Share

adibas

Píše se rok 2008 a mezi Gruzii a Ruskem panuje válka. A protože jsem z generace, která zná válku jen z televizních obrazovek a historických románů, právě s touto anticipací předjímám text s dunícími tanky v ulicích, letecké nálety, zbořené domy, zaprášené ustrašené děti, vytažené z trosek kdysi-domovů. Je to asociace s medializací současnosti z jiných válek a jejich hrůz. Ale Adibas a tahle válka je jiná. Jako by neexistovala. Je kdesi v pozadí: někde tam určitě je, občas ji zaregistrujeme, je jako pachuť z připáleného mléka z dna hrnce po uvařeném pudinku. Život je falešně poklidný, znuděný, opilý, zfetovaný, nevěrný a ta hořkost reality přichází jen z rozhlasu a televize.

Nejpřitažlivější na celé knize je její obálka: nelze ji zrakem minout. Křiklavost a nápaditost bez vulgarity, to si žádá pozornost. Stejně tak jako věta na zadní obálce „Mistrovské dílo jednoho z nejvýznamnějších gruzínských autorů“ evokuje ke čtení v naději: to bude stát za to! Ale upřímně, těžko jsem hledala slibovanou kvalitu. Nejspíš není kniha mým šálkem kávy: je psaná příliš jednoduchým stylem, plná vulgarit, sexu a cynismu. Je to svým způsobem na jedné straně silně provokativní text a na druhé působí – a snad úmyslně – až triviálně. Kniha se vyznačuje experimentálním způsobem psaní – krátké úsečné texty, přepis jakoby-chatu, horoskop a vypichující provokativní témata (sexualita, drogy…).

Laxnost a cynismus gruzínské mládeže, zbohatlíci a hipsteři, kteří svůj den jsou schopny ocenit podle toho, jak dobře zakalili a zasouložili.

Stojím u Mihy na balkoně a z prvního patra sleduji ulici. V jedné ruce držím cigaretu, v druhé skleničku Martini – klasika. Ještě je v ní lok. Mohl bych skočit. Dveře na balkon jsou otevřené. Ven proniká minimální zvuk z repráčků počítače, pak bzučení, už se hudbou prořezávají basy, že okamžitě dostávám pocit, že sedím u zubaře. Uvnitř je Miho a Nina. Šukají. Poprosili mě, abych je přitom natočil.

„Jdeme na to,“ naléhá Micho. „pojď dovnitř a začni.“

„Vteřinu,“ odpovím.

Štve mě, že jsem se do té záležitosti nechal natlačit, je to poslední, o co bych stál. Snažím se si to moc nepřipouštět k tělu. Přece jen právě roztahuje moje bejvalka nohy pro mýho kámoše. Je to teprve týden, co jsme se rozešli. Ani jsme si o tom nepromluvili. Někdy jsou slova nadbytečná.

Přemýšlím, jestli už Miho objevil zvláštnosti Nininy kundy a jestli mu sex s Ninou přijde taky jako tanec na sopce. Já osobně jsem s ní byl vždycky opatrný, hlavně v posteli…

Zaza Burchuladze, foto: Ikeshel

Zaza Burchuladze, foto: Ikeshel

Zaza Burchuladze je autorem několika knih, Mineral Jazz, vydané poprvé v Tbilisi v roce 2003 a v tomtéž roce oceněný cenou Tsinandali, Gospel According to Donkey (2005) Adibas (2009, v českém vydání 2016) a Inflatable Angel (2011), za kterou získal autor ocenění Nejlepší gruzínský román roku 2011.

Zaza vystudoval monumentální a ornamentální malbu, vydával články v různých periodikách a pracoval jako nezávislý novinář pro Rádio Svobodná Evropa. Do roku 2001 publikoval pod pseudonymem Gregor Zamza (Zamza je hrdinou Kafkovy Proměny).

Anotace

Existuje nová realita, ve které nelze rozlišit skutečnost od fikce, realita, ve které korporace a vlády manipulují média a myšlenky a pocity lidí. Je to realita 2.0, je nebezpečná a jmenuje se: Adibas

Válka mezi Ruskem a Gruzií je v plném proudu. Ruští vojáci obklíčili Tbilisi. Ale několik mladých hipsterů z Tbilisi válka za humny vůbec nezajímá. Vytvářejí si svou vlastní realitu složenou z nevázaného sexu, dostupných drog a muziky z iPodu. Válku znají jen z internetu, rádia a televize. Nevnímají každodenní realitu kolem sebe – realitu plnou bídy a utrpení. Žijí ve své falešné realitě. Zaza Burchuladze se svým provokativním smyslem pro humor líčí pocity lidí uvězněných ve smutné realitě tehdejšího Tbilisi. A ani válka na tom nic nezmění… Nebo ano?

Zaza Burchuladze, Adibas, vydal Dobrovský s. r. o. v edici knihy Omega, 2016

MB

Nejnovější příspěvky na webu:

[srp srp srp_number_post_option=’2′ srp_thumbnail_wdg_width=’120′ srp_thumbnail_wdg_height=’120′ srp_wdg_excerpt_length_mode=’words‘]