Share

Richard Panek, Čtyřprocentní vesmír. Temná hmota, temná energie a hledání zbytku reality. Nakladatelství Argo/dokořán. 2012

Hledíme k nebi od pradávna a toužíme létat ke hvězdám. A pak jsou tu mezi námi ti, které vesmír pohltil natolik, že mu zasvětili život. Studují, pátrají, počítají, dělají pokusy a „vzruší“ se i při drobné „tečce“ zachycené na monitoru. Laikové netuší, ale oni vědí, že objevili něco doposud nevídaného a fascinujícího. Prověřili staré teorie, nebo zbořili nestabilní hypotézy. Pro nás ostatní se Země otáčí pořád stejně.

Čtyřprocentní vesmír přináší něco absolutně nového, co na trhu nebylo. Kam zařadit tuto knihu? Je to román, nebo dokument? Richard Panek s fascinujícími detaily, s krátkými vstupy do hlubší historie, vypráví příběh moderní astronomie. Ale nejen to. Jsou to i osobní životy, dialogy, citace, zvraty.

„Jim Peebles měl rychlý metabolismus; mohl sníst, na co měl chuť, bez obav, že by přibral. Tahle vrozená rychlost a neklid se promítaly i do jeho duševního života. Miloval, když nalezl nějaký stěžejní problém, který mohl řešit, zjistit, co z řešení plyne a jaký velký problém se tím otevírá, (…) (35)

Astronomie, to je sféra převážně mužských mozků. A pak jsou tu i ženy, které chtějí zazářit na tomtéž poli, jako třeba Vera Cooperová Rubinová, vědec i žena se dvěma dětmi. Houževnatá a nezlomná (mimochodem v současnosti jí je 82 let a je po ní pojmenovaný asteroid, 5726 Rubin). Knihou se mihne řada jmen, která běžnému člověku sic nic neřeknou; bez nich bychom však neznali z vesmíru ani ona čtyři procenta. Například Francis G. Pease, B. Burke, P. J. E. Peebles, Arno A. Penzias a další.

Malá učebnice (dějin) astronomie

Obecná teorie relativity byla na světě téměř padesát let; Einstein ji formuloval na sklonku roku 1915. Zatímco Newton si představoval gravitaci jako sílu, která působí napříč prostorem, Einsteinovy rovnice popisovaly gravitaci jako vlastnost prostoru. V newtonovské fyzice je prostor pasivní; funguje jako hřiště, po kterém se pohybují tělesa ovládaná záhadnou gravitační silou. V einsteinovském pojetí je sám prostor aktivním hráčem, jeho součinností s hmotou vzniká to, co vnímáme jako působení gravitace. Tuto vzájemnou závislost vystihl zřejmě nejtrefněji princetonský fyzik John Archibald Wheeler: „Hmota říká prostoru, jak se z akřivit, a prostor říká hmotě, jak se pohybovat.“ Einstein svou teorií změnil celou fyziku. (28)

Nečtete jenom podmanivý příběh, ale učíte se; Čtyřprocentní vesmír, nebylo-li to samo záměrem, se pro vás stává jakousi malou vstupní učebnicí moderní astronomie. Objevují se zde pro laika neznámá slova mj. jako cefeida (hvězda, která se zjasňuje a pohasíná v pravidelných intervalech, jíž například v roce 1923 vyfotil Hubble, s. 25), spektograf (přístroj, který zaznamenává vlnové délky světelného zdroje), kvasary neboli kvazistelární zdroje (neobyčejně silné bodové objekty, nacházející se v nejvzdálenějších koutech vesmíru; byly objeveny v 1963), nova (hvězda, která prudce zvýší svou jasnost) a explodující hvězda supernova, která také nadchla vědce, pátrající po těchto „hvězdných sebevraždách“ (69).

Stejně tak se kniha zabývá galaktickými kupami, životem a pohybem ve vesmíru, hmotnostmi galaxií, temnou hmotou a podobnými aspekty, které krok za krokem vycházely na světlo vědeckého světa. Nadšení přicházelo s každým novým objevem nebo jen náznakem úspěchu. Vesmír není stálý! Rozpíná se! Jaké vlastnosti má ona rozpínavost? Existuje konstantní rychlost nebo se různé části vesmíru rozpínají odlišně? Jak to vše skončí? Co se stane s civilizací? A obrat: nastal už čas smršťování vesmíru? Je vesmír plochý?

