Nabízí přirozené prostředí řadu dosud neprobádaných antibotik?

Již i mezi laickou veřejností je obecně známý problém týkající se nadužívání antibiotik a na ně postupná rezistence cizorodých bakterií. Vystavujeme se skeptické budoucnosti, kdy ještě dnes obyčejné infekce se mohou stát smrtelně nebezpečnými.

Připojte se k nám na Facebook. Hledáme fanoušky, kteří se nebojí říci svůj názor. Sledujte nové informace, užijte si články a soutěže.

Dříve jsme psali: Začarovaný kruh způsobený nadužíváním antibiotik. Víme, jak z něho ven?

Bakterie se pomalou mutací  stávají odolnější vůči antibiotikům a vědci hledají nové možnosti léčby.

Nyní tyto skutečnosti, brané doposud jako zřejmá fakta, naboural nový objev. V absolutně od vnějšího světa izolovaném prostředí, v jeskyni Lechuguilla v Novém Mexiku, vědci podle studie zveřejněné v PloS ONE nalezli bakterii, která je odolná vůči antibiotikům. Kdy měla tato bakterie čas se transformovat a naučit se rezistenci vůči těmto látkám?

Žádná z nalezených bakterií nezpůsobuje onemocnění. Také však nikdy dříve nebyla vystavena lidským antibiotikům, ale vědci zjistili, že byly odolné minimálně na jeden a maximálně na čtrnáct druhů různých antibiotik.

Zdá se, že rezistence vůči antibiotikům existuje v bakteriích již nějak sama z přirozeného prostředí bez lidského vlivu. Podle Gerryho Wrighta, který se na výzkumu podílel, mohla tato rezistence být v bateriích již po miliardy let, ale lidé se jí snaží pochopit teprve posledních sedmdesát let.

Faktem je, že obecně známé bakterie mají tu schopnost se vyvinout do stadia, kdy jsou vůči nim antibiotika zcela neúčinná.

To může na základě nového výzkumu těchto izolovaných bakterií poukázat na to, že kdysi dříve tu  mohla být přirozeně se vyskytující antibiotika.

Mohou nějaká v prostředí přirozená – avšak dosud neznámá – antibiotika pomoci lékařům k léčbě infekcí? Podle Wrighta je to možné. Jejich objev by mohl být přelomem v léčbě takových infekcí, které jsou za současných podmínek (již) bez výsledku.

Antibiotiky se léčí řada onemocnění a infekcí, včetně antraxu. Pokud lékaři nejsou schopni zbavit se infekce antibiotiky, může dojít až k chirurgickému odstranění infikované tkáně. Protože však antibiotika se také hojně používají v zemědělství, je těžké najít naprosto „čisté“ prostředí, neovlivněné těmito zásahy. Mexická jeskyně však byla v tomto směru naprosto ideální. Byla objevena sice již v roce 1986, ale běžní lidé se do ní nemohou dostat. Do jeskyně vstoupilo zatím jen pár vědců. Kolem dokola je nepropustná vrstva horniny a podle propočtů se sem voda, která může být kontaminovaná antibiotiky, prosákne nejdřív za 10 000 let.

Není však světu zcela cizí. Jeskyně se dostala do encyklopedií, novin a publikací, známé jsou i krásné fotografie z tohoto místa. Od února 2012 je uznána za sedmou nejdelší prozkoumanou jeskyni, měří zhruba 210 kilometrů. Své jméno získala podle rostliny Agave lechuguilla, která roste poblíž jeskyně. I samotní vědci, kteří chtějí do jeskyně vstoupit, musí předem žádat o schválení.

Když se poprvé lidé přiblížili jeskyni, mysleli si, že je to malé bezvýznamné hnízdiště netopýrů. Později bylo zjištěno, že chodby jsou zasypané. Mezi lety 1984 až 1986 se zde prokopávala cesta. A byly nalezeny nevídané  geologické poklady, krásné jeskynní perly, značné množství sádrovce, vzácná bakterie (chemolithoautotrophic), která se živí sírou, železem a manganem a minerály a mnoho dalšího, včetně zjištění, že některé zde žijící  mikroorganismy  mohou mít léčivé vlastnosti.