Sára Resslová

Ženská aby pořád bojovala se svým osudem. Když je krásná, svět si myslí, že je blbá. Když je tlustá, hledí na ni, jako by byla neschopná. A nedej bože, jestli ještě nosí brýle, koktá a kdo ví, jakou má vadu.

Protože ze stánků na vás křičí časopisy s dokonalými ženskými ikonami. To je fuk, že jsou počítačově upravené. Svému já to můžete říkat, ale ono vás stejně přeřve z obav z konkurence a z pohledu mužů, kterým to je možná fuk (pokud nejsou v soukromí sami se sebou a svou fantazií).

Mezi několika přehmaty a na pokraji deprese poznáte toho pravého.

Život získá nový rozměr – vezmete se a čekáte potomka. Byly to sice boje, ale stalo se.

Jste krásná, neodolatelná – ve svatebních šatech a v opojení, které sebou přináší post-svatební pocity. Někomu to vydrží pořádně dlouho.

Otěhotníte, jste šťastná. On je šťastný, protože si dítě přál. Někteří chlapi jsou mistři na to, aby mezi sebou předváděli, jací jsou to tvrďáci, se kterými emoce jako „rodina“, „malé děti“ nic nedělají, nebo ba naopak – jsou zásadně proti. To přece nejde dohromady s jejich ego-lovcem.

A doma vám hladí břicho a šišlají na ně a pak na mimino. A nakonec se profláknou i mezi svými kamarády (u kterých je to to samé)

Všechno je báječné! Máte, co jste chtěla. Muže, který vás miluje. Děti. Vlastní život.

Jenže až z těch snů vstoupíte do reality: … ono to není tak růžové, jak to vypadalo ještě předtím, než to byl váš skutečný život v reálném čase.

Po porodu – tlustá, neupravená, unavená. Vyčerpaná, zdrcená a neatraktivní. Tak si připadáte. Ale nemusí to tak být. Někdy stačí trocha make-upu a hlavně pozitivního postoje. Ale vykládejte to někomu, kdo několik dní nespal, protože prckovi rostou zoubky!

Ukovaná doma s dítětem nebo dětmi máte někdy pocit, že vám vše protéká mezi prsty. Bezdětné kámošky na Facebooku si vyprávějí, kde „zakalily“ (ale to už vás stejně nebere, nebo jo?), kde byly v kině, co zažily.

Je to boj. A někdy záleží jen na životním postoji… nebo jen na aktuální náladě a vítězství může být vaše.

Někdy i s pevnou vůlí, maskou na obličeji, natáčkami na hlavě a s napapkaným (to jest tichým) potomkem se nedaří, jak by si člověk přál.

Ale kdy to bylo jednodušší?

Bylo to snazší předtím? Vlastně ne… Byl to také boj – boj vyrůst, boj získat tu správnou školu a práci a tam se prosadit a osamostatnit se, abyste se pak zase přikovaly jinam…

Jenže teď jsou karty rozdány jinak.

Začíná nová epocha – vlastní rodina.

Ze které se budou stejně vehementně potomci v budoucnu vymaňovat, zatímco nyní máte pocit, že jsou vaším pokladem, bohatstvím a zároveň zločinem na vaší nadváze a určité diskvalifikaci na trhu práce.

Život je super… Bez boje by šlo o  xxx….

POKRAČUJTE VE ČTENÍ ČLÁNKŮ:

Postavila jsem se na váhu a šly na mne mdloby

Postavila jsem se na váhu a šly na mne mdloby. Mám pocit, že se buď něco „v Matrixu porouchalo“ a je mi předkládána rapidně nežádoucí realita, nebo jsem fakt tlustá.

To je pořád řečí, že kojení vede k hubnutí! Ale kdo proklamuje tyhle věty? Vrtalo mi to hlavou – že by jen zdravotní sestry v porodnici? (Čtěte do konce zde)

Kojení – požehnání nebo peklo?

Vrátím se ještě k tomu kojení. Na fotkách novopečené maminky s dítětem u hrudníku vypadají velmi dojemně. Těšila jsem se na ty pocity. A musí to být vlastně pro naše matky, dnešní babičky takové zvláštní. Když jsme byla mrňata, bylo kojení považované za nevyhovující. Obecně se tvrdilo, že dítěti nepřináší plnohodnotnou stravu. K jeho zdravému růstu poslouží jedině sunar. A ten byl navíc na předpis. (Čtěte do konce zde)

Pozor na 11. listopad – svět se zbláznil a moje děti taky

Dnešní den byl neuvěřitelně náročný a vyčerpávající. Dvouletého syna jako by chňapla hyperaktivita a starší dceru naopak ukňouranost a hysterie. Manžel pochopil, že je potřeba zvednout kotvy a šel se nadýchat čerstvého vzduchu dříve, než zapadne do hospůdky, kde už toho kyslíku moc nebude. (Čtěte do konce zde)

Vánoce, Ježíšek a drahé marketingové reklamy. Originalita nejspíš žádná nepřijde.

Ruční práce a hledání originality začínají být stále více trendy. V přeplněných supermarketech se na vás ze všech stran valí spousta na první pohled vyhlížejících perfektních věcí, které na vás se stejnou vehementností ulpívají z televizních obrazovek, billboardů či jiných forem propagace. Jsou naprosto cool. Už nejsou skvělý, už jsou prostě „cool“ – I swear. (Čtěte do konce zde)

–

%%wpcs-2167%%-date%%id%%