Share

Tomasz Curlej, Miroslaw Slowikowski, Chlap, návod k použití. Nakladatelství CPress ve společnosti Albatrosmedia, a. s. 2012.

Jsou to dva muži, takže jistě vědí, o čem píší. Sic jsem nějak potutelně čekala, že knížku o mužích napíšou spíše ženy. Ne že bychom měly mít výhradní právo vědět, jak muže ovládat s tím nejpříhodnějším „návodem“, nicméně nějak jsem si zvykla, že právě nekonečné diskuse, snažíce se pochopit muže, plynou od žen, a nekonečné diskuse přijít na kloub ženám, plynou zase od mužů.

Máme však štěstí, milé dámy, Chlap – návod k použití sepsali praví chlapi. A ti říkají, že tahle knížka je „dárek dvou kamarádů, kteří na chvíli zahodili masku skutečných chlapů a napsali knihu, při níž se řídili svým srdcem a rozumem“. A je to zpočátku skutečně trpké čtení. Inu, neokusujme si nehty vzteky, chlapi prostě jen otevřeli svá srdce.

A nepodřezali si tím pod sebou vlastní větev?

Nemáme prý tápat ve tmě.

Autoři mají dost všech těch přetvářek v mezilidských vztazích.

Jsme přesvědčeni, že znalosti týkající se našeho chování i kdyby byly stěží akceptovatelné, jsou lepší než tápání ve tmě. A pak jsme přesvědčení, že člověka – tedy i manžela – se dá milovat stejně tak za zápory, jako i za klady. Ale lidé by přece jen měli lépe poznat vlastní motivace, reakce a pravděpodobné chování. Pak je šance, že si lépe porozumí, budou k sobě více otevření, empatičtí, tolerantní, především pak nepodlehnou iluzi, neboť ta může způsobit, že se někomu život sesype jako domeček z karet.“

Co si myslí Adam o Evě?

Když Adam jednal s Bohem o tvém vzniku, řekl mu asi něco takového: „Chci mít ženu, krásnou, moudrou, pracovitou, ideální.“ Na což mu Bůh odpověděl: „Pokud mi vrátíš jedno oko, jednu ruku a jednu nohu, pak ti za to dám ženu, po níž toužíš.“ Adam se zamyslel a zeptal se: „Pane Bože, neměl bys tam nějakou za jedno žebro?“

Muži si prý obecně myslí, že manželka je tvor hloupější, proto musí být neustále ubezpečovaná, že je krásná, chytrá, prostě úžasná, jinak se jednoduše řečeno – „nakrkne“.

Adam je tedy – když to takhle vidíme – bídák. Kdo jiný by si o Evě mohl myslet, že je horší řidička, je méně inteligentní, zbytečně se uráží, požaduje vždy nějaké trapné důkazy, že jí má ten její opravdu rád a vůbec, kdo se v ní má vyznat.

K čemu potom nakonec potřebuje Eva Adama?

V minulých stoletích byla na něm skutečně závislá, ale dnes? Už ji nemusí přinést kořist do jeskyně a ani pro ni není morální oporou ve společnosti. Žena se stará o děti, chodí do práce, méně vydělává a stejně se stává často pro muže jen jeho slabším doplňkem. Proč to všechno dělá? Nebylo by pro ni snazší žít bez mužů?

Ženská to prostě v životě nemá lehké. A navíc se může probudit ze zbytku iluzí a rozhodnout se, že je na čase vyměnit toho svého za novější model. Jenže to není tak snadné. V knížce se také dočtete, že „výměna automobilu za nový, zvláště když se porouchá, je poměrně jednoduchá záležitost. Bohužel, výměna muže, a to ty zajisté dobře víš, je naopak velmi těžká věc.“

Ale aby bylo jasno, existuje několik základních druhů mužů:

  1. Pedantikus Nervus (např. Papež Jan Pavel II., Harrison Ford, Rudolph Guliani)
  2. Empatikus Přísavkus (např. Luciano Pavarotti, Elvis Presley)
  3. Hogofogus Bestus (např. Ronald Reagan, Sylvester Stallone, Tiger Woods)
  4. Dramatikus Hysterikus (např. Vincent van Gogh, Robbie Williams)
  5. Encyklopedikus Mudriantus (např. Mr. Spock ze Star Treku, Keanu Reeves, Bill Gates)
  6. Skeptikus Strachus (např. Woody Allen, Adolf Hitler, George Bush, J. V. Stalin, Sigmund Freud, Robert Redford)
  7. Koketus Energetikus (např. Michael Jackson, Franklin Roosevelt, Eddie Murphy, George Clooney)
  8. Generalissimus Kontrolus (např. Fidel Castro, Frank Sinatra, Silvio Berlusconi)
  9. Bambulus Lenochus (např. David Beckham, Placido Domingo, Abraham Lincoln)

Teď je tedy otázka, který mužský typ doma máte, milé dámy. Na identifikaci nabízí autoři dostatek prostoru. Pokud ten váš hned nepasuje do první uvedené přihrádky, pokračujte dál a hledejte. Snadno také studováním jednotlivých typů vytane i mužský třeba vaší kamarádky či kolegyně z práce. Ani ty to nemají lehké. A vy také určitě nějakého Koketuse, Bambuluse či Hogofoguse znáte.

V návodu jsou k lepší identifikaci uvedeny jejich povahové rysy (a také ty, které vystoupí v kritické situaci). A nejen to – hlavně jsou tu rady k nápravě (!). Jak vylepšit svého manžílka? No, není to super?

Každý vztah má svůj vývoj.

„Něco“ vedlo k tomu, že jste se do daného muže zamilovala. Ale on se přece neobjevil odkudsi z vesmíru jako princ na bílém koni. Prožil si rovněž dětství, které ho určitým způsobem formovalo do dnešní podoby. V zamilovanosti člověk však negativa většinou nevidí. Ty se protlačí na povrch až později – až spadnou růžové brýle a uletí motýlci. Najednou to, co jste na něm obdivovala, může být pryč a nyní před vámi stojí „netvor“. Vztah se blíží k havárii. Může se to stát každému – jen se podívejme na statistiky rozvodovosti! Ale lze tomu také zabránit. Včasným rozpoznáním určitých kritických situací a projevů a hlavně vědět, jak daný problém řešit, může vyzvednout potápějící se loď ze dna. Vztah pak má šanci znovu rozkvést, respektive, jak autoři doslova píší: „Dodržování těchto zásad (vedoucích k nápravě) – v mezích zdravého rozumu, takže s přihlédnutím k tvé přirozené emoční inteligenci – ti pomůže opravit tvého muže a dovést ho do stavu použitelnosti na několik dalších let.“

Návod k použití dává naději, že nebudete doma hrát druhé housle. S taktikou – muži sami vykuchtěnou – si můžete doma pěstovat pěkný vzájemný vztah. Nejde o to, abyste se, milé dámy, donekonečna přizpůsobovaly manýrům svého muže, nebo nad vším jen defenzívně mávly rukou (což mi připomíná jednu vtipnou radu pro ženy, jež koluje sociální sítí: „Když muž řekne, že něco udělá, opraví atd., tak to udělá. Není třeba mu to každého půl roku připomínat.“)

Prostě na začátku byla láska. Máte pocit, že vyprchává někam do neznáma? Tak už jí neotvírejte vrátka a nevyvětrávejte ven  – určitě se s tím dá něco dělat.