Share

 

„Trenčianské jemné párky s fazulou“ – také se na tuto konzervu pamatujete? Byla to jedna z mála konzerv, která se nejen „dala jíst“, ale mnoha lidmi byla vyhledávána, ba přímo zbožňována. Sama jsem ji už nejedla nejmíň patnáct let a netuším, zda se dá ještě sehnat, ale ráda na ni občas zavzpomínám a uvařím si její domácí verzi. A vlastně je to i docela zdravé jídlo – obsahuje velmi prospěšné luštěniny, rajčata i česnek… a kousek kvalitního párku jednou za čas taky neuškodí 🙂

A tady máte recept:

Ingredience:

250 g bílých fazolí

vývar nebo bujónová kostka

olej

1 cibule

mletá sladká paprika

2 lžíce hladké mouky

500 g pasírovaných loupaných rajčat

2 stroužky česneku

100 ml smetany

pepř, sůl, ocet a cukr na dochucení

5 nožiček tenkých párků

Postup:

Přebrané a propláchnuté fazole namočíme minimálně na 4 hodiny, lépe však den předem do studené vody.

Fazole scedíme, zalijeme vývarem a vaříme doměkka.

Na oleji osmahneme cibulku do růžova, zaprášíme ji lžičkou sladké papriky (kdo má rád ostré může přidat i papriku pálivou) a přidáme pasírovaná rajčata. Přivedeme k varu, zahustíme moukou rozmíchanou v trošce vody a provaříme. Přidáme utřený česnek, sůl, pepř, smetanu a uvařené fazole včetně asi dvou sběraček vývaru z fazolí.

Párky nakrájíme na silnější kolečka, zamícháme do směsi a vše vaříme, dokud směs nedosáhne požadované hustoty. Pokud je potřeba, dochutíme solí, cukrem a octem.

Tip: Pokud nechcete zahušťovat moukou, můžete použít trochu solamylu rozmíchaného v mléce.

Dobrou chuť!

Nejnovější příspěvky na webu:

Eva Hölzelová: Arina

Eva Hölzelová: Arina

19. Listopad 2017

Je to pohádka? Nebo mýtický příběh? V roli čtenáře budete často tápat, až se nakonec rozhodnete tuhle věc neřešit a ponoříte se do svěžího příběhu odloženého znetvořeného chlapečka Adama, který vyrostl u lesních žen, moudrých a spravedlivých. Převzal od nich jejich moudrost, a přidal mužnou odvahu. Jednoho se musel vydat do světa, protože tak už to bývá. Aby nebyl sám, přidala se k němu i moudrá, lehce svérázná a někdy i prostořeká vlčice Arina. Lidské království ovládla pavoučí královna Arachnita a nepěknou kletbu uvrhla na členy královské rodiny. Dalo by se říct, že jedna pohroma stíhá další a ani s příchodem Adama to není

Lenka Sobotová: Suchý konce

Lenka Sobotová: Suchý konce

19. Listopad 2017

Duševní samomluvy a suchý konce. Někdy máme chuť se začíst do něčeho, co je obyčejné i neobyčejné, zároveň tím, jak to proniká do nitra duše, jak nás to osvobozuje od vlastních myšlenek, protože zjistíme, že jiní lidé mají někdy v hlavě úplně to samé. „Všechno je na korbě, náklaďák naložený do výšky vypadá jako nějaký pojízdný strašidelný hrad z pouti. Druhé auto řízené pobočníkem a naložené sutí včetně dubových parket už odjelo ke sběrnému dvoru.  „A co vy? Přece vás tu nenecháme…“ zarazí se šéf při pohledu na paní domu, bezprizornou postavu s kabelkou přitisknutou k hrudi, nerozhodně stojící na verandě, kterou profukuje vítr, až to

  1. Lubica says:

    Taky je mám moc ráda. V dětství je máma hodně kupovala,když dělala na směny a nebylo moc času uvařit,když jsem se odstěhovala v mládí z Bratislavy, tak sme je fasovali v práci k jídlu na cestu. Bylo na výběr více druhů konzerv, ale já sáhla vždy po téhle. Dělám je taky doma a nostalgicky vzpomínám.

Comments are closed.