Něco nad námi je: neberme bohy příliš vážně.
Když ještě civilizace nebyla a člověk byl chlupatý jak zvíře, ale přeci jen už se zvířat trochu stranil maje se za něco víc, tedy v pradávných časech, kdy mu to začínalo myslet, začal se o sebe bát. Ten strach ho donutil hledat nějakého mocného přímluvce. Někoho silnějšího než rozčílený medvěd, vichr lámající pralesní stromy jak párátka nebo úporná bolest zubů. Někoho, koho by mohl PROSIT a u koho by se ve výše popsaných situacích dovolal pomoci. Jestliže pračlověk medvědovi utekl, vichr se jeho milované jeskyni vyhnul a splaskla mu i zarostlá tvář, UVĚŘIL.
Na trh konečně dorazila kniha pro děti, která tu už dlouho chyběla. Nejednou se vás malý potomek zeptá, jestli existuje bůh a teď si poraďte. Neboť to, že dáte dítěti odpověď odpovídající vašemu religióznímu postoji, neznamená, že máte vyhráno.
Věřící křesťané budou vychovávat děti v Evangeliu, muslimové ve víru v Alláha, ateisté – kam patří převážná většina Čechů – boha popře. Ale tyto děti budou v další interakci těch ostatních. A vzhledem k tomu, že svět se zmenšil: tyto děti jsou snadno v kontaktu s dalšími etniky a národy ve školkách, školách, na internetu, mohou si snadno dopisovat s celým světem a ta otázka nabývá jiných rozměrů.
A děti jsou hodně zvídavé.
Není to jenom o víře a o bozích, ale i o různých mytologických příbězích a zajímavých otázkách. Něco nad námi je je psáno humorně s krásnými obrázky a nepřiklání se k žádnému náboženství.
Nejde tu o zlákání k nějakému dogmatu, ale blíže to má spíše ke kulturní antropologii pro děti.
Otázky jsou jednoduché a báječně rozepsané. Vyjma klasických témat, která byste očekávali, jsou právě naopak volena taková, která děti zaujmou.
Namátkově: Pupík světa – s vyobrazením staré indické malby
„Vidíte ten úžasný záběr? Právě se před vašima očima rodí svět! Z pupíku boha jménem VIŠNU (mnemotechnická pomůcka k zapamatování je „višeň“).“ A pak autor vesele popisuje obrázek. Na živé „výletní jachtě“, kterou je ve skutečnosti mnohohlavý had, cestují na mořských vlnách Višnu a Lakšmí, kteráž svému muži masíruje nohy. Z pupíku Višnu vyroste růžový lotos. „A v jeho kalichu – podívejte se pozorně – mnohohlavá a mnohoruká postavička. Kdo je to? Pro indické děti otázka za deset rupií (tj. naše pětikoruna). To přeci v Indii ví každý! To je BRAHMAN!“
Dozvíte se s nadsázkou mnoho “božského” a nakonec – a tomu pevně věřím – tuhle knížku nebude číst jen váš potomek, ale každý rodič. Je to jednoduché, čtivé a zábavné a k tomu užitečné mnemotechnické pomůcky, díky nimž si zapamatujete názvy hrdinů a celé historky, které vydají za tisíce pohádek; třeba ta o Plaváčkovi.
Bylo nebylo, v časech, kdy v zemi egyptské se už pyramidy nestavěly a faraonové se nechávali pohřbívat do pohodlných hrobek z růžové žuly. Tu jednou do jedné ze zátočin slepého ramene největší egyptské řeky Nil zanesl bludný proud malý košík… (67)
Vyjma trefných kreseb Martina Živockého jsou zde doplněny i původním písmem názvy hrdinů i vět, které jsou známy tam, odkud příběh pochází.