Share

Informační doba je z mnoha ohledů velkou výhodou. Nejsem si však úplně jistá, jestli tomu tak je i ve vztahu k dětem. Vzpomínáte si, že byste za svého dětství trávili hodiny u počítačových her? Troufám si říct, že si vybavíte to velké množství výrobků, malůvek, pampeliškových věnců a rozbitých kolen, nikoli však hodiny pojídají chipsů u pokémonů. A přece – dnešní děti si rychleji vybaví televizní program a přesné znění reklamy, než den, kdy pořádaly v pokoji výstavu svých veledíl.

„Proč bych se měl něco učit, když si to najdu na googlu? Nač chodit ven, když si můžu s kamarádem pokecat přes skype nebo facebook?“ Toto jsou super hračky, ale osobně si myslím, že pro dospělé, nikoli pro děti.

V  roce 2012 byla prováděna studie, ve které bylo dětem ve věku od 6 do 15 let položeno několik otázek, mj. „Kterou z událostí, jež jsi viděl/a v televizi či videu bys nechtěl/a zažít?“

Výsledky mě neskutečně vyděsily. Válku. Aby zavraždili mámu a tátu. Aby mě zabili. Spadnout s letadlem. Setkat se s živým upírem. Být probodaná nožem. Mučení. Setkat se s různými příšerami a vrahy…

Jak já jsem ráda za každé rozbité koleno. A těch obrázků, které zdobily můj pokojíček. Stovky vypsaných fixů a pastelek. Sešit vylepený vystřiženými obrázky mých snů.  To množství přečtených pohádkových knížek před spaním. A proto se ptám – proč dnešní děti nemůžou mít stejně kouzelné dětství, jaké jsem měla já? Proč nemůžou zažívat dobrodružství na vlastní kůži?

Bojím se, že jestli to tak bude pokračovat dál, nastane doba, kdy se lidé přestanou vzdělávat úplně, komunikovat budou jen pomocí klávesnice a jejich životní dobrodružství budou probíhat na obrazovkách.

Chce to ZMĚNU! Ale ne žádnou technologickou novinku, ale návrat ke starým dobrým kořenům v novém originálním a jedinečném provedení. Protože jen strom, který má silné kořeny, přečká každou bouřku.

Proto budu ráda, když věnujete svých pár minut času na přečtení webových stránek www.pohadkoveputovani.cz, a tím podpoříte myšlenku Skřítka Šmudlafouse.

 

S láskou a poděkováním

Monča Makarová

Nejnovější příspěvky na webu:

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

16. Červen 2018

Famózní úspěch této knihy v zahraničí lze podle mě přičítat dvěma věcem: nádherně a jímavě, leč velmi překvapivě rozbalovaným charakterům postav. A potom příběhu, ve kterém si čtenář každého věku i založení najde to svoje. Od mystiky k akčnosti, od jemných linií příběhu, až po chvíle, kdy jednotlivé řádky zazní jako osudové volání do boje. Dívka, která upíjela měsíc je jednou z obětovaných holčiček, které se každoročně nechávají napospas v černém lese pro zlou čarodějnici. Ne, nikdo se neptá, co se s dětmi stane... Ale jedno je jisté. Z druhé strany lesa je už na cestě čarodějnice, obyčejně má nějakou tu ptačí podobu, aby se jí rychleji cestovalo,

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

16. Červen 2018

Odpočinek sladký jako nadýchaná šlehačka. Mozek odpočívá, duše se usmívá a od jemného vtipu a plné chuti vám radostí poskakuje každá buňka v těle. Jo, tak takové čtivo je vážně na jedničku. A Hans Rath to skutečně umí. Když Bůh praví, že si musíte promluvit, nedá se to odmítnout. Za prvé by to byla škoda, za druhé by to vůbec nešlo, protože vás ten člověk bude neustále pronásledovat. No jo, když jste psychoterapeut, tak je to první volba. Protože možná to je skutečně tak, Bůh šest dní tvořil lidstvo, sedmý den odpočíval a osmý vyhledal psychologa. A volba padla na Jakoba Jakobiho v Berlíně. Jednu