Máma už maso nutně nemele. Knížky, které prvňáčkům pomáhají ve čtení

Není jen jedna cesta, jak se naučit číst. Před osmdesáti lety bylo populární globální čtení: Kouknu na obrázek z písmen a vím, co tam je. Čtenáři si stránky knih v podstatě prohlížejí a čtou opravdu rychle. Ne každému tohle jde. Slabikovat je snazší. Celé generace slabikují. A pak je tu genetická metoda, kdy děti z jednotlivých hlásek tvoří celá slova. Tato metoda, která postupně proniká do škol, zdá se, slaví úspěch.

Knížky pro nácvik genetického čtení jsou vhodné i pro slabikující malé čtenáře. Navíc jsou krom obsahu zábavné v tom, jak zní čeština složená zprvu z jednoslabičných slov, pak dvouslabičných a nakonec tří i víceslabičných. Je jako pramen, který vytryskne ze země, skáče po kamenech a nakonec se ustálí v plynulý tok.

Knížky nejsou primárně určeny k předčítání, ale právě k procvičování genetické metody. Tento typ literatury poznáte také podle toho, že text je psán pouze kapitálkami.

Ten šnek má flek

Autor: Vladimíra Staňková, Ilustrace: Adéla Korbelářová, Drobek 2024, s. 88

Šnek Dan má flek a neví proč. Co však pozná velmi záhy, je, že být jiný není jednoduché. Je však správný a se svou jinakostí si skvěle poradí.

Z jedné třetiny je text komponovaný pouze z jednoslabičných slov, ve druhé třetině se přidávají dvouslabičná a v poslední i tříslabičná.

Je pozoruhodné, jak živý, a dá se říct, i napínavý příběh dokázala autorka s těmito omezeními vystřihnout. Knížku doporučuji.
K nácviku čtení značka ideál, je to zábavné, chytré, dobrodružné, odsýpá to a navíc!, a to musím zdůraznit, ilustrace Adély Korbelářové jsou prostě skvělé.

Na konci knížky jsou otázky, které prověřují, zda čtení proběhlo i s porozuměním. A to je moc důležité. Pochopení čteného, uvědomění si a vyjádření vlastními slovy pomáhá rozvíjet komunikační a jazykové dovednosti.

„ALE NE. ČÁP TEĎ SPÍ. I KOS. JE NOC. TAK POJĎ SE MNOU. JSME DVA. TO JE VÍC NEŽ BÝT SÁM. POJĎ ZPĚT. KAM CHCEŠ JÍT? TAM, KDE TO ZNÁŠ?“
„TAM, KDE JE JEZ A U NĚJ STROM.
NO, NE STROM. SPÍŠ JEN KMEN.
VÍŠ, KDE TO JE?“
„JÁ VÍM. TAM TO ZNÁM. TAK POJĎ.“
A JDOU…

Princ a drak

Autor: Martina Boučková, Ilustrace: Alena Schulz, Edika 2024, s. 80

Princ chtěl psa, a aby ho mohl dostat, pošle ho král na draka. Ten je už starý a touží po klidu. Princ to uzná. K drakovi přijde myš. Za myší dorazí kos. Kos je pak svědkem šťastného setkání vnuka a dědečka. Ti jedou na výlet atd. Příběh využívá návaznosti ve stylu „byl jeden domeček“, aby pak pokračoval dalšími a dalšími tématy, střídal prostředí a nakonec se vrátil k princovi.

Je to rozmanitá cesta, jako střípky v kaleidoskopu. Občas jimi problikne humor, poučení a v závěru jsou i hádanky. Text řeší přímou řeč barevným písmem, čímž knížka na první pohled působí vesele a hlavně usnadňuje orientaci v textu. Nikoho nenechá na pochybách, kdo právě mluví.

Knížka je hojně ilustrovaná, což krásně dotváří celé vyznění, i její jemný vtip.

ZATO TU BYLO HODNĚ ŽIVO. SPOUSTA
LIDÍ, ZVÍŘAT A VŮNÍ. VŮNÍ JÍDLA
ZE STOLŮ. VŮNÍ KVĚTIN ZE ZAHRAD.
VŮNÍ JABLEK, HRUŠEK A JINÝCH
PLODŮ. JEN CHLÍVEK, KDE ŽILO MALÉ
SELE, SVOU VŮNÍ LÁKAL SPÍŠ MOUCHY.

Ráda bych závěrem zmínila, že pokud preferujete příběh s hlavním hrdinou, jehož provázíte cestou a výzvami od první do poslední stránky, sáhněte po Ten šnek má flek. Naopak košatý věnec, s čímž souvisí i možnosti širšího lexika, nabízí Princ a drak. Obě knížky jsou moc pěkné.

Jindřiška Kracíková