Náš i Žáčkův Adolf Born
Kdybych to byla věděla
Filmová hvězda zářící nejen na barrandovském nebi, která neprožila právě filmový příběh. Lída Baarová byla považována za kolaborantku, agentku, blázna a bůhvíco ještě. Jak se její životní osudy skutečně vyvíjely, prozradí audiozáznam Případ Lída Baarová.
Lída Baarová se narodila jako Ludmila Babková do rodiny úředníka a operní pěvkyně. Netrvalo dlouho, aby se stala jednou z žádaných představitelek mladých slečen a paní. I když tato hvězda předválečného a válečného filmu natočila sedmdesát snímků, téměř celý svět ji zná ze zcela jiného důvodu. Řečeno filmovým žargonem, Baarová byla po několik let „přítelkyní pana ministra“. Bohužel bez humorného nádechu, který přinesla stejnojmenná komedie.
Stylové jaro s Alfonsem Muchou
Secese čili art nouveau, Paříž a plakáty, které zná celý svět. Těmito několika slovy lze dokonale představit skvělého malíře Alfonse Muchu. Nyní můžete mít kousek díla slavného umělce pořád u sebe, díky kolekci od nakladatelství Presco Group.
Alfons Mucha byl český malíř, grafik a designér období secese. Téměř přes noc se stal slavným díky divadelnímu plakátu, vytvořenému pro herečku Sarah Bernhardtovou. Nakonec jich pro divadlo vytvořil celou sadu.
Mimo světoznámých děl vzniklých během pařížského období na přelomu století, mu největší věhlas přinesl cyklus velkoformátových obrazů Slovanská epopej, kterou až do konce letošního roku vystavuje Národní galerie v Praze.
Tak trochu nekorektní adaptace starého dobrého Beaumarchaise
Česká premiéra crazy komedie úspěšného skotského dramatika Daniela C. Jacksona. Pod vedením režiséra Tomáše Svobody dá soubor činohry Národního divadla Brno nahlédnout do prostředí současné banky. Diváci se mohou těšit nejen na aktuální adaptaci Beaumarchaisovy komedie s pořádnou porcí nekorektního humoru, ale také na několik známých i méně známých songů, které v podání herců NdB z jeviště zazní.
Činohra Národního divadla Brno uzavírá sezonu s úsměvem. 19. 6. 2015 v 19.00 uvede českou premiéru crazy komedie Figarova svatba úspěšného skotského dramatika Daniela C. Jacksona. Tato nekorektní adaptace Beaumarchaisovy zápletkové předlohy se odehrává v současném bankovním prostředí a zároveň ho velmi vtipně kritizuje. Je proložena písněmi, z nichž některé budou divákům dobře známé.
Když se životy mění uměním
Skupina výtvarnic se spojila, aby pomohla chudým dětem bez domova, žijících v Ulánbátaru v kanalizacích. V červenci se chystají na cestu do Mongolska, kde budou malovat obrazy, jimiž chtějí upozornit na životní podmínky tamních dětí. Po návratu uspořádají výstavy s besedami o životě v Mongolsku. Svou cestu a záměr se rozhodly financovat pomocí veřejné sbírky na serveru Hithit. Cestování je krásné a může být dokonce i ostatním prospěšné!
Výtvarná skupina ArtiIn Atelier založila fond na pomoc chudým dětem bez domova, kterých je v Ulánbátaru přes 2 tisíce. Podpoříte-li tedy jejich chystanou výpravu do Mongolska, odnesete si nejen zajímavé odměny avizované v rámci projektu, ale rovněž dobrý pocit. Pět procent z celkové částky půjde rovnou na fond pomoci mongolským dětem!
Dámy z ArtiIn Atelier chtějí aktivně měnit to, co jim přináší nespokojenost a věří na sociální společnost. Vědí, že umění je mocné a je možné jeho prostřednictvím na ledaccos upozornit. „Cestami se měníme, v obrazech o tom přinášíme zprávy a věříme, že tím můžeme změnit svět okolo nás. Uměním Měním,“ zní jejich motto.
Velmi patřičná čítanka
Číst knihy o jiných knihách je něco, co obvykle neděláme. Proč číst o tom, co přečetl někdo jiný, když se mohu sám ponořit do příběhů originálních? Sdílím tento obecně platný názor, ale když se mi dostala do ruky Patřičná čítanka, změnila jsem jej po několika kapitolkách.
Martin Patřičný je velkým milovníkem voňavého dřeva, ale také stejně voňavých knih. Čtenáři jeho krásné práce možná znají z četných výstav, své stálé místo si našel i na knižních veletrzích. Napsal a vydal již několik knih o dřevě i o sobě, uspořádal celou řadu „dřevěných večerů“ – večerů besedních, vyprávěcích, naplněných poezií i živou hudbou.
