Středem zdravotní debaty by mělo být naše zdraví, nikoliv nemoci. Co pro sebe můžeme udělat?

Spojené státy a zbytek světa očekávají příchod zdravotnické revoluce. Současný přístup ke zdravotní péči spolu s drahými technologiemi a farmaceutickými přípravky je zralý na úplné překopání.

Lékař Hiromi Shinya přichází s knihou BAKTERIÁLNÍ VÝŽIVA, kterou bychom měli zařadit mezi moderní knihy v každé domácnosti, zabývajícími se zdravým přístupem k našemu životu. Mnoho lidí si již uvědomilo, že něco je špatně. Ačkoliv jsme ušli pořádný kus cesty, postupně zjišťujeme, že boj s mikroby nemůžeme zcela vyhrát a ani bychom o to neměli usilovat.

Naše historie je plná epidemií chorob, kvůli nimž zemřelo na miliony lidí. Morové epidemie, epidemie tyfu, tuberkulózy, černých neštovic, chřipek… Nic z toho bychom nikdo nechtěli. Ztrácet naše blízké, naše děti… Díky lékařské vědě jsme přišli na to, jak tyto epidemie eliminovat, snížit riziko nákazy a důsledků. Patří sem zlepšení hygienických podmínek, očkovací látky a antibiotika. Bohužel jsme se nezbavili těchto nemocí zcela. Stále lze například lokalizovat oblasti morových nákaz, občasné výskyty tuberkulózy a další infekční nemoci. Nelze ale upřít vynálezu antibiotik jeho téměř zázračnou moc. Ale…

Prvním antibiotikem byl penicilin, který vynalezl britský bakteriolog Alexander Fleming za pomoci látek z modré plísně. V určitém smyslu se jednalo o pokus izolovat patogenní mikrob pomocí jiného mikrobu (modré plísně). Masová produkce penicilinu vedla k rapidnímu snížení úmrtnosti následkem infekce. Zavládlo nadšení. Věřilo se, že díky rozvoji antibiotik můžeme zničit všechny známé infekční nemoci. A trvalo přibližně jedno století, než jsme se probudili: náš boj mařily nové a nové rezistentní bakterie. Vytvořil se nový druh antibiotik, a proti nim se vyvinula nová rezistentní bakterie, a znovu se vyvinul nový druh antibiotik. A začarovaný kruh se opakoval a opakuje až do dnes. Jaká je šance, že si díky antibiotikům skutečně podmaníme všechny patogeny?

Nepřispíváme tím naopak ke vzniku jakési superbakterie, proti níž už se nebudeme moci vůbec nijak bránit?

Tímto způsobem podle Hiromi Shinya nemáme možnost válku s mikroby vyhrát. Musíme se soustřediti na jiné možnosti. Jednou z nich je zaměření se i na tak zvané „prospěšné“ bakterie, které jsou v lidském těle neustále přítomny.

Hiromi Shinya je gastroenterolog, a proto na svět mikrobů pohlíží ze své odborné praxe. A není to od věci: imunita začíná ve střevech, v nich sídlí naše zdraví; stav bakterií ve střevech vypovídá hodně o nás samotných. Poměr střevních bakterií je přibližně 20 % prospěšných, 30% škodlivých a 50% je někde mezi. Jsou jako nerozhodní voliči. A záleží na různých okolnostech, jak budou tyto bakterie v těle fungovat.

Mikroby mohou potraviny kazit, ale také konzervovat. Využíváme je například ke kvašení. Kvašené potraviny a nápoje jsou součástí jídelníčku v snad každé kultuře na světě. Typickou prospěšnou střevní bakterií je Lactobacillus. Je to zároveň bakterie nezbytná pro kvašení jogurtu, sýra a japonské pochoutky miso (směs ze sójových bobů), sójové omáčky, nakládané okurky a octa. Přestože kvašení všech těchto potravin zajišťuje tatáž skupina laktobacilů, je velký rozdíl mezi jogurtem a sýrem vyrobených z živočišného mléka a polévkou miso či sojové omáčky, které jsou rostlinného původu. Laktobacily obsažené v octu, které se používají při přípravě kyselého zelí, produkují kyselinu mléčnou zabraňující růstu jiných mikroorganismů. Kvašení nám pomáhá potraviny nejen konzervovat, ale také zvyšovat jejich zdravotní přínos.

Potřebujeme posilovat naši imunitu. Jedna věc je vrozená imunita, pokud ale není posilována, těžko nepodlehne nějaké infekční nemoci. Ačkoliv to bude znít krutě, epidemie v lidské historii vlastně mimo jiné rovněž způsobily, že přežili jen ti nejsilnější.

