Share

Antibiotika

„Syn už je podruhé nemocný. Jsou mu teprve dva roky. Poprvé dostal antibiotika na 8 měsících, podruhé teď. Ani v jednom případě mu nezabrala. Poprvé se léčil 3 týdny.Dva týdny z toho bral antibiotika, ale žádné výsledky. Nyní bere zase týden antibiotika. Polevila mu leda tak rýma,“ říká jedna matka.

Možná už jste to sami zažili. „Antibiotická rezistence představuje významnou hrozbu veřejnému zdraví. To je bohužel aktuální realita, kdy může nevhodné zacházení s antibiotiky spolu s nekontrolovaným šířením rezistentních mikroorganismů v populaci způsobit ztrátu účinnosti celé lékové skupiny, která iniciovala v polovině minulého století revoluci v medicíně. Antibiotika přispěla k záchraně životů a nepochybně umožnila rozvoj moderní, technologicky orientované medicíny. Znovu může dojít ke vzestupu nemocí považovaných dnes díky antibiotikům za vyřešený problém. Závažné infekce dosud účinně léčené antibiotiky mohou opět ohrožovat nemocné na životě,“ říká v úvodu Akční plán Národního antibiotického programu. „Antibiotická rezistence způsobuje významné zvýšení mortality (úmrtnosti) a morbidity (nemocnosti, chorobnosti), včetně nákladů na zdravotní péči, a ohrožuje tak bezpečí pacientů i finanční udržitelnost zdravotního systému. Na základě provedených analýz lze odhadovat, že nevhodná preskripce antibiotik reprezentuje každoročně finanční objem 1-1,5 miliardy Kč.

Příčinou vzestupu antibiotické rezistence je časté nadužívání a nesprávné používání antibiotik v humánní a veterinární medicíně, a také nedostatky v oblasti prevence a kontroly infekcí usnadňující šíření rezistentních mikrobů ve zdravotnických zařízeních i v běžné populaci.“

Před několika desítky let bylo zcela běžné, že lékaři předepisovali antibiotika dětem při každé návštěvě ordinace, jakmile prokazovaly jakékoliv příznaky třeba jen nastydnutí. Donedávna ještě platilo, že lékaři předepisovali antibiotika i na chřipku. A někteří praktičtí lékaři tak činí doposud.

V různých zemích se však mohou příčiny nadužívání antibiotik lišit. Mnohde dochází ke zneužíván antibiotik v zemědělství, a to jak u pěstování rostlin, tak u hospodářských zvířat či chovu ryb. V některých kulturách panuje dojem, že je správné brát antibiotika i preventivně.

Bakterie, vůči nimž se nasazují antibiotika, se evolučně vyvíjejí a stávají se rezistentními. Musely by být zničeny všechny infikované organismy, aby se zabránilo jejich evolučnímu vývoji. Avšak stačí jen, že přežije léčbu část populace bakterií, která se může reprodukovat. Průměrná citlivost nové populace na stejné antibiotikum už bude menší, protože právě tato populace vyrostla z organismů, které přežily antibiotickou léčbu.

Nacházíme se v začarovaném kruhu. Nové a odolnější bakterie vyžadují nové a dražší sloučeniny, na něž si brzy další organismy vytvoří rezistenci, a to vede k dalšímu vývoji opět silnějších antibiotik.

Například Zlatý stafylokok, kterého znají mnozí rodiče z pokožky svých dětí, trpících nejčastěji atopickým ekzémem (jakmile si dítě rozškrábe svědivou vyrážku atopického ekzému, otevřené zkrvavené ranky se často infikují zlatým stafylokokem, který vytváří na pokožce zažloutlou slupičku), byl na konci druhé světové války léčen penicilinem, dnes je z 90 % na penicilin rezistentní.

Europoslanci se obávají přehnaného nasazování antibiotik i u chovných zvířat. Vzniká tak rezistence na antibiotika, která může ohrozit životy zvířat i lidí.

 

 

Ministerstvo zdravotnictví připravilo Akční plán Národního antibiotického programu, jehož cílem je účinně bojovat proti nadužívání antibiotik. Sledují se mnohé faktory, proč k tomuto dochází. Mnohdy to souvisí i se samotnou mentalitou společnosti. Někteří lékaři přiznávají, že jakmile dítěti nepředepíší antibiotika, rodiče mají pocit, že jejich dítě není plnohodnotně a kvalitně léčeno.

Program uvádí jedny z nejčastějších faktorů, které ovlivňují nadužívání antibiotik: jsou to jednak profesionalita lékaře a úroveň jeho vzdělání, objektivita informací, obava z komplikací a snaha „neudělat chybu“, ale i nátlaky pacientů a rodičů, což by mohl o vést ze strachu ze ztráty klientely. Zřejmým faktorem je i snadná dostupnost antibiotik, společenské a kulturní tradice a tak dále.

Snížení nadužívání antibiotik je víc než velmi žádoucí. Budoucnost v boji s mnoha bakteriemi je zatím otevřená. Jestliže společnost nezvládne ovládat užívání antibiotik, pak tyto léky už nebudou schopny zachraňovat životy.

 

Comments are closed.