Share

Pes_Jejiho_Velicenstva - kopie

Kniha pro každou příležitost, kdy chce potěšit duše nenáročný, leč pod kůži jdoucím čtením. Lehce mystické, lehce pohádkové, lehce duchovní, ale v každém případě jiné.

Pro podzimní večery pro vylepšení atmosféry, pro horké letní večery pro ochlazení. Duše pookřeje nádhernými myšlenkami a rozveselí se s povahou velšských corgiů, pejsků veselých, krátkonohých, leč vznešených. Anglické mlhy a sychravo, studené zdi královského paláce a Její Veličenstvo Alžběta II přímo u vás. Či spíše, prostřednictvím její psí smečky se ocitnete přímo v Buckinghamském paláci a všude kolem, kam to tak královské členy rodiny občas zavěje. Ano, i Kate a William vás občas podrbe za uchem. Neubráníte se občasným psím trapasům, a hlavně bude neustále používat ten skvělý psí instinkt, intuici a moudrost.

Až člověka napadá, jak velké zrno pravdy na tom všem může být.

Je to věru kniha plná královské moudrosti

Ačkoliv autor své předchozí knihy umisťoval spíše do východních zemí, tam, kde je buddhismus doma, tak tady si vzal na hřbet opravdu velkou výzvu. Dá se tahle moudrost vpravit přímo do středu britské královské rodiny? Kupodivu ano – a v tomto příběhu působí velmi mile, něžně a přirozeně. Takhle nějak si představuju, že by to mělo být. Taková nějaká je královská moudrost. Dnešního moderního světa tu najdete velmi mnoho i se všemi svými negativy a deprivacemi, ale to jen na druhou stranu zvýrazňuje hloubku, tu mlhu v duši a věčné hledání pravdy a moudrosti. A Její Výsost Alžběta II. je v tomto příběhu vykreslena velmi sympaticky, tak, jak by královna měla být.
Je to nefalšovaná pohádka pro dospělé.

S krásným charisma, věrně popsanými reáliemi a s atmosférou, která okouzlí. Snad až natolik, že si knížku vezmete rádi do ruky i podruhé, potřetí a možná si na ni vzpomenete pokaždé, když zatoužíte po hořícím krbu, horkém čaji a něčem ryze anglickém.

David Michie tuto knihu opravdu dovedl k dokonalosti. Možná v ní je o něco méně mouder než v Dalajlamově kočce, ale o to více se tu rozplývá v prostoru, čtenáři je nechávána možnost dost dlouho nad položenými otázkami přemýšlet o samotě, než se děj vyvine tak, že odpověď je zřejmá. Navíc milovníci psí duše si přijdou na své. Být členem smečky královských corgiů, to se nestává každý den a už jen z toho úhlu pohledu je to jedinečná kniha. Psaná očima psa.

A vnímaná chvílemi i vzácnými tóny mystiky a tajemna… Však, pojďme se začíst…

… viděli jsme ji ozdobenou nádhernými klenoty, s korunou a v hermelínovém plášti, s panovnickým žezlem a mečem, s vysokým bílým límcem v celé její starobylé kráse.

„Alžběta,“ pronesla naprosto zřetelně.

„A… proč jste tady?“ Její Výsost to nijak nevyvedlo z míry. Ptala se dál laskavým klidným hlasem, v němž byla znát sympatie vůči bytosti, která působila trochu ztraceným dojmem.

Alžběta se otočila zpátky k oknu. „Protože…“ zdálo se, že si pečlivě promýšlí odpověď, „jsem se provdala za Anglii.“

Oba jsme pozorně sledovali každé její hnutí, když nás z chodby vyrušil jakýsi zvuk a pak se ozvalo jemné zaklepání na dveře.

„Je všechno v pořádku, madam?“ chtěla vědět ochranka.

V tom okamžiku Alžběta zmizela.

„V naprostém,“ prohlásila královna a dívala se při tom dolů na mě. Nejspíš ji zajímalo, jestli jsem Alžbětu viděl také jako ona. Chtěl jsem ji ujistit, že jsem to všechno prožil s ní, a tak jsem pevně přitiskl čumák k jejímu kotníku. Byl jsem svědkem toho, že se dvě královny Alžbět ocitly v jedné místnosti a mluvily spolu, přestože každá žila v úplně jiném století.

Kolik corgiů může říct něco takového?

O autorovi:

David Michie již řadu let seznamuje čtenáře uspěchaného západního světa s buddhismem, a to formou esejistickou i beletristickou. Jeho série příběhů Dalajlamova kočka sklidila celosvětový úspěch a i v České republice se ihned zařadila mezi bestsellery. V nakladatelství Synergie vyšly i další Michieho tituly Pospěš si a medituj, Buddhismus pro zaneprázdněné a Proč je bdělá pozornost lepší než čokoláda, ve kterých se věnuje přínosům meditace, bdělé pozornosti a buddhistické filozofii v každodenním životě.

Na webové stránce www.davidmichie.com najdete jeho blog, ve kterém se pravidelně zaobírá problematikou bdělé pozornosti a příbuznými tématy. David Michie se narodil v Zimbabwe, studoval v Jižní Africe, žil v Londýně a nyní bydlí s rodinou v australském Perthu. Dětství prožil s corgim, který měl svěšené ucho.

Vydalo nakladatelství Synergie Publishing SE, 2017, www.synergiepublishing.com

Renata Petříčková

Nejnovější příspěvky na webu:

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

Famózní úspěch této knihy v zahraničí lze podle mě přičítat dvěma věcem: nádherně a jímavě, leč velmi překvapivě rozbalovaným charakterům postav ...
Pokračujte ve čtení

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

Odpočinek sladký jako nadýchaná šlehačka. Mozek odpočívá, duše se usmívá a od jemného vtipu a plné chuti vám radostí poskakuje ...
Pokračujte ve čtení

Kerstin Simoné: Thovt, projekt lidstvo

Kerstin Simoné mne jako autorka zaujala natolik, že jsem si o ní musela hned něco vyhledat. Něžná blondýnka ponořená až do ...
Pokračujte ve čtení

Velmi lidské povídky

Muž, jenž podezřívá ženu z nevěry, žena toužící po dítěti, chlapík, který naoko zvládá vše, ale moc dobře ví, že je ...
Pokračujte ve čtení

Enrique Barrios: Ami, vnitřní civilizace

„Když jsme přijeli, myslel jsem si, že se Ami a jeho kosmická loď navrátí v prvních dnech letního období, ale strávil ...
Pokračujte ve čtení

Doreen Virtue: Andělské karty pro děti

Je to jako ponořit se na chvíli do dětské nevinnosti, do průzračnosti lásky a… Ach, už cítíte tu křehkost okamžiku ...
Pokračujte ve čtení