V současné době tedy mnozí ti, kteří by v minulosti bez antibiotik a očkování zemřeli, žijí dál. Tito slabší jedinci mají děti a jejich genofond pokračuje dál. Pokud už máme tuto výsadní úžasnou možnost díky vědě žít, neměli bychom nechat naše těla úmyslně oslabovat. Máme možnost být mladí a vitální, přitom často po fyzické stránce strádáme – tloustneme, nejsme fyzicky příliš zdatní, brzy jsme unavení. Proč? V zásadě tou nejhlavnější příčinou je naše strava. Můžeme podpořit všechny „užitečné“ mikroby v našem těle: podpořit imunitu těla a procesy omlazování.

V zásadě to znamená jíst hodně zeleniny a ovoce. Otázka je, kolik skutečně organických živin se nachází v těchto prospěšných potravinách. Půda je roky zatěžována chemickými hnojivy a rostliny a plody, které z ní získáváme, které rovněž chemicky ošetřujeme, pak přinášejí produkty, jež na první pohled mohou vypadat téměř dokonale, ale po rozboru živin se jejich hodnota snížila.

Obsah minerálů v zemědělské půdě v různých částech světa kles o 55 – 88%. Totéž platí pro obsah minerálů v dnešní zelenině oproti té před 60 lety. Srovnávací rozbory ve všech zemích nejsou pravidlem; například Spojené státy je nedělají, nicméně Japonsko ano. Ministerstvo vzdělávání, kultury, sportu, vědy a technologie vede záznamy o živinách obsažených v dnešních zemědělských plodinách a srovnává je s údaji z minulých let. Všechny hodnoty jsou přitom zveřejňovány prostřednictvím oficiálních tabulek složení potravin. Např. železo ve špenátu, v roce 1950 bylo 13 mg na 100 g, zatímco v 2000 už jen 2 mg na 100 g. Vitamín C poklesl z 10 na 4 mg, v případě zelí se jedná o pád z 80 na 41 mg. A tak dále.

Pokud naše potraviny takto skutečně ztrácejí své živiny, je to varovná informace. Zřejmý signál nutný ke změně. Masově produkované ovoce a zelenina pomalu ztrácejí svůj účel pro lidský organismus.

Dodáváte-li střevům nebo půdě potřebnou energii, dodáte jim zároveň spoustu životní síly. Musíme pochopit, že naše potrava je „životem“ samotným. „Život“ do nás vstupuje prostřednictvím ovoce a zeleniny a teprve uvnitř se transformuje v naši vlastní životní energii. Nadměrné užívání pesticidů a chemických hnojiv snižuje objem životní energie dostupný v zelenině a ovoci, které jíme.

Občas je ale zapotřebí hodit neutrál. Spustit recyklační proces v našem těle, tak zvanou autofagii, která se aktivuje, když nejíme, hladovíme. Tak zvané rozumné hladovění vyčistí a omladí náš organismus. Pochopitelně přetrvává-li stav hladovění po delší dobu, tělo se nakonec vyčerpá a začne trávit zdravé buňky, což v konečném důsledku způsobí smrt.

Neustálým přejídáním se ochuzujeme o činnost omlazujících enzymů a bráníme normální funkci recyklačních zařízení našeho organismu. Žít dlouho zdravě a vitálně, je určitě snem mnoha lidí. Ti, co po tom netouží, se možná teď někde nesmyslně přejídají, aniž by si uvědomovali důsledky svého jednání.

Přirozené vitální mládí v každém věku nebo raději únava, plahočení se, nadváha, nadměrné pocení, s přibývajícím věkem konzumování mnoha léků, omezení pohyblivosti? Bakteriální výživa lékaře Hiromi Shinya čtenářům přinese řadu zajímavých a užitečných informací, které vedou k zamyšlení, jak nejlépe zacházet se svým tělem, abychom byli co nejdéle zdraví a silní. Detailně se zabývá tématem vody, zbavení odpadních látek z těla, syrovou stravou, účinkami bylinek a masáží jako detoxikačních prostředků i rakovinou a dalšími tématy. Nedílnou součástí je Shinyova dieta pro zdraví: program krásy a přirozené váhy.

Hiromi Shinya, MD, Bakteriální výživa. Vydal Dobrovský, s. r. o. v edici knihy Omega, 2016.

MB

Mohlo by vás zajímat:

[pt_view id=”645dd34h6l”]