Mýtus o stvoření světa

Některé skutečnosti dnes obecně přijímané byly před několika desítkami let pouhým mýtem. Například – stvoření světa pomocí velkého třesku? Zdálo se to být absurdní, ale od roku 1965, kdy zveřejnil list The New York Times: „Signály naznačují, že vesmír začal velkým třeskem“ a po otištění odborných článků dvou vědeckých týmů na základě dlouhodobých výpočtů a výzkumů, velký třesk vstoupil do podvědomí široké veřejnosti. V současné době o něm již nepochybujeme.

Vesmír je vzdálený a přitom se nás tolik dotýká. Pátrání v něm, snaha pochopit jeho principy, studie a analýzy, to vše spolkne mnoho času a peněz. V některých případech i vynaložené stotisícové částky nakonec padnou vniveč a nedosáhnou kýženého výsledku.

Entuziasmus či nuda?

Touha objevovat je nejspíš bezmezná. Prokazovat, vyvracet, hledat pevné body a jistotu. Získáme ji někdy? Zakotvíme ve vesmíru jako bytosti, které ho pochopili? Jak dlouho nám to bude trvat? Kolik času má lidstvo?

Když Collar vyprávěl o své generaci vědců, říkal: „Už je to trochu nuda, stále hledat částici, která může nebo nemusí existovat, a stále dostávat zápornou odpověď.“ (…) „Ale van Bibber, o jednu generaci starší než Collar, zažíval jiné zklamání: Po celé roky si on a ostatní pátrači po temné hmotě mysleli, že když ji naleznou, je vesmír jejich. V roce 1998 se dozvěděli, že i když ji naleznou, budou mít sotva jeho jednu čtvrtinu. Ani to není málo, přesto si van Bibber myslel, že to je „svým způsobem ponižující degradace“. (188-189)

Čtyřprocentní vesmír je na knižním trhu něčím absolutně specifickým. Čtete sice příběh, ale s pořádnou dávkou průkazných faktů a čísel. Publikace obsahuje rejstřík i seznam citovaných děl. Vychází z převážné míry z anglicky publikovaných odborných prací. Obsahově je kniha velmi náročná a přitom psaná s jistou dávkou entuziasmu nad různými objevy, jejichž hodnotu bychom právě bez tohoto autorova pohledu jako laici dokázali těžko posoudit. Richard Panek nám totiž neoznamuje jen nějaká holá fakta. Naopak! Díky všem souvislostem, na jedné straně vědecká práce, někdy připomínající nekonečný sisyfovský boj, a na druhé životní osudy jejich aktérů, přibližuje hutné těžké téma běžnému čtenáři. Získá si ho i poutavou stylistikou, která z čísel dokáže vytvořit dramatickou situuci. Pohybujete se desítkami let, kdy fyzici a astronomové, vědci zabývající se vesmírem zjistili, propočítali, prověřili, prozkoumali takové jevy, z nichž mnohé vstoupili již i do literatury dětí základních škol, ale k jejich objevení bylo potřeba mnoho zkušeností, odborného a finančního zázemí a nejmodernějšího vybavení.

MB

Nejnovější příspěvky na webu:

Návrat k sobě, tělu a pocitům: Vjem z knihy Thovt, Odhalení 1

Návrat k sobě, tělu a pocitům: Vjem z knihy Thovt, Odhalení 1

29. Září 2019

Moje hlavní myšlenka nasátá z knihy? Je to právě ROZUM, který nás dovede rychlostí větru dostat do stavu ochromeného emocí strachu, jež pevně převezme kontrolu. Nejen o strachu a hledání smyslu života je tato kniha. Témat nabízí téměř nekonečně mnoho a každého čtenáře zaujme něco jiného, podle toho, co si ve svém životě zrovna řeší. Kerstin Simoné je s tématem boha Thovta a jeho channelingových informací známá už díky mnoha předchozích knihách. V Odhalení vše shrnuje a přidává něco nového. Nějaké své další zkušenosti, myšlenky a do jisté míry můžete vnímat text jako rozhovor s vyšší moudrostí. Oprostěme se od boha Thovta, protože tohle

Soutěž o knížky Já a Anastázie, Sedmikrásky pro dědečka

Soutěž o knížky Já a Anastázie, Sedmikrásky pro dědečka

28. Září 2019

Soutěž o pět publikací nakladatelství Fragment autorky Martiny Boučkové Já a Anastázie, Sedmikrásky pro dědečka