Víte, jak to chodí v kostele? Pavouček varhánek má jasno

Krásná knížka, která by neměla chybět pod vánočním stromkem – Martina Viktorie Kopecká, ilustrovala Aneta Žabková, PAVOUČEK VARHÁNEK, nakladatelství Albatros, 2025.

Půst a znamení popela

„Jenže půst není jen o tom, že si odpustíme dobroty. Když bereme půst vážně, je to, jako když říkáme, že v životě jde o mnohem víc než o přeplněné břicho. Tu pravou radost pocítíme, když se o jídlo rozdělíme s někým, kdo má opravdu hlad,“ pověděl pavouček, který sám sebe překvapil, jak moudře jeho slova zní.

Večer kostel znovu ožil, ale tentokrát zvláštním, tichým způsobem. Farář Petr postával v taláru vedle paní farářky Králové, která svým úsměvem a laskavým pohledem působila, jako by snad každého zvlášť přivítala. Pan farář se ale tvářil přísně, ruce měl sepnuté a každého příchozího pozorně sledoval. „Znamení popela je starobylý symbol, který si připomínáme křehkost a pomíjivost našeho života,“ vysvětloval hlubokým hlasem, když se lidé usadili. „Také je to znamení, kterým vyznáváme svá provinění a otevíráme svá srdce odpuštění,“ doplnila paní farářka. Po kázání následovalo udělování popelce. „Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš,“ zopakoval pan farář každému a prstem mu nakreslil na čelo malý křížek z jemného šedivého popela. Pavouček Varhánek si prohlížel jemné šedé čáry na čelech lidí a zamyšleně prohlásil: „To je zvláštní… vypadá to jako šmouha, ale místo aby špinila, tak vlastně očišťuje.“

.

Poutavý text je vždy oddělen pasážemi, které pokládají otázky pro zvídavé hlavičky a nabízejí další tvůrčí úkoly. Představuje mnoho zajímavého nejen pro děti věřících rodin, ale bezpochyby by si knížku měli přečíst i ostatní. Už proto, že mnoho informací je vlastně součástí naší kultury a dějin. A nikdy není na škodu rozšířit si své obzory.

Naprosto úchvatné ilustrace Anety Žabkové

MB