Ministerstvo zdravotnictví: Očkování zachrání pět set lidských životů ročně
Pravidelná očkování v České republice ročně zachrání na 500 lidských životů a zabrání až 150 tisícům infekčních onemocnění, proti nimž existují účinné vakcíny. V Evropě pak díky vakcinaci neonemocní na 3 miliony lidí. Česko patří mezi evropské země s jedním z nejvyšších procent proočkovanosti vůbec. „I díky tomu se nám například podařilo zastavit výskyt spalniček, jejichž vymýcení patří stále mezi hlavní výzvy Světové zdravotnické organizace v Evropě,“ vysvětluje Vladimír Valenta, hlavní hygienik ČR. Podle mezinárodních údajů je v evropském regionu očkováním chráněno na 90 % dětské populace, u nás je proočkovanost 95 – 98 % podle jednotlivých onemocnění.
„Očkování zachraňuje životy již několik desítek let. Vedle chlorování vody patří k nejúčinnějším preventivním zdravotnickým opatřením v historii,“ říká předseda České vakcinologické společnosti prof. Roman Prymula. Problémy s výskytem onemocnění, na která existují vakcíny, se podle něho v poslední době neobjevují ani tak v méně rozvinutých zemích, jako spíše ve špičkových evropských ekonomikách. „Zde si své negativní body připsali odpírači očkování a uvrhli nás o mnoho let zpět. Jde o důsledek nekorektních kampaní, které nabádaly k odmítání očkování vzhledem k domnělému riziku autismu či dalších postižení,“říká prof. Prymula. Přestože byly tyto nepodložené hypotézy následně exaktně vyvráceny, došlo v několika zemích k výraznému snížení proočkovanosti a prudkému nárůstu běžných onemocnění, které byly do této doby úspěšně kontrolovány.
Zvyšování informovanosti o důležitosti prevence infekčních onemocnění si klade za cíl také kampaň, kterou již od roku 2005 pořádá Světová zdravotnická organizace pod názvem Evropský imunizační týden. Ten se v letošním roce uskuteční od 22. do 27. dubna. „Jednotlivé státy jsou vyzývány využít kampaně k šíření informací, které pomáhají zvyšovat efektivitu vakcinačních programů v jednotlivých zemí a zdůrazňovat, že očkování proti infekčním nemocem patří dosud mezi nejefektivnější preventivní opatření,“ uvedla ředitelka české kanceláře WHO Alena Šteflová.
Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je u nás ovšem velmi nízká proočkovanost proti chřipce, a to ve všech věkových kategoriích. „Přitom sezónní chřipka je podle evropských statistik každoročně příčinou úmrtí až 200 tisíc lidí, jen v ČR byla letos příčinou 532 klinicky závažných případů, z nichž 124 osob zemřelo,“ uvedl hlavní hygienik. Ročně v ČR zemře v souvislosti s chřipkou 1 500 až 2 000 osob, očkování přitom snižuje riziko úmrtí až o 80 %. Nejvíce postiženou věkovou skupinou jsou senioři, pro ně je přitom očkování plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.
„Prevence je obecně považována za účinnější než následná léčba. Pro virová onemocnění to nepochybně platí dvojnásob,“ říká Vladimír Valenta. Největším úspěchem očkování je vymýcení pravých neštovic. Úspěšný celosvětový program, na kterém se podíleli i významní čeští epidemiologové, vedl k úplné likvidaci tohoto onemocnění. Následně pak bylo možné zastavit celosvětově i očkování proti této smrtící chorobě. Současným kandidátem na vymýcení je dětská obrna. Tu se podařilo na některých kontinentech alespoň eliminovat, a to včetně Evropy. Stále jsou však bohužel země, kde se dětská přenosná obrna vyskytuje, a proto je nutné v celosvětovém úsilí ještě pokračovat.
Očkování umožnilo snížit výskyt řady infekčních onemocnění na minimum, mezi jinými například spalničky. WHO se přihlásila k cíli maximálního výskytu jednoho případu na milion obyvatel ročně. Za úspěch očkování lze také považovat eliminaci vztekliny, která se od roku 2002 v ČR nevyskytuje.
Méně pozornosti se věnuje očkování dospělých. V roce 2011 byl proto vytvořen očkovací kalendář pro dospělé. Ti se mohou nechat očkovat jednak podle věku (očkovací kalendář), jednak podle rizik (imunizační program pro rizikové skupiny) a jednak podle chronických onemocnění (imunizační program pro chronicky nemocné).
Změnou bude procházet také očkování proti tetanu v dospělosti. Vzhledem k různým schématům a absenci dostatečným záznamů o očkování, dochází u některých dospělých často ke zbytečným přeočkováním. Vzhledem k vysoké účinnosti vakcíny proti tetanu je možno uvažovat o prodloužení intervalu přeočkování na 15 až 20 let i u běžné populace bez doprovodných chorob a věku do 60 let. „Očkování dospělých se musí také více zaměřit na očkování rizikových skupin obyvatel, jako jsou pacienti s chronickým onemocnění, oslabenou imunitou či senioři. Hlavními prioritami českého očkovacího programu u dospělých je nadále očkování proti pneumokokovým infekcím, které WHO opakovaně doporučuje a očkování proti chřipce,“ uzavírá Vladimír Valenta.
K přínosu a důležitosti prevence v boji proti infekčním chorobám pro dětskou i dospělou populaci se v rámci Evropského imunizačního týdne uskuteční na Ministerstvu zdravotnictví kulatý stůl za přítomnosti Vladimíra Valenty, hlavního hygienika ČR, Romana Prymuly, předsedy České vakcinologické společnosti, Aleny Šteflové, ředitelky Světové zdravotnické organizace v ČR a dalších.
[srp srp srp_number_post_option=’2′ srp_thumbnail_wdg_width=’120′ srp_thumbnail_wdg_height=’120′ srp_wdg_excerpt_length_mode=’words’]
superrodina
Píši do několika médií a chci udělat maximum pro www.superrodina.cz, která by se měla stát jedním z nejčtenějších médií na českém internetu. Věřím, že i mnozí čtenáři se rádi budou spolupodílet na tvorbě tohoto specifického média.
Mohlo by se vám také líbit
Slavnosti brambor: Na děti čeká Pan Brambora
Global Money Week poprvé v Česku. Mezinárodní projekt pomáhá dětem a mladým lidem pochopit téma osobní prosperity a zdravých finančních návyků
