Share

The Lucky One (Talisman) si prošel několik premiér. Viděli ho diváci ve Spojených státech, Austrálii, ve Velké Británii, v Německu… V Čechách běží od 19. dubna.

Logan (Zac Efron) jako americký mariňák se vrací do svého rodného Colorada ze své třetí cesty v Iráku. Přiváží si s sebou fotografii neznámé ženy s textem na zadní straně „Keep safe!“ Protože má pocit, že  mu ta žena zachránila život, rozhodne se ji vyhledat. Mezi nimi pak vznikne románek, přerušený určitými zvraty a končící šťastným koncem.

Snímek je však bohužel velmi slabý. Zac Efron získává všude ovace, kam přijede. Fanynky výskají a volají jeho jméno, drží cedule, na nichž na sebe upozorňují, že jsou jediné příhodné pro mladého populárního herce.

Zac Efron se však podstatně lépe „blýsknul“ v Smrt a život Charlieho St. Clouda nebo také ve Znovu 17. Ve Smrti a životu Charlieho St. Clouda může střídat různé emocionální polohy, když přichází o svého bratra, když se snaží udržet jeho vzpomínku, pohled na něho je skutečně útrpný. Trpí a s ním trpí i diváci.

V Talismanu je však jeho role toporná. Možná za to nemůže on, ale scénář a požadavky režiséra, nicméně Logan působí dojmem uzavřené figury, jako by téměř bez emocí. Prožívá je povrchově jen velmi slabě v blízkosti krásné Beth (Taylor Schilling).

Excelentní herecký výkon lze bezpochyby připsat Jay R. Fergusonovi, místnímu policistovi a bývalému manželovi Beth. Jeden z jeho nejsilnějších okamžiků je, když sedí v kostele a sleduje svého syna, který hraje na housle spolu s klavírním doprovodem svého soka, Logana. Na něm jsou skutečně znát city, postoje, láska i nenávist. Není nečitelný jako Logan.

Úžasná je i Taylor Schilling (Beth), sebevědomá, usměvavá, zářivá osobnost a její matka (Blythe Danner), žena, která si umí užít života a vrátí se i pod parou domů, má optimistický a také trochu ironický pohled na svět. Je výbornou vzpruhou v jinak nudném snímku.

Podstatná nevýhoda Talismanu je ta, že je od začátku do konce beze změny předvídatelný. Nepřekvapí vás vůbec nic. Logan nalezne fotografii. Snadno vygoogluje Beth. V pozadí fotografie je maják. Jeho válečné flashbacky jsou shrnuty jen do dvou několikavteřinových okamžiků – když uslyší zvuky střelby z počítačové hry, když na něj bafne malý kluk, kterého vzápětí obrátí na postel a chytne pod krkem.

Přijde k domu Beth, nechá se zaměstnat její matkou, vztah je nejprve chladný, po té přejde ve vášeň (leč vášeň si umím představit i jinak), a do toho všeho vstupuje exmanžel, který tvrdí, že se změnil a chce zpátky svou rodinu.

Víte, co bude za minutu a proto se nudíte.

Režisér si možná mohl trochu pohrát se scénami. Například v momentě, kdy Logan osvětluje Beth, jak přišel k fotografii, mohlo při jeho vyprávění dojít znovu k filmovému návratu – znovu se mohla blýsknout fotografie z iráckého prachu. Logan mohl navzdory své tvrdé mlčenlivé povaze nechat na sobě znát více emocí. Když zastavuje hysterickou Beth, která ničí obrovské květináče ze žalu ze ztráty svého bratra, mohlo na něm být vidět více bolesti, či údivu, nějaká čitelnější emoce, než jen fyzické zastavení aktu a přitisknutí se k psychicky zlomené Beth.

Film má úžasnou promotion a ta mu možná zachrání zisky. Tým v současné době nedělá nic jiného, než objíždí velká města světa a představuje hlavní hrdiny svého filmu. Zac Efron absolvoval nespočet talk show, před filmem se do role maximálně opřel – trénoval, přibral osm kilo na svalech, žil mezi mariňáky. Nakonec z toho vyšlo laciné klišé.

Kde se stala chyba? Scott Hicks nejspíš po svém úspěšnějším australsko-britském dramatu Kluci jsou zpět (The Boys Are Back) usnul na vavřínech.