Snové obrazy plné krásných básní
Ode dneška ve Slovenském domě v Praze máte možnost navštívit výstavu obrazů dvou neobyčejných umělců, výtvarníka Martina Augustína a básníka Kamila Peteraje. Jejich tvorba se volně prolíná již od roku 2008 a po mnohých knižních publikacích se nyní můžete krásnými obrazy pokochat na výstavě s názvem Keď sa láska prespí s múdrosťou, narodí sa jej smútok.
Jedinečnost díla těchto dvou výjimečných umělců tkví ve spojení obrazu se slovem. Básník Kamil Peteraj vpisuje své krásné texty přímo do obrazů slovenského výtvarníka a ilustrátora Martina Augustína. Básně vepsané zasněných obrazů ženských postav vytvářejí atmosféru, která vám vezme dech.
Výtvarník Martin Augustin se věnuje malbě, grafice, kresbě a knižní ilustraci. Má jemný, téměř minimalistický rukopis, který jednoznačně poznáte. Čeští čtenáři mohou znát jeho ilustrace ke knihám nakladatelství Metafora, z nichž nejznámější je titul Andělské rozmluvy. Jeho dílo osloví každého, kdo má rád precizní, mistrovsky propracované obrazy, v nichž se snoubí něha, snová a éterická energie s přesnými tahy značícími jistou umělcovu ruku. Jeho obrazy vlastní mimo jiné kanadská spisovatelka Joy Fieldingová, bojovnice za lidská práva a spisovatelka Warie Dirie či generální ředitel Tour de France Christian Prudhomme.
Vyrazte se skicákem do ulic
Kniha, která se stane vaším průvodce světem skicování.
Objevujte město, v němž žijete, nebo místa, kam zavítáte. Kreslete lidi, věci i místa v pohybu. Nemusíte pořád hledět na svět hledáčkem fotoaparátu, zachyťte si vzpomínky skicováním. Nová knížka Skicujeme v ulicích, ilustrátora a novináře Thomase Thorspeckena, vás naučí tomuto krásnému umění i zábavě.
Kniha Skicujeme v ulicích je kompletním průvodcem technikami skicování. Ukáže, jak kreslit vše, co děje kolem. S pomocí autora Thomase Thorspeckena se naučíte najít a vytvořit nejlepší kompozici, jak zvolit barvy, sílu čáry, kde hledat přirozené a nejvhodnější barvy.
V knize najdete vše podstatné, které byste měli o technikách skicování vědět. Zjistíte, že bude potřeba naučit se i rychlosti, abyste mohli zachytit rovněž lidi, auta, kola a vůbec dění v pohybu. Nakreslit si třeba obrázek z divadelního představení nebo koncertu, kde se nesmí fotografovat, to je přeci ideální vzpomínka na krásné chvíle.
Yrsa Sigurdardóttir: Nedovedu si představit život bez knih
Photo: Sigurjon Ragnar (www.sr-photos.com)
Islandská stavební inženýrka a především spisovatelka Yrsa Sigurdardóttir si díky pěti napínavým románům již získala příznivce i v České republice. A právě díky čtenářům, kteří poslali své dotazy, vznikl rozhovor o psaní, životě a zvycích sympatické Islanďanky, první dámy krimi. Seznamte se s ženou, která přes den staví úchvatné stavby, a po večerech píše úžasné knihy plné napětí, mystéria a se špetkou vtipu.
Většina z nás měla v dětství nějakou milovanou knížku. Mohla byste prozradit, jestli jste ji také měla a jestli se k ní ráda vracíte?
Milovala jsem knihu Bratři Lví srdce od Astrid Lindgrenové. Četla jsem ji i jako dospělá a je stále skvělá, vřele doporučuji. Také jsem měla ráda knihy Enid Blytonové, o dětech vyšetřujících zločiny. A v neposlední řadě všechny příběhy o dětech ukradených cikány.
Vnuk Ernesta Hemingwaye vypravuje
„Byl nejchlapáčtějším spisovatelem na světě, umělcem s pověstí pijana a dobrodruha posedlého odvahou, ztrátou svobody a smrtí,“ tvrdí John Hemingway o svém slavném dědečkovi. Ale nebojte se, že by knížka Hemingwayové byla jen další suchou snůškou informací maximálně do čtenářského deníku. Je tomu právě naopak. Autor touží představit svou rodinu otevřeně, poodkrýt roušku tajemství, jež nad životy Ernestových synů stále visí. Gregory Hemingway, Johnův otec, byl synem slavného spisovatele a jeho druhé ženy Pauline (Fife). A právě vztahy synů a otců jsou hlavním tématem knížky s podtitulem „skrytá tvář jedné rodiny“. Greg totiž rozhodně nežil obyčejným a nudným životem. Dalo by se dokonce říci, že žil dosti kontroverzně. Rád se převlékal za ženu a nebál se tak vyjít ani mezi lidi. Ani s matkou to John neměl snadné, byla totiž schizofrenička. Jak ale z knihy vyznívá, autor své rodiče (i prarodiče) miloval a rozhodně jim neměl nic za zlé.
Kde končí hranice studