Share

Není už žádným tajemstvím, že přibývá stále více obézních dětí. Páteční online vydání New York Times rozebírá obézní teenagery, jejichž těla často končí na operačních sálech.

Spolu s epidemií obezity v Americe přišla další epidemie – chirurgické hubnutí, které tvoří zhruba 220 000 operací ročně. Což je sedminásobný nárůst za posledních deset let. Tyto operace ročně vycházejí na 6 miliard dolarů. A smutné na tom je, že se již nyní týkají i mladých lidí.

Někteří lékaři varují: rozhodně není dobré dělat takové „drastické“ zásahy u lidí, jejichž tělo je stále ve vývinu. Podle jejich názoru by se měli pokusit zhubnout vlastním úsilím.

Ve Spojených státech tvoří jedno až dvě procenta obézních pacientů, kteří podstupují podvázání žaludku, mladších 21 let.

Firma Allergan, která vyrábí ve Spojených státech populární Lap-Band, chirurgicky vložený silikonový kroužek, který stahuje žaludek a pacient se cítí velice brzy sytý, hledá nyní povolení pro uplatnění svých léčiv a potravinových doplňků (je výrobcem např. i Botoxu) i pro lidi mladších čtrnácti let.

Pro ně je ve Spojených státech tento způsob hubnutí zatím zapovězený.

Značné množství nemocnic v USA v posledních letech otevřelo bariatrická centra pro mládež.

Oproti první skupině lékařů však mnoho dalších usiluje o to, aby se u mladších pacientů podvazoval žaludek, neboť podle jejich zkušenosti u nich dieta selhává.

Dr. Thomas Inge z University of Cincinnati říká, že většina lékařů jsou svědky toho, jak obézní děti přicházejí z jednoho do druhého zařízení, aby řešily svou nadváhu, a všude jim dávají ty stejné a stejné rady, ale efekt je mizivý.

Obézní mladí lidé navíc trpí značně sníženým sebevědomím a i to se může odrážet opět v konzumaci velkého množství nezdravého jídla jako psychické nálepky na rozbitou duši. Vyhýbají se kontaktům s vrstevníky, nechtějí se fotit na společné školní fotografie a tak dále.

Operace ale není vždy tou nejlepší cestou: touha snadné cesty může oklamat smysly.

Jedna mladá pacientka, jak uvádí NYT, po marném boji se svou obezitou při váze okolo 113 kilogramů, získala možnost podstoupit tento zákrok. Než však k operaci došlo, uběhlo osm měsíců a dívka přibrala dalších zhruba 15 kilogramů. Její snaha zhubnout vyšla vniveč: těšila se možná až příliš na „snadný“ způsob, který ji čeká.

Operace se provádí laparoskopicky a trvá přibližně 25 minut. Bandáž žaludku patří k nejčastějším zákrokům, dalšími jsou například Roux-en-Y žaludeční bypass, který znamená sešití žaludku do malého sáčku a přeskupení střev, nebo dalším typem operace je odstranění větší část žaludku a vložení zbytku do tenké ruličky.

Statisticky ve Spojených státech umírá hned po operaci jeden z 2000 pacientů s bandáží žaludku. U ostatních operací je také nízké procento selhání.

Belgická studie u dospělých pacientů zjistila, že téměř polovina lidí, kteří podstoupili bandáž žaludku, si za dvanáct let nechala z různých důvodů kroužek sundat. Tito lidé nezhubli, jak si představovali, navíc trpěli dalšími vedlejšími efekty, jako je pálení žáhy, zvracení nebo perforace žaludku.

Mnoho dalších otázek je nasnadě u operací právě mladých lidí: nemůže nakonec bandáž žaludku vést k podvýživě, tzn. vzhledem k tomu, že trávicí trak vstřebá méně živin, může to ovlivnit růst kostí, dospívání a další vývoj.

V tomto směru lékaři ještě neznají všechny výsledky. Prakticky i Dr. Mary Horlick, vědecká pracovnice z National Institutes of Health poznamenala, že potřebuje znát přesné výsledky u mládeže.

Chirurgové, kteří operace provádějí, nejsou tak skeptičtí. Říkají, že všechno je lepší, než obezita, která způsobuje mnoho horších vedlejších efektů, zejména diabetes