Omylem géniem. Jak svět přišel k teflonu, plastu, vteřinovému lepidlu…? Náhodou?
Richard Gaughan, Omylem géniem. Nakladatelství CooBoo, 2013.
Jak takový vědec pracuje? V dětské fantazii sedí za stolem plným zkumavek a skleněných lahviček, ze kterých se line zvláštní pára, má na nose brýle, hledí do tlusté knihy plné nesrozumitelných znaků, podrbe se na bradě a řekne si: dnes vynaleznu hvězdolet.
Není to samozřejmě tak jednoduché a starším dětem je to již zřejmé; sic je stále láká touha na něco přijít a změnit svět. To je to nadšené mládí a někomu vydrží po celý život.
Nejednou než na světlo světa přišel nějaký vynález, dopomohla mu náhoda nebo štěstěna. Není to ale jenom jejich zásluha. Nebývá totiž zvykem, že pod tíhou marného přemítání vynálezce najednou „zakopne“ o světobornou záležitost, která mu přinese slávu a úspěch a lidem ulehčí životy, aniž by se musel nějak sám více přičinit.
K docílení kýženého výsledku i za pomoci náhody a štěstěny je potřeba kombinace několika faktorů: vzdělání, praxe, připravenosti, příležitosti, touhy… Ryze hypoteticky, kdyby náhodou někdo neznalý věci přišel na jakýsi zlepšováček, nemusel by to vlastně ani zaznamenat, protože by na základě malých zkušeností netušil, co má před sebou.
Nicméně u prvopočátků stála i nezkušenost a údiv, jako například u náhodného objevení původu skla; nejspíš ale takové kousky již byly lidskými dějinami vyčerpány a před námi stojí daleko složitější vytváření nový sloučenin, přístrojů, strojů, u nichž se bez znalostí nejmodernějších technologií a informací neobejdeme.
Kniha Omylem géniem prostupuje celou historií, kdy vědci od dob, kdy ještě věda sama o sobě nebyla profilována, až do současnosti s trochou náhody a štěstěny přišli na něco velkolepého.
Například teflon. Výzkumníci původně hledali něco jiného, ale výsledkem jim byl jakýsi neznámý bílý prášek. Mohli zklamaně písek vyhodit a začít znovu. Ale oni to neudělali. Zkoumali novou sloučeninu a zjistili, že se jedná o látku, která je neobyčejně odolná vůči korozi, izoluje elektřinu a je velice kluzká. A teflon, náš již tradiční společník v kuchyni, byl na světě!
Objevili sklo námořníci? Jak to ve skutečnosti bylo s oním jablkem, jež spadlo ze stromu na hlavu Isaaca Newtona? A chtěli byste zkusit elektrický polibek?
V 19. století se díky důsledkům statické elektřiny, uměle vyráběné elektrostatickým generátorem, výtečně bavila společnost v rámci salonních dýchánků. Nejprve odizolovali mladou ženu od země, po té ji napojili na tzv. třecí stroj a žena se postupně nabila statickou elektřinou. Následně ji „vybíjela“ dotykem kolemjdoucích mužů. Mimochodem statickou elektřinou se zabývali už staří Řekové, ale ještě ji neuměli nijak důsledně sledovat.
První plast na světě se také objevil jakousi náhodou, nesl jméno po svém autorovi, Baekelandovi neboli bakelit a používal se třeba při výrobě rádií.
