Share

 

Rada pro televizní a rozhlasové vysílání za podpory evropského fondu Phare 2007 spustila od září 2011 spoty v České televizi, na Nově, Primě a Televizi Barrandov s názvem: Vaše dítě, vaše televize, vaše zodpovědnost.

Podle tiskové konference, odvysílané živě na čt24, videa byla přizpůsobena pro české publikum a náklady spolu s dabingem činily zhruba 60 000 Kč. Smyslem kampaně je posílit rodičovskou zodpovědnost při výběru mediálních obsahů, na které se děti dívají. Podle sociálních výzkumů, které však byly uskutečněny na rumunském území, děti tráví více času před televizí než ve škole, a to většinou bez rodičovského dohledu. V České republice podle sociologických výzkumů za poslední roky téměř polovina českých dětí ve věku od čtyř do čtrnácti let má televizi ve svém pokoji a každý druhý rodič přiznává, že ho nezajímá, jaké pořady dítě v televizi sleduje.

Televize se stala běžnou součástí společnosti při naplňování volného času. Televize děti ovlivňuje i také proto, že malí diváci jsou velice náchylní ke kopírování negativních vzorců chování.

„Rada se proto rozhodla zakoupit vysílací práva na rumunské spoty, textově je adaptovala na české prostředí a díky vstřícnému přístupu všech provozovatelů celoplošného televizního vysílání má možnost oslovit nejširší diváckou veřejnost sdělením, že nakonec je to vždy rodič, který drží v ruce televizní ovladač. Přesněji řečeno – měl by být!“ Uvádí RRTV.

 

 

Nicméně dalším rizikovým faktorem jsou počítačové hry.

Ačkoliv bývá v hrách určeno, jaké věkové kategorii jsou doporučovány, přesto mnohé děti hrají hry jejich věku nepříslušné. Nicméně i hry pro dospělé bývají často tak brutální a amorální, že si člověk musí položit otázku, jestli vůbec chceme, aby takové hry se na trhu vyskytovaly.

Klasická „střílečka“, která se objevuje ve válečném prostředí, kdy nepřátelská vojska se mezi sebou vzájemně plení za nějakým hypotetickým mírem či splněním mise, se prakticky dají ještě tolerovat. Vždyť kdyby simulace války byla bez násilí, střelby a „vražd“, stěží by byla věrohodná.

Bohužel se však často do her připlétají nevinní civilisté a hlavně děti, které mohou být beztrestně – jak to jen virtuální technika dovolí – také zabíjeni. Po norském teroristickém útoku Anderse Behringa Breivika, který byl značně ovlivněn hrou Call of Duty: Modern Warfare 2, se pozornost stále více znovu obrací na počítačové hry a jejich „škodlivost“ na hráče.

Patrick Bach z EA mluvil na konci srpna o morálních aspektech, které souvisejí s hraním takových her. Řekl: „Snažím se v hrách jako BF (Battlefield) držet dál od civilistů, protože si myslím, že lidé budou dělat špatné (věci). Nechci vidět videa na internetu, kde lidé střílí civilisty. To jsou ty prvky, které budu ze hry odstraňovat.“

A dodal: „Ve hře, která je více autentická, když máte zbraň v ruce a dítě před sebou, co se stane? No, hráč pravděpodobně to dítě zastřelí. Ale část viny je na nás. Musíme naše zkušenosti postavit tak, abychom nedávali hráčům zkušenosti, že mohou dělat  špatné věci.“

Po mnohahodinovém hraní hry, kdy vidíte nebo přímo hrajete za dotyčného, který uřízne dítěti hlavu nebo zasekne sekeru do hrudi svého souseda, se dospělý a zdravý jedinec jistě brzy vrátí do reality. Avšak duševně nevyzrálý jedinec nebo dítě může považovat tyto hry také za součást běžné reality. Může být pohlcen touto novou virtuální skutečností a popouzen poznat toky krve a moc ovládnout životy druhých.

Na druhou stranu, jak hodně jsou vyzrálí vývojáři, kteří jsou sto vytvářet takové hry? Proč je napadají právě takové myšlenky, do detailu vypracované v programu hry, grafice a scénáři? Není na čase, aby i scénáře k počítačovým hrám dospěly do vyšší úrovně?

Krev a násilí v počítačových hrách