svátek o něco významnější, protože uplynulo 1150 let od jejich příchodu. Právě k tomuto výročí vydalo Slovácké muzeum v Uherském Hradišti unikátní publikaci Pravdivý příběh byzantských věrozvěstů Konstantina a Metoděje. V kartonové červené dárkové krabici najdeme tři knihy a dva bonusy – štědré. Milovníkům pověstí a historie se rozzáří oči a radostně se začtou do kroniky Slovo paměti, kterou sepsala Renata Štulcová a ilustracemi ozdobila Renata Fučíková.

Království dějin zbavené zdá se být mrtvé, a proto tedy já, Konstantin, řečený Filozof, otvírám tuto kroniku a prosím tebe, Sofio, skrze kterou mi Bůh dal všechen rozum a veškeré znalosti, provázej mě, až budu vyprávět a psát. Neboť uběhnou věky, již nebudou naživu ti, kteří vše na vlastní oči viděli, a tehdy potomci Moravanů nesmí zapomenout na činy svých předků… (strana 5)

Působivý začátek. Opravdu se zdá, že čtete historický deník Konstantina Filozofa, jenž zachycuje dějiny Moravy mezi lety 863–907 n. l., dobu od příchodu Konstantina a Metoděje až do zániku Velké Moravy. Konstantin Filozof je výborným vypravěčem, po jehož smrti pokračuje v zápiscích jeho žák Gorazd, pozdější velkomoravský arcibiskup. Autorka zvolila styl pověstí, dokázala současné češtině vtisknout historický punc. Příběhy tak získávají patinu dob minulých, přitom neztrácejí nic na čtivosti a zajímavosti.

O čem se vypravěči zmiňují?  Především zaznamenali žádost knížete Rostislava, s níž putovalo poselstvo z Moravy do Byzance, pokračovali cestou Konstantina a Metoděje do Rostislavgradu a zachytili jejich pobyt na Moravě. Konstantin v jedné z kapitol vysvětluje, jak vytvářel hlaholici. Když Gorazd přebírá psaní kroniky, vypráví o boji za uznání slovanského písma, popisuje cestu do Říma, kde zemřel Konstantin. O Metodějovi, o zřízení moravského arcibiskupství a Metodějově boji proti franckým kněžím. Mezi pověstmi týkajícími se přímo věrozvěstů Konstantina a Metoděje se objevují příběhy ze života Moravanů, vyprávění o Rostislavovi, Svatoplukovi a Svantožizni, o založení Veligradu, o hrdinném boji Moravanů proti franckému císaři, ale také o Bořivojově křtu, o nedostatku soli či nakládaných okurkách.

Působivou publikaci čtvercového formátu doplňuje první bonusové překvapení – audio nahrávka pověstí, kterou najde čtenář na CD na zadní předsádce knihy. Vynikající projev herců umocňuje hudba J. Pavlici a Hradišťanu.

Druhá publikace stejného formátu má podobu sešitu. Jde o Komiks, který vytvořila na motivy pověstí Renaty Štulcové Johana Motičáková. Vybrala stěžejní příběhy tak, aby mapovaly největší okamžiky velké Moravy. U této brožované publikace najdou čtenáři druhý bonus – počítačovou hru VELIGRAD FOS-ZOE-NIKA, kterou vymysleli mladí archeologové Tomáš Chrástek a Michal Hlavica. Hlavní hrdinkou hry je studentka Sára, která při zpracování referátu o Velké Moravě odkrývá tajemství Velehradu. 3D animace umožňuje zavést hráče při pátrání ke skutečným archeologickým lokalitám Uherského Hradiště, na pracoviště Slováckého muzea a taktéž přímo do 9. století na Velkou Moravu.

Poslední knihou, kterou v balíčku najdeme je populárně naučná kniha Křesťanství na Velké Moravě a byzantská misie, na které spolupracovali docent PhDr. Luděk Galuška, CSc. a Mgr. Miroslav Vaškových, Ph. D. Jejich kniha představuje čtenáři unikátní souhrn historických a archeologických poznatků, které jsou známé díky nejnovějším bádáním. Naučný text bohatě doplňují fotografie, ilustrace a mapy.

Pravdivý příběh byzantských věrozvěstů Konstantina a Metoděje si určitě nenechte ujít. Tři unikátní knihy různými způsoby přibližují dobu, která je jasným mezníkem v historii naší země. Každá je jiná jako celek působí vyrovnaně a vzbuzují hrdost na naše předky, na jejich cestu za svobodou, tak jim to, probůh, svým současným konáním nezkažme!

Publikace byla vydána s finanční podporou Zlínského kraje a celý projekt garantoval vedoucí archeolog Slováckého muzea Mgr. Miroslav Vaškových, Ph.D. K dostání je na e-shopu Slováckého muzea v Uherském Hradišti nebo přímo ve Slováckém muzeu.

http://www.slovackemuzeum.cz/shop/goods/126/

 Jana Semelková

Nejnovější příspěvky na webu:

Eva Hölzelová: Arina

Eva Hölzelová: Arina

19. Listopad 2017

Je to pohádka? Nebo mýtický příběh? V roli čtenáře budete často tápat, až se nakonec rozhodnete tuhle věc neřešit a ponoříte se do svěžího příběhu odloženého znetvořeného chlapečka Adama, který vyrostl u lesních žen, moudrých a spravedlivých. Převzal od nich jejich moudrost, a přidal mužnou odvahu. Jednoho se musel vydat do světa, protože tak už to bývá. Aby nebyl sám, přidala se k němu i moudrá, lehce svérázná a někdy i prostořeká vlčice Arina. Lidské království ovládla pavoučí královna Arachnita a nepěknou kletbu uvrhla na členy královské rodiny. Dalo by se říct, že jedna pohroma stíhá další a ani s příchodem Adama to není

Lenka Sobotová: Suchý konce

Lenka Sobotová: Suchý konce

19. Listopad 2017

Duševní samomluvy a suchý konce. Někdy máme chuť se začíst do něčeho, co je obyčejné i neobyčejné, zároveň tím, jak to proniká do nitra duše, jak nás to osvobozuje od vlastních myšlenek, protože zjistíme, že jiní lidé mají někdy v hlavě úplně to samé. „Všechno je na korbě, náklaďák naložený do výšky vypadá jako nějaký pojízdný strašidelný hrad z pouti. Druhé auto řízené pobočníkem a naložené sutí včetně dubových parket už odjelo ke sběrnému dvoru.  „A co vy? Přece vás tu nenecháme…“ zarazí se šéf při pohledu na paní domu, bezprizornou postavu s kabelkou přitisknutou k hrudi, nerozhodně stojící na verandě, kterou profukuje vítr, až to