Share

Klasické dílo z pera velikána české literatury Josefa Kajetána Tyla netřeba obšírně představovat. Příběh českého muzikanta, který se vydal do světa, aby získal peníze na veselku, je známý snad každému děcku. Proč tedy tuto klasiku znovu inscenovat? V případě zpracování v režii J. A. Pitínského je odpověď snadná: Umí-li někdo zpracovat Tyla dobře, je z toho krásná podívaná!

Igor Orozovič

Do Národního divadla se Strakonický dudák hodí snad ze všech divadel na světě nejvíc. A jsem proto ráda, že se nejnovější zpracování opravdu vyvedlo tak skvostně. Je radost sledovat herecké i hudební umění hlavních představitelů. Úžasem tajíte dech při pohledu na Igora Orozoviče, s jakou lehkostí a umem pokořil dudy, ten ďábelský a složitý nástroj.

Švarný dudák ze Strakonic se v jeho podání stává opravdovým světákem, milovníkem života. A být hajným Trnkou (Vladislav Beneš), hnali byste Švandu od svého prahu (a především od mladičké dcery) svinským krokem. Dorotka (Magdaléna Borová) je nevinná a zranitelná, ale přesto velmi odvážná, když se za Švandou vydá do světa, aby ho nakonec zachránila ze spárů zlé moci. Kalafuna (Ondřej Pavelka), Švandův věrný přítel, se Dorotce stane průvodcem a společníkem na té dlouhé pouti. A budiž mu připsáno k dobru, že se nebojí ani své milované ženy Korduly (Hana Igonda Ševčíková).

Strakonický dudák je krásnou báchorkou pro děti i dospělé, báječně se v ní prolíná současnost s minulostí, věčný boj dobra se zlem, a také říše pohádkových či tajemných sil, na něž se sice už moc nevěří, ale stále tu s námi jsou.

Zlo bude jistojistě potrestáno, Švandu zachrání jeho věrná panna Dorotka a Vocílka (Filip Kaňkovský) nakonec přece jen získá kouzelné dudy a snad i vysněné bohatství. Vocílka, hraný vynikajícím Filipem Kaňkovským, je Švandovi moc špatným a velmi prospěchářským kamarádem. Ale nebojte se, i na něj na konci dojde.

Zpracování v režii J. A. Pitínského je skvělé rovněž díky krásné vizuální stránce. Scéna Jána Zavarského, velmi funkční, jednoduchá, a přesto v mnoha ohledech kouzelná, je mocnou přenašečkou děje. Ocitnete se tak hned na jihočeské vsi, jindy zase v daleké cizině, v zapadlé hospůdce kdesi v Čechách či v tajemném lese plném duchů a divých žen. A budete v ten okamžik věřit, že jste opravdu tam.

Kalafuna a jeho rodina

Temné síly i dobré víly otevírají svou náruč a zvou do Strakonic. Švanda právě ladí své dudy a bere Dorotku do kola. Kalafuna namaže housličky, políbí ženu a vyráží do hospody, vydělávat k muzice. Kdo Čech, to přeci muzikant, a tak to má být. Nechte se pozvat mezi báječné muzikanty a dobré lidi, Strakonický dudák v Národním divadle vás jistě potěší.

Zde najdete videoupoutávku.

STRAKONICKÝ DUDÁK aneb Hody divých žen, Josef Kajetán Tyl
Hrají: Igor Orozovič, Magdaléna Borová, Filip Kaňkovský, Kateřina Holánová, Ondřej Pavelka, Hana Igonda Ševčíková, Johanna Tesařová, Jaromíra Mílová, Eva Salzmannová, Vladislav Beneš a další
Scéna: Ján Zavarský
Kostýmy: Kateřina Štefková
Hudba: Tomáš Jeřábek, Matěj Kroupa
Pohybová spolupráce: Jana Hanušová
Režie: Jan Antonín Pitínský
Národní divadlo v Praze, www.narodni-divadlo.cz

Nejnovější příspěvky na webu:

[srp srp srp_number_post_option=’2′ srp_thumbnail_wdg_width=’120′ srp_thumbnail_wdg_height=’120′ srp_wdg_excerpt_length_mode=’words’]