Kouřit či nekouřit, toť otázka! Na Facebooku mají kuřáci více fanoušků.

[heading style=“1″]Nečekaný ruský zážitek…[/heading]

David Burghardt, dopisovatel do ruského internetového deníku novosti.ru se nedávno trochu netradičně přesvědčil, jak je kouření nebezpečné. Vydal se se svými dvěma kolegy kameramany z práce na metro a cestou si každý zapálil. Mířili si to z kanceláře směrem až ke schodišti podzemní dráhy, když je zastavila rozlícená asi padesátiletá žena. Napadla prodejce tabáku, okolní kuřáky a také Davida Burghardta. Křičela na trafikanta, že je vrah, když prodává cigarety.

Lidé většinou nad jejím chováním jen mávli rukou, že je blázen. Pak chytla Davida za předloktí a osočila ho za kouření na veřejnosti. Udeřila ho do hrudi, chytla kolem krku a řvala přes celou halu, že David je vrahem, který vraždí děti a těhotné ženy.

Žena prý byla příliš nepříčetná a nezvladatelná. Škrtíce Davida křičela na něho, že kvůli němu všichni kolem teď zemřou na rakovinu. Sápala se po žurnalistovi, ale sám se nemohl z jejich anakondích osidel vymámit. A nemohl ji ani udeřit. David říká: „…tady v Rusku musíte být trochu opatrnější …  protože i když žena je útočník a ty jsi oběť, muži nesmí bít ženy.“ Dodává, že i kdyby ji zasáhl, pořád by se musel strachovat, že se někde kolem vynoří jiný agresor, tentokrát v podobě muže, který by ho podle jeho slov mohl kvůli obraně ženy právoplatně ztlouct. Nejprve by bil a teprve po té a ještě k tomu možná by se ptal, proč k tomuto útoku došlo.

Nakonec mu jeho kolegové pomohli rozplést chapadla oné protikuřácké bojovnice a odejít. Jeden z kameramanů poznamenal, že ani v Káhiře během revoluce nebylo tak nebezpečno, jako nyní v ruském metru. A to přitom žena nebyla vyzbrojena žádným nožem nebo střelnou zbraní.

[heading style=“1″]Před několika desítkami let…[/heading]

Pamatuji si, jak se před pár lety kouřilo všude. Maminky pokuřovaly na hřišti, zatímco si tam děti hrály. Ve vlacích v kupé byly u sedadel popelníky. Kouřilo se i v městské hromadné dopravě. Ještě mnohem dříve poválečná generace, když chodila „na čaje“, také kouřila. Kdo nekouřil, byl out.

[heading style=“1″]Šest milionů mrtvých…[/heading]

Ale dnes již všichni víme, že kouření skutečně škodí zdraví. Hlavním principem zákazů je ochrana lidí před onemocněním srdce, rakovinou a dalšími nemocemi. Podle WHo zemře každoročně přes 6 milionů lidí na následky kouření, z toho například jen ve Spojených státech je to na 440 000 lidí. Ve vyspělých zemích se statisticky počet kuřáků stále snižuje, naopak roste počet asijských, zejména čínských kuřáků.

[heading style=“1″]Čína – každý rok milion mrtvých[/heading]

V Číně podle tamního ministerstva zdravotnictví zemře každoročně jeden milion lidí na choroby spojené s kouřením. V Číně kouří 350 milionů lidí a země je také na prvním místě v počtu pasivních kuřáků (700 milionů lidí). I zde je zakázáno kouření na veřejných místech a lidem za porušení hrozí vysoké pokuty. Paradoxem však je, že země bojovala s kuřáky již před 400 lety. Trestem tehdy bylo – stětí hlavy.

[heading style=“1″]V Rusku proti kouření[/heading]

Před rokem proběhl v Rusku průzkum ohledně názoru lidí na zákaz kouření. A 80 procent obyvatelstva zákaz podporovalo. Pouze 14 procent bylo zásadně proti. Podle statistik je v Rusku nekuřáků dvakrát více než kuřáků.

V Rusku platí zákaz kouření na pracovišti, v dopravních prostředcích, v uzavřených sportovních, zdravotních, kulturních a státních zařízeních.

[heading style=“1″]Něco z historie zákazů…[/heading]

Boj proti kuřákům však není žádnou novodobou vymožeností. Jak bylo řečeno, Čína proti nim bojovala již v 17. století. Na evropské půdě zase papež Urban VII. v roce 1590 zakázal všem křesťanům kouřit na veřejných místech. Vyloučení z církve hrozilo tedy každému, kdo „užije tabáku v krytém přístřešku nebo uvnitř kostela. Nezáleželo na tom, zda jej bude žvýkat, kouřit, mít v dýmce nebo požívat nosem ve formě prášku“. V moderní době první zákaz na veřejných prostranstvích vstoupil v platnost v roce 1975 v Minnesotě. V restauracích vznikly nekuřácké oddíly. Jen v barech se mohlo hojně bafat dál. V Kalifornii v roce 1998 vznikl úplný zákaz, včetně barů. Nová legislativa motivovala další země a nyní je to již 34 států s určitými omezeními pro kuřáky.

[heading style=“1″]Kuřáci mají na Facebooku více fanoušků[/heading]

Samozřejmě také existuje řada odpůrců těchto zákazů. Argumenty jsou různé, většinou zaznamenávají body ohledně vládního vměšování a omezování osobních svobod až po postoj, že se jedná jen o životní styl. Také na Facebooku vznikla řada skupin, která hlásí hesla např. Jsem kuřák a jsem na to hrdý. Podstatně silnější skupina s téměř milionem členů je globální facebookovská stránka Smoking. Protikuřácké stránky nemají takovou účast. Nejsilnější nalezená stránka má přes 200 000 členů.

foto legální fotografie z fotobanky www.pixmac.cz
foto legální fotografie z fotobanky www.pixmac.cz
foto legální fotografie z fotobanky www.pixmac.cz