„Baekeland si sovu laboratoř vybudoval z lásky, nikoli z nutnosti, protože mu bylo nabídnuto místo profesora na Kolumbijskjé univerzitě, kde pracoval následujících 17 let. Práce na univerzitě mu umožňovala se i nadále svobodně věnovat vlastnímu výzkumu, a tak svůj čas rozdělil mezi bádáním v laboratoři na univerzitě a bádáním v laboratoři doma. Byl spokojený jak se jměním, tak i s věhlasem, kterého dosáhl. Vlastně se mu zdálo, že je až trochu moc bohatý – vydělával víc než ten „rozumný příjem“, který si dříve stanovil, a nemohl se nějak srovnat se životním stylem, který si teď měl udržovat i nadále. Dával přednost střídmosti, a tak víc peněz nechtěl, ale stále toužil po tvoření a objevování.“
Soustředil se na problematiku izolace vodičů. Míchal různé sloučeniny, ale výsledek nebyl, jaký si přál. A tak vytvořil přístroj, kterému říkal bakelizér. V ní smíchal kyselinu karbolovou s formaldehydem.
Bakelandovi vznikla průhledná, nerozpustná pryskyřice (…) Nebyla to kapalina, ale tvrdá kompaktní hmota, kterou přirovnal k tvrdé gumě nebo slonovině. (…) Nazval tento nový materiál bakelitem. Vynalezl první plast. Téměř přes noc se z nového materiálu začala vyrábět plnící pera, kulečníkové koule, kartáčky na zuby, rádia, telefony, popelníky, vrtule letadel – stovky různých výrobků (…) Jistým způsobem je tento příběh ztělesněním zákona nezamýšlených důsledků. Baekeland strávil roky přípravou, aby mol nasytit svou touhu po tvoření a objevování. Neměl v plánu vytvořit nový svět, ale i tak se mu to podařilo. Zkuste si představit svět bez plastů. Díky Baekelandovi to ale není nutné. (110-111)
V knize objevíte kouzlo plísní, které vedlo k vynálezu penicilinu. Pohlédnete na dámské nožky z blízka díky vynálezu nylonu. „Ohřejete“ se u trouby, mikrovlnné, k jejímuž vynálezu vedl náhodný impuls: rozteklá čokoláda v průmyslové laboratoři. Podíváte se také na výrobu vteřinového lepidla, jehož součástí je kyanoakrylát, který mimochodem slouží také ke snímání otisků prstů z vražedných zbraní, nebo se používá k obnově tkání (na obrázku v knížce např. vidíme použití kyanoakrylátu na želvím krunýři). „Koho ta nešikovná lepivá sloučenina z Cooverovy laboratoře jednou chytne, toho už nepustí,“ říká Richard Gaughan.
A jak to bylo s prvním umělým barvivem? Právě ono vedlo k „chemické horečce“, rozpoutalo zájem o chemii jako o lukrativní byznys, a tak vynálezce W. H. Perkin „dostal chemii z laboratoře a přivedl ji do továrních hal“. O barvivo projevil obrovský zájem textilní průmysl.
Přečtete si o záměru vytvořit „nejlidumilnější“ vynález, dynamit, či jaký byl boj s kuřecí cholerou. A také o želatinové budoucnosti biologického výzkumu. Setkáte se s kostlivci aneb jak to bylo s rentgenem. A tušíte, co přispělo k vynálezu bezpečnostního skla, které tak zaujalo Henryho Forda?
A tak dále, stručně ještě naznačím, že se více dozvíte např. o rozluštění kódu DNA, impregnačním spreji, vynálezu implantovatelného kardiostimulátoru, o internetu, odhalíte tekoucí vody na Marsu a mnohé další.
Kniha je doplněna mnoha obrázky a fotografie, obsahově a graficky je velmi vydařená, a proto ji vřele doporučuji všem. Poučí, pobaví, inspiruje a budete ji mít opravdu rádi.
MB
[srp srp srp_number_post_option=’2′ srp_thumbnail_wdg_width=’120′ srp_thumbnail_wdg_height=’120′ srp_wdg_excerpt_length_mode=’words’]
superrodina
Píši do několika médií a chci udělat maximum pro www.superrodina.cz, která by se měla stát jedním z nejčtenějších médií na českém internetu. Věřím, že i mnozí čtenáři se rádi budou spolupodílet na tvorbě tohoto specifického média.
