Share

Nejste třeba zarytí nadšenci pro balet. Možná jste ani nikdy v divadle na baletu nebyli. Shlédli jste pár kousků v televizi a bylo to dostačující pro pocit, že víte, o co tu běží.

Máte pocit, že vás už nemůže nic překvapit.
K největším klasikám baletu patří Čajkovského Labutí jezero. Základní melodii znají děti již ze základní školy; nezestárla a jde i s novou dobou. Někteří lidé ji mají jako vyzvánění na telefonu.
Klasická choreografie je každému – byť nikdy balet poctivě nesledoval – částečně zřejmá. Je to už tak „ohraný“ nádherný příběh, prolínající se i v mnoha jiných podobách (například se s ním setkávají děti v hraných či kreslených pohádkách, českých i zahraničních), že patří do běžného evropského dědictví a základních kulturních znalostí.

Výběr:


Labutí jezero však pohltilo svou krásou celý svět. A Velký čínský státní cirkus si choreografii vylepšil podle schopností svého ansámblu.
Jestli jste měli doposavad pocit, že vás nemůže nic překvapit, nejspíš bude nuceni svůj názor přehodnotit. Čínští akrobaté, tanečníci či baletky, tihle svalnatí a přitom křehcí všeumělové tančí Labutí jezero a přitom máte pocit, že jejich kreace musí odporovat přírodním zákonům.


Drobná baletka stojí na špičce nohy ve vzduchu na paži svého tanečníka. Ano! Tančí, hýbe se na špičce jako jehla na hrotu a přitom nezakolísá. Jako by stála na pevné zemi. Její mužský protějšek je v klidu a nehybný, jako by na něm nikdo neposkakoval.
Vše vypadá tak přirozeně a přitom tak šíleně.
A když už ani nedýcháte, ona se postaví na hlavu a vytvoří zvláštní vlnění nohou jako by to byla dřevěná loutka, nikoliv člověk. Nemůžete pochopit
, že byla vytvořena ze stejného materiálu jako vy.
Neuvěřitelné.

Na pódium přiskotačí žabky. Tanečníci hopsají po rukách, nohy mají vzhůru. Dlouhou dobu. Ani nedutáte.
Na jedné straně to musela být lopotná dřina
tohle všechno se naučit a přitom je to tak prosté a přirozené. Mohu shrnout slovy: genialita a nádhera.
Neviděla jsem nikdy nic v této disciplíně dokonalejšího.
Přeji příjemnou zábavu.
Trailer:

Pro ty, kteří zapomněli, nevědí, nebo si jen chtějí oživit, zde je stručný děj Labutího jezera, popsaný ve wikipedii.

Princezna Odetta se prochází podél jezera, kde narazí na Rudovouse. Ten ji promění v labuť.

První akt

Začíná oslavou osmnáctých narozenin prince Siegfrieda. Princ dostává jako dar samostříl. Zároveň mu matka připomíná, že nadešel čas, aby se oženil. Na zámku se připravuje ples, na kterém si má princ vybrat nevěstu. Po oslavě narozenin odjíždí princ s přáteli na hon.

Druhý akt

Princ je na lovu na břehu jezera, když zrovna přilétají labutě. Labutě se však mění v krásné dívky. Odmítnutý čaroděj Rudovous zaklel dívku Odettu a její přítelkyně do labutí podoby, aby se pomstil její matce. Pouze věrná láska může zničit sílu zlé moci a Odettu zachránit. Princ Siegfried přísahá Odettě věčnou lásku.

Třetí akt

Zámecký ples je v plném proudu, když se náhle mezi hosty objeví neznámý cizinec a jeho dcera Odilie, která je k nerozeznání podobná Odettě. Podvedený princ přísahá lásku tentokrát Odilii. Nepoznaný Rudovous je spokojen.

Čtvrtý akt

Odetta je Siegfriedovým činem zdrcena. Zoufalý princ, který poznal osudovou chybu, běží za Odettou k jezeru. Nešťastná Odetta mu odpouští, přichází však Rudovous a dochází k boji. Když se Rudovous chystá po vyhraném souboji prince zabít, rozběhne se Odetta ke břehu a skáče do rozbouřené vody. Rudovous s princem přestanou bojovat a princ zoufale skače do vody aby Odettu zachránil. Oba však ve vodě utonou, Rudovous klesne k zemi a zemře žalem. Vychází slunce a labutě se poklidně pomalu vracejí na jezero.