Share

 

„Trenčianské jemné párky s fazulou“ – také se na tuto konzervu pamatujete? Byla to jedna z mála konzerv, která se nejen „dala jíst“, ale mnoha lidmi byla vyhledávána, ba přímo zbožňována. Sama jsem ji už nejedla nejmíň patnáct let a netuším, zda se dá ještě sehnat, ale ráda na ni občas zavzpomínám a uvařím si její domácí verzi. A vlastně je to i docela zdravé jídlo – obsahuje velmi prospěšné luštěniny, rajčata i česnek… a kousek kvalitního párku jednou za čas taky neuškodí 🙂

A tady máte recept:

Ingredience:

250 g bílých fazolí

vývar nebo bujónová kostka

olej

1 cibule

mletá sladká paprika

2 lžíce hladké mouky

500 g pasírovaných loupaných rajčat

2 stroužky česneku

100 ml smetany

pepř, sůl, ocet a cukr na dochucení

5 nožiček tenkých párků

Postup:

Přebrané a propláchnuté fazole namočíme minimálně na 4 hodiny, lépe však den předem do studené vody.

Fazole scedíme, zalijeme vývarem a vaříme doměkka.

Na oleji osmahneme cibulku do růžova, zaprášíme ji lžičkou sladké papriky (kdo má rád ostré může přidat i papriku pálivou) a přidáme pasírovaná rajčata. Přivedeme k varu, zahustíme moukou rozmíchanou v trošce vody a provaříme. Přidáme utřený česnek, sůl, pepř, smetanu a uvařené fazole včetně asi dvou sběraček vývaru z fazolí.

Párky nakrájíme na silnější kolečka, zamícháme do směsi a vše vaříme, dokud směs nedosáhne požadované hustoty. Pokud je potřeba, dochutíme solí, cukrem a octem.

Tip: Pokud nechcete zahušťovat moukou, můžete použít trochu solamylu rozmíchaného v mléce.

Dobrou chuť!

Nejnovější příspěvky na webu:

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

16. Červen 2018

Famózní úspěch této knihy v zahraničí lze podle mě přičítat dvěma věcem: nádherně a jímavě, leč velmi překvapivě rozbalovaným charakterům postav. A potom příběhu, ve kterém si čtenář každého věku i založení najde to svoje. Od mystiky k akčnosti, od jemných linií příběhu, až po chvíle, kdy jednotlivé řádky zazní jako osudové volání do boje. Dívka, která upíjela měsíc je jednou z obětovaných holčiček, které se každoročně nechávají napospas v černém lese pro zlou čarodějnici. Ne, nikdo se neptá, co se s dětmi stane... Ale jedno je jisté. Z druhé strany lesa je už na cestě čarodějnice, obyčejně má nějakou tu ptačí podobu, aby se jí rychleji cestovalo,

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

16. Červen 2018

Odpočinek sladký jako nadýchaná šlehačka. Mozek odpočívá, duše se usmívá a od jemného vtipu a plné chuti vám radostí poskakuje každá buňka v těle. Jo, tak takové čtivo je vážně na jedničku. A Hans Rath to skutečně umí. Když Bůh praví, že si musíte promluvit, nedá se to odmítnout. Za prvé by to byla škoda, za druhé by to vůbec nešlo, protože vás ten člověk bude neustále pronásledovat. No jo, když jste psychoterapeut, tak je to první volba. Protože možná to je skutečně tak, Bůh šest dní tvořil lidstvo, sedmý den odpočíval a osmý vyhledal psychologa. A volba padla na Jakoba Jakobiho v Berlíně. Jednu

  1. Lubica says:

    Taky je mám moc ráda. V dětství je máma hodně kupovala,když dělala na směny a nebylo moc času uvařit,když jsem se odstěhovala v mládí z Bratislavy, tak sme je fasovali v práci k jídlu na cestu. Bylo na výběr více druhů konzerv, ale já sáhla vždy po téhle. Dělám je taky doma a nostalgicky vzpomínám.

Comments are closed.