Když vás navštíví duch…

Říká vám něco termín „krizové zjevení“? Znamená to, že se vám zjevil duch zemřelého. Nechceme se však hloubat v žádném okultismu. Možná vy sami jste se s tím již setkali a připadá vám to divné, snad tomu navzdory přesto nevěříte, ale vězte, nejste jediní na světě a nejedná se o žádná Akta X. Přečtete si o tom i v pátečním vydání cnn.com.

Moji mamku probudil děsivý sen. Její matka ji přerovnávala oblečení ve skříni. Vše muselo být úhledné, protože už nebude mít čas a možnost to změnit. Dopoledne ji pak volal bratr, že žena ze snu v noci zemřela.

Pamatuji si, jak jsem zhruba před třinácti lety seděla v kanceláři. Přišlo „něco“, ale vlnil se jen vzduch, jako nám může rozostřit obraz horký vzduch od ohně. Jen mžik. Ale to „něco“ na mne doléhalo a tlačilo mne pryč ze židle k oknu. A vehnalo mi slzy do očí. Večer jsem přijela domů a už u dveří říkám, jaký divný zážitek jsem to měla ve dvanáct hodin.

Zemřel mi děda.

Nejsme podivíni. Ba naopak naše setkání nebyla ještě tak zřejmá, jako mají jiní lidé zkušenosti. Například žena Nina de Santo, která se setkala po zavíračce svého kadeřnictví v New Jersey se svým bývalým manželem. Řekl jí: „Nino, nemůžu tu zůstat dlouho. Chtěl jsem jen zaskočit a poděkovat ti za všechno.“ Byl však už devět hodin mrtvý. Spáchal sebevraždu.

Těžko se tomu věří, pokud nemáte osobní zkušenost. Zavání to výmysly či sugescí. Ale je to dost děsivé, když to člověka potká a uvědomí si všechny skutečnosti.

 

 

Nejedná se však jen o cítění mrtvých. Mnohé matky třeba znají zvláštní pocity, když jejím dětem hrozí nebezpečí. Říká se, že i zvláštní cítění mají jednovaječná dvojčata.

Lidé, kteří se setkali se zemřelými, se často shlukují do různých internetových skupin
a vyměňují si své příběhy. Tvrdí, že jejich zkušenost je jasným důkazem existence posmrtného života.

(V mém případě mám spíš pocit, že se jedná spíš jen o nějaký poslední přenos něčeho si, co nevím, jak popsat. Setkala jsem se v okamžiku jeho smrti, nevím, jestli je něco „po té“, nebo jen život zhasl s posledním výdechem a „zprávou“)

O čem však tyto příběhy svědčí?

“Nevíme, co s těmito příběhy. Někteří lidé říkají, že jsou důkazem, že existuje život po smrti,” říká Steve Volk, autor knihy “Fringe-ologie”, knize o nadpřirozených zážitcích jako je telepatie, jasnovidectví a podobně.

Vědecký výzkum o krizovém zjevení je nic moc, nicméně o teorie nejsou nouze.

Jedna z teorií, která se snaží vysvětlit tento jev je, že člověk, který je v životní krizi (velmi nemocný či umírající) tak telepaticky přenáší obraz sebe na někoho dalšího, ke komu má blízký vztah, ale většinou vůbec neví, že vysílá nějaké zprávy.

Někdy prostě cítíte přítomnost někoho blízkého, která zdánlivě vychází jakoby z ničeho, říká na “krizové zjevení” Steve Volk.

Mohu soudit jen za sebe – jestli děda vysílal směrem ke mně ve své poslední chvilce, je to velmi zvláštní. Proč nezvolil někoho, s kým se vídal často? Tehdy jsem ho neviděla aspoň deset let a vztahy s celým příbuzenstvem zcela ochladly. Možná by bylo lepší kontaktovat své děti.
Další teorií jsou Andělé strážní, zaslané k truchlícím, aby jim duchovně napomohli a leccos se vysvětlilo.

Exatici samozřejmě argumentují tím, že se jedná jen o jakýsi trik mozku – že si to vše jen vsugerováváme.

Těžko se ty zkušenosti obhajují.

Přibližně na deset let mi po té události vydrželo zvláštní cítění něčeho špatného. Když se někomu něco přihodilo, netušila jsem sice, o koho se jedná, ale zvedla jsem telefon a zavolala nejbližšímu. Celou dobu jsem to vnímala jako náhodu. Nevěděla jsem, co jen tlak. Ale vždy to něco bylo – úraz.

Dnes nevím, jestli to ještě „funguje“. Možná jsem otupěla, „vyšumělo to“ nebo spíš se nikomu delší dobu nic nestalo. A to je nejlepší.

A tak člověk zrealističtí. Vždyť o nic nejde. A pak mi jeden vzdálený známý z chatu, který téměř o mne nic nevěděl, řekl, že má koníčka – umí mi říct mou minulost. Stačí jen místo a datum narození a mé dlaně. Naskenovala jsem je. A zarytě mlčela.

Psal pak na chatu zajímavé věci. Ne obecné omáčky. A řekl mi o tom cítění.

Vyděsil mě, ale reagovala jsem jinak. Dala jsem mu datum, místo narození a naskenované ruce kamarádky. Absolutně netušil, o koho jde. A napsal mi, že má nemocný žaludek, prodělala operace s vaječníky, že navzdory zbytku vaječníku otěhotní a bude mít syna, že má problémy s matkou, už by na sebe měly přestat řvát atd.

Ani já jsem to netušila. Kamarádka byla v šoku. (Dnes má už kluka předškoláka)

Až bude věda schopna tohle vše vysvětlit a vyřešit, aniž by to bagatelizovala, přijdeme o zvláštní kouzlo a „tajemství“. Ale budeme klidnější. Lidé, kteří prožijí podobnou událost, se nebudou děsit sami sebe a bát se o tom promluvit s okolím.

V některých kulturách jsou takové zážitky doslova vyhledávány, aby napomohly k budoucí harmonii.

My po takových zkušenostech se buď uzavíráme nebo vyhledáváme psychiatra z pocitu, že nejsme normální.

Někteří vyhledávají internetové stránky s podobným zaměřením.

Někdy si jen necháme zážitek na celý život, který neustále v nějakých dlouhodobějších cyklech obracíme v hlavě, jestli se skutečně stal či to byla fikce (on čas totiž mnohé otupí a některé zážitky už jsou tak vzdálené, že se těžko obhajují, pokud nemáte důkazy či svědky)

 

VYBER SI SVŮJ ŠPERK

 

 

 

 

 

 
on-line půjčka
 

rychlá půjčka