Víte, odkud se berou dobré nápady? Zeptejte se Stevena Johnsona!

Steven Johnson, Odkud se berou  dobré nápady? Dokořán 2012.

Připojte se k nám na Facebook. Hledáme zajímavé fanoušky, kteří se nebojí říci svůj názor. Sledujte nové informace, užijte si články a soutěže.

Steven Johnson si tuhle otázku položil. Možná ho trápilo, že se nemůže zařadit na stejný piedestal slávy jako Edison či Darwin, přesto nechce zůstat zapomenut.

A díky jeho „nápadité“ knížce o původu „nápadů“ na něho jistě nezapomeneme.

Zaměřil se nejen na soudobé vynálezy, ale  vzal to z gruntu z hluboké historie. Počíná starověkou Čínou a postupuje zajímavými údobími až do současnosti.

Podle něho existuje na sedm základních schémat, které hypoteticky určují, jak k daným vynálezům či objevům došlo; mezi nimi pochopitelně výše zmíněný omyl, ale také třeba „šťastné náhody“, ale k výsledku mohlo také dojít také díky exaltaci (tj. enormnímu nadšení) apod.

Přímo jako byste četli detektivní příběh – to na těchto knížkách zbožňuji. Nejsou vám předkládána holá fakta: za prvé se stalo to, za druhé ono, ale doslova postupujete v souvislostech k dopátrání, jak to vlastně bylo. A proč. Budete žasnout a nebudu se ani divit, kdyby vás napadla myšlenka: co takhle kdybych na něco kloudného přišel sám. Je to lákavé…

Propátráte se darwinovskou plavbou na lodi Beagle, dovíte se více o Apollu 13. Nebo vás láká fenomén Google či YouTube?

Víte, jak vznikl inkubátor? Představte si, že jednou se jeden porodník v 70. letech 19. století procházel jen tak po ZOO. A uviděl líheň plazů. Přesně tenhle moment ho vedl k nápadu sestrojit inkubátor pro nedonošené děti. Protože právě správná regulace teploty jim může zachránit život.

A co vynález knihtisku? Napadlo vás, že je to vlastně jen zdokonalený lis na olivy?

Věřili byste, že Goethe, takový vznešený básník, byl vzrušen nad objevem podvojného účetnictví?

A co Twitter? Myslíte, že jeho záměr od prvopočátku byla globální sociální síť? Ani náhodou.

Myšlenky přebíráme od druhých, dědíme je nebo náhodou o ně zakopáváme. Je na nás, co nového z nich vytvoříme. Ovšem nezapomínejme, že všichni máme nějaké své limity. Když se ve vašem mozku „rozsvítí“ určitá specifická konstelace tisíce neuronů, přijde nápad. Velmi dobře se můžeme inspirovat v pracovním prostředí. Častá konfrontace různých názorů nejlépe plodí výsledky. Je to podstatně lepší, než kdybyste zadumaně seděli doma a čekali, jestli nápad přijde či nikoliv. Chce to prostě nějaké rozptýlení. Mít více zájmů: umět sem tam od něčeho kousek, abyste mohli navazovat, spojovat, asociovat.

Svou cenu mají také omyly. Podobně vznikla právě radiografie, ale také vulkanizovaná guma, umělé hmoty apod.

Přečtěte si Johnsonovu knihu a pak vyražte mezi lidi nejlépe do přírody. Diskutujte a dýchejte čerstvý jarní vzduch. Nechte se opájet silnou magií kyslíků a cizími pohyblivými názory. A může se stát, že přijde nápad a že bude jedinečný a změníte svět.