Máte práci na hovno? A co na to antropolog?

Kdyby vaše pracovní pozice zítra zanikla, všiml by si toho někdo? Máte-li pocit, že nikoliv, nejspíš vykonáváte profesi, kterou David Graeber nazývá „prací na hovno“.

Nakladatelství Malvern uvádí jednu z nejvlivnějších antropologických knih poslední dekády, analyzující psychické utrpení z nesmyslného zaměstnání. Autor, punker mezi antropology, vysvětluje, proč moderní společnost generuje zástupy „poskoků“ na úkor skutečně prospěšných profesí. A nejen to – nabízí lepší model pro budoucnost. Český čtenář tak dostává do rukou provokativní klíč k pochopení vlastní profesní frustrace. Vychází v překladu Davida Šíra.

David Graeber (1961–2020) nebyl jen jedním z nejvlivnějších antropologů své generace. Byl to anarchista s profesurou na Londýnské škole ekonomie a politických věd, který dokázal s akademickou přesností pojmenovat pocity, jež moderní člověk zažívá každé pondělí ráno při příchodu do prosklené kanceláře. Jako klíčová postava protestního hnutí Occupy Wall Street a autor bestselleru Dluh. Prvních 5000 let (2011, č. 2012) se stal mluvčím těch, kteří vnímají, že systém je chybně nastaven.

Jeho dílo Práce na hovno, které vzniklo na základě eseje z roku 2013, není jen ekonomickou kritikou. Je hlubokou sondou do lidské psychiky. Graeber si klade otázku, jak je možné, že v éře automatizace nepracujeme méně, ale naopak trávíme čím dál více času činnostmi, jež sami považujeme za naprosto zbytečné?

Graeber s ironickým nadhledem definuje pět typů „prací na hovno“ – od lokajů, kteří mají jen dodávat pocit důležitosti svým nadřízeným, až po „úkolovače“, jejichž jediným smyslem je dohlížet na lidi, kteří dohled nepotřebují.

Zatímco klasická ekonomie tvrdí, že trh automaticky eliminuje neefektivitu, Graeber ukazuje opak. Moderní kapitalismus podle něj vytvořil nový druh „administrativního feudalismu“. Kniha vysvětluje, proč jsou profese, které jsou pro společnost skutečně nezbytné (pečovatelé, popeláři, zdravotní sestry), placeny mizerně, zatímco armády korporátních právníků a PR stratégů pobírají vysoké platy za práci, jež svět nikam neposouvá.

České vydání přichází v době, kdy se trh práce otřásá v základech pod tlakem umělé inteligence. Graeberova kniha nenabízí jen suchá data, ale stovky autentických svědectví lidí z celého světa, kteří se autorovi svěřili se svou profesní marností. Výsledkem je čtivé, vtipné, ale v jádru hluboce smutné čtení o tom, jak mrháme lidským potenciálem. Autor nás svou knihou nevyzývá jen k reformě trhu práce, ale k revoluci v tom, jak přemýšlíme o hodnotě času a lidského života.

Anotace nakladatelství

David Graeber: PRÁCE NA HOVNO  Pokud vám vaše práce nedává smysl, možná je to proto, že skutečně žádný smysl nemá. David Graeber, americký antropolog a autor bestsellerů jako Dluh či Úsvit všeho, vychází z provokativního zjištění, že až 40 % lidí má podezření, že kdyby jejich zaměstnání zmizelo, nikdo by si toho pořádně nevšiml. Meziváleční ekonomové přitom věřili, že technologický pokrok nás dovede k patnáctihodinovému pracovnímu týdnu. Výsledkem je pravý opak: exploze „práce na hovno“, tedy zaměstnání, která nevyrábějí nic než pocit zmaru — a podle Graebera i společenskou nevraživost, která dnes nachází politické vyústění v autoritářských a krajně pravicových hnutích.            

Graeber s typickým vtipem a lehkostí popisuje zákon nepřímé úměry mezi společenskou užitečností práce a výdělkem: zatímco učitelé, zdravotní sestry, hudebníci či investigativní novináři sotva vyžijí, armády středních manažerů, HR konzultantů, koordinátorů komunikace a firemních právníků pohodlně předstírají činnost v podivně sadomasochistické kancelářské hře, v níž všichni vědí, že ve skutečnosti vlastně nedělají nic. Kniha vychází ze stovek neuvěřitelných svědectví, která Graeber obdržel po virálním úspěchu eseje Práce na hovno z roku 2013, a která se snaží vysvětlit pomocí velkých společenskovědních teorií pracovní hodnoty, psychologie smyslu i moralistických představ o práci jako svaté povinnosti.            

Práce na hovno tak není jen satirou, ale i pokusem o skutečnou antropologickou teorii podivného světa, v němž považujeme nesmyslnou práci za samozřejmost. Český překlad navíc vychází právě v době, kdy umělá inteligence slibuje automatizovat — spíš dříve než později — velkou část práce na hovno. Graeberova utopická vize společnosti volného času, péče a kreativity tak nabývá ještě větší naléhavosti.

Americký antropolog, politický aktivista a spisovatel David Graeber (1961–2020) vystudoval Chicagskou univerzitu, kde také získal doktorát. Coby odborný asistent a docent na americké Yaleově univerzitě se věnoval sociální antropologii,  následně působil jako profesor na Londýnské škole ekonomie a politických věd. Byl zapojený do aktivistických hnutí Global Justice Movement a Occupy Wall Street, které protestují mj. proti korporátní globalizaci.

          Ve svých dílech se zabýval anarchismem, filozofií peněz či globalizací. Česky vyšly jeho knihy Dluh. Prvních 5000 let (2012), Fragmenty anarchistické antropologie (2013), Revoluce naopak (2014) a Utopie pravidel (2017).

Tisková zpráva