Omylem géniem. Jak svět přišel k teflonu, plastu, vteřinovému lepidlu…? Náhodou?

Richard Gaughan, Omylem géniem. Nakladatelství CooBoo, 2013.

Jak takový vědec pracuje? V dětské fantazii sedí za stolem plným zkumavek a skleněných lahviček, ze kterých se line zvláštní pára, má na nose brýle, hledí do tlusté knihy plné nesrozumitelných znaků, podrbe se na bradě a řekne si: dnes vynaleznu hvězdolet.

Není to samozřejmě tak jednoduché a starším dětem je to již zřejmé; sic je stále láká touha na něco přijít a změnit svět. To je to nadšené mládí a někomu vydrží po celý život.

[heading style=“1″]Štěstěna a náhoda[/heading]

Nejednou než  na světlo světa přišel nějaký vynález, dopomohla mu náhoda nebo štěstěna. Není to ale jenom jejich zásluha. Nebývá totiž zvykem, že pod tíhou marného přemítání vynálezce najednou „zakopne“ o světobornou záležitost, která mu přinese slávu a úspěch a lidem ulehčí životy, aniž by se musel nějak sám více přičinit.

K docílení kýženého výsledku i za pomoci náhody a štěstěny je potřeba kombinace několika faktorů: vzdělání, praxe, připravenosti, příležitosti, touhy… Ryze hypoteticky, kdyby náhodou někdo neznalý věci přišel na jakýsi zlepšováček, nemusel by to vlastně ani zaznamenat, protože by na základě malých zkušeností netušil, co má před sebou.

Nicméně u prvopočátků stála i nezkušenost a údiv, jako například u náhodného objevení původu skla; nejspíš ale takové kousky již byly lidskými dějinami vyčerpány a před námi stojí daleko složitější vytváření nový sloučenin, přístrojů, strojů, u nichž se bez znalostí nejmodernějších technologií a informací neobejdeme.

Kniha Omylem géniem prostupuje celou historií, kdy vědci od dob, kdy ještě věda sama o sobě nebyla profilována, až do současnosti s trochou náhody a štěstěny přišli na něco velkolepého.

Například teflon. Výzkumníci původně hledali něco jiného, ale výsledkem jim byl jakýsi neznámý bílý prášek. Mohli zklamaně písek vyhodit a začít znovu. Ale oni to neudělali. Zkoumali novou sloučeninu a zjistili, že se jedná o látku, která je neobyčejně odolná vůči korozi, izoluje elektřinu a je velice kluzká. A  teflon, náš již tradiční společník v kuchyni, byl na světě!

[heading style=“1″]Elektrický polibek[/heading]

Objevili sklo námořníci? Jak to ve skutečnosti bylo s oním jablkem, jež spadlo ze stromu na hlavu Isaaca Newtona? A chtěli byste zkusit elektrický polibek?

V 19. století se díky důsledkům statické elektřiny, uměle vyráběné elektrostatickým generátorem, výtečně bavila společnost v rámci salonních dýchánků. Nejprve odizolovali mladou ženu od země, po té ji napojili na tzv. třecí stroj a žena se postupně nabila statickou elektřinou. Následně ji „vybíjela“ dotykem kolemjdoucích mužů. Mimochodem statickou elektřinou se zabývali už staří Řekové, ale ještě ji neuměli nijak důsledně sledovat.

[heading style=“1″]Bakelit změnil svět[/heading]

První plast na světě se také objevil jakousi náhodou, nesl jméno po svém autorovi, Baekelandovi neboli bakelit a používal se třeba při výrobě rádií.

[quote style=“1″]

„Baekeland si sovu laboratoř vybudoval z lásky, nikoli z nutnosti, protože mu bylo nabídnuto místo profesora na Kolumbijskjé univerzitě, kde pracoval následujících 17 let. Práce na univerzitě mu umožňovala se i nadále svobodně věnovat vlastnímu výzkumu, a tak svůj čas rozdělil mezi bádáním v laboratoři na univerzitě a bádáním v laboratoři doma. Byl spokojený jak se jměním, tak i s věhlasem, kterého dosáhl. Vlastně se mu zdálo, že je až trochu moc bohatý – vydělával víc než ten „rozumný příjem“, který si dříve stanovil, a nemohl se nějak srovnat se životním stylem, který si teď měl udržovat i nadále. Dával přednost střídmosti, a tak víc peněz nechtěl, ale stále toužil po tvoření a objevování.“[/quote]

Soustředil se na problematiku izolace vodičů. Míchal různé sloučeniny, ale výsledek nebyl, jaký si přál. A tak vytvořil přístroj, kterému říkal bakelizér. V ní smíchal kyselinu karbolovou s formaldehydem.

[quote style=“1″]

Bakelandovi vznikla průhledná, nerozpustná pryskyřice (…) Nebyla to kapalina, ale tvrdá kompaktní hmota, kterou přirovnal k tvrdé gumě nebo slonovině.  (…) Nazval tento nový materiál bakelitem. Vynalezl první plast. Téměř přes noc se z nového materiálu začala vyrábět plnící pera, kulečníkové koule, kartáčky na zuby, rádia, telefony, popelníky, vrtule letadel – stovky různých výrobků (…) Jistým způsobem je tento příběh ztělesněním zákona nezamýšlených důsledků. Baekeland strávil roky přípravou, aby mol nasytit svou touhu po tvoření a objevování. Neměl v plánu vytvořit nový svět, ale i tak se mu to podařilo. Zkuste si představit svět bez plastů. Díky Baekelandovi to ale není nutné. (110-111)[/quote]

[heading style=“1″]A co vás ještě čeká?[/heading]

V knize objevíte kouzlo plísní, které vedlo k vynálezu penicilinu. Pohlédnete na dámské nožky z blízka díky vynálezu nylonu. „Ohřejete“ se u trouby, mikrovlnné, k jejímuž vynálezu vedl náhodný impuls: rozteklá čokoláda v průmyslové laboratoři. Podíváte se také na výrobu vteřinového lepidla, jehož součástí je kyanoakrylát, který mimochodem slouží také ke snímání otisků prstů z vražedných zbraní, nebo se používá k obnově tkání (na obrázku v knížce např. vidíme použití kyanoakrylátu na želvím krunýři). „Koho ta nešikovná lepivá sloučenina z Cooverovy laboratoře jednou chytne, toho už nepustí,“ říká Richard Gaughan.

A jak to bylo s prvním umělým barvivem? Právě ono vedlo k „chemické horečce“, rozpoutalo zájem o chemii jako o lukrativní byznys, a tak vynálezce W. H. Perkin „dostal chemii z laboratoře a přivedl ji do továrních hal“. O barvivo projevil obrovský zájem textilní průmysl.

Přečtete si o záměru vytvořit „nejlidumilnější“ vynález, dynamit, či jaký byl boj s kuřecí cholerou. A také o želatinové budoucnosti biologického výzkumu. Setkáte se s kostlivci aneb jak to bylo s rentgenem. A tušíte, co přispělo k vynálezu bezpečnostního skla, které tak zaujalo Henryho Forda?

A tak dále, stručně ještě naznačím, že se více dozvíte např. o rozluštění kódu DNA, impregnačním spreji, vynálezu implantovatelného kardiostimulátoru, o internetu, odhalíte tekoucí vody na Marsu a mnohé další.

Kniha je doplněna mnoha obrázky a fotografie, obsahově a graficky je velmi vydařená, a proto ji vřele doporučuji všem. Poučí, pobaví, inspiruje a budete ji mít opravdu rádi.

MB

[heading style=“1″]Nejnovější příspěvky na webu:[/heading]

[srp srp srp_number_post_option=’2′ srp_thumbnail_wdg_width=’120′ srp_thumbnail_wdg_height=’120′ srp_wdg_excerpt_length_mode=’words‘]