Share

International Herald Tribune obdržel tento dopis, který vyšel tiskem 20. 12. 2012 a byl zveřejněn na internetových stránkách New York Times:

„Havlova inspirace pro Araby,

Václav Havel symbolizoval pokojný přechod od totality k demokracii. Jeden z jeho nejvíce prozíravých esejů „Moc bezmocných“ byl napsán proto, aby znázornil neutuchající snahu dosáhnout důstojnosti. Připomíná to úsilí obyčejných občanů v celém arabském světě, kteří požadují zaměstnanost, sociální spravedlnosti a spravedlivé rozdělování peněz, moci a možností. Jejich masové protesty proti desetiletím systematické korupce, špatného vládnutí a zpronevěry nabízí mnoho hodin solidarity a sociální angažovanosti pro budoucí generace.

V Libyi po pádu Kaddáfího režimu jsme byli svědky spontánního vzniku společenských výborů, které přijaly odpovědnost za bezpečnost okolí, řízení dopravy, odstraňování odpadků a čištění ulic. Nebyly (právě) toto lekce toho, jak by utlačovaní mohli využít svou tvůrčí energii pro zlepšení lidstva jako celku?

Munjed Farid Al Qutob, Londýn.

Arabskému světu nejsou díla Václava Havla neznámá. Do angličtiny je překládá Paul Wilson, známý ze CNN.

Paul Wilson ze CNN se osobně  setkal s Václavem Havlem v roce 1996 po jeho operaci, kdy Havel přišel o polovinu plic kvůli svému silnému kuřáctví, a také letos na jaře na večírku po premiéře Odcházení. Po té se letos v březnu Paul Wilson vydal do Káhiry, kde právě „rozkvétalo“ arabské jaro. Paul Wilson získal svolení Václava Havla, aby v Egyptě sehnal někoho, kdo by jeho knihy, zejména esej Moc bezmocných, přeložil do arabštiny.

„Tento esej inspiroval vznik antikomunistických odborů Solidarita v Polsku a pokračuje v tom, že dává sílu disidentům na Kubě, v Číně a Barmě, kteří touží po klidných změnách. Myslel jsem si, že pro některé arabské čtenáře by mohl být také užitečný,“ říká Wilson ve své zpovědi na CNN.

Podle něho „Nejúžasnější věcí revolucí z roku 1989 nebylo, jak se rychle vyvinuly, ale jakou přirozenou improvizací pokračovaly.“

Když navštívil Václava Havla, byl prezident velmi slabý, „zdálo se, že je jen malým stínem muže, který ve svých nejlepších letech mohl mluvit s králi a prezidenty a rockovými hvězdami a vůdci světové scény,“ řekl Wilson.

Měl by se však esej přeložit do arabštiny?

„Ale myslíte si, že Arabové jsou připraveni na demokracii?“ Zeptal se ho Václav Havel.

Na to Wilson reagoval: „Nemám tušení, ale Vašku, byli jste vy připraveni na demokracii v roce 1989?“

Usmál se a řekl: „Rozumím.“

 

Demokraticky smýšlející Arabové však mají Havla v úctě

V Jihadi.org (Jihadi and Islamic Radicalism) píše autor o Václavu Havlovi ve spojení se sametovou revolucí v roce 1989: „Byl jsem v Praze v roce 1989 nervózní. Když jste se procházeli ulicemi, mohli jste cítit strach ze smrti, když sovětští vojáci hlídkovali v místech, kde hledali známky jakéhokoliv odporu. Havel musel spát s jedním okem otevřeným, nevěděl, kdy jeho život skončí. Ale jeho přístup k revoluci, mírový a nenásilný, je to, co mne k němu přitáhlo.

Kéž by se reformátoři Arabského jara mohli učit od Havla. Viděl nebezpečí Varšavské smlouvy a komunismu a šel proti nim s úctou a slušností. I když se zpočátku jeho mravní činy proti represivnímu režimu mohly zdát přitažené za vlasy, věděl, že si je lidé časem oblíbí. Byl zastáncem věcí, které dávají smysl. Bude nám chybět, ale doufejme, že jeho přístup k revoluci se stane novým standardem.“