Ve Velké Británii zůstanou na vysokých školách některé židle prázdné. Proč?

Velká Británie zaznamenala prudký a nežádoucí propad uchazečů o vysokoškolské vzdělání. V průměru o 12% studentů méně než loni. Proč? Důvodem je razantní zvýšení školného.

Loni ve stejnou dobu se na vysoké školy ve Velké Británii přihlásili 59 413 uchazečů. Letos 52 321, jak vyplývá podle oficiálních statistik UCAS.

Zdražené školné

Nepříjemná fakta jsou prý zřejmým důkazem toho, že rozhodnutí ministrů zvýšit trojnásobně školné se stalo „katastrofální“. Sociálně slabší studenti se tak stávají na prahu potenciálního vysokoškolského vzdělání téměř diskvalifikováni.

Poplatky byly zvýšeny až na9000 liberza rok s platností od příštího školního roku. Studentům jsou poskytovány půjčky na studium.

Termíny pro podání přihlášek ještě nejsou uzavřené, nicméně zde fungují jisté zvyky, které vykazují právě tyto prudké změny.

Zájem cizinců studovat ve Velké Británii rovněž poklesl o 9 % z 76 612 na 69 724.

Nejmenší ponížení zaznamenaly univerzity v Oxfordu, Cambridge, lékařství, veterinární lékařství a stomatologie.

Ženy a starší lidé ztrácí zájem studovat na vysokých školách

Nejvíce odradilo vzdělávání ženy (někde až 10,5%) a také starší studenty. U studentů nad 40 let poklesl zájem o 27,8 % a u osob ve věku mezi 30 až 39 let pak o 22,7 %.

Sally Hunt, generální tajemnice univerzitní a vysokoškolské unie (University and College Union), řekla, že statistiky ukazují, že vládní politika pro vysokoškolské poplatky byla „od začátku katastrofa“.

“Je zřejmé, že to má vážný dopad na volby, které mladé lidi dělají,” řekla. Podle ní by lidé měli studovat to, co je pro ně nejvhodnější a ne to, co je nejlevnější, jestli tedy vůbec studovat. „Tato depresivní čísla nás vrací zpátky do doby, kdy to byla cena, a ne schopnost, která určovala vaši budoucnost.”

Toni Pearce, místopředseda Národního svazu studentů, poznamenal, že pokles starších studentů by měl být varovným signálem.

Je ještě brzy dělat závěry

Jiní poukazují, že je ještě příliš brzy na interpretaci čísel jako ukazatele celkového poklesu přihlášek na univerzitách.

V roce 2006 bylo školné rovněž ztrojnásobeno z ročního poplatku1000 liberna3000 liber. Reakce byla, že se počet žádostí snížil o 4,5%. Ale brzy se čísla narovnala a v roce 2009 počet žádostí vzrostl o 10,1%.

Zastánci zdražení školného říkají – posečkejte. Nedělejte ukvapené závěry z říjnových statistik. Navíc UCAS statistiky neukazují, z jaké sociální skupiny studenti přicházejí (nebo naopak nepřicházejí). Pokles žádostí může také znamenat jen prvopočáteční zmatek kvůli změnám ve školném.

Tyto britské otázky se zdají být aktuální i v našem kontextu. Jaký dopad bude mít placené školné v českých podmínkách na počet, demografické rozložení a úroveň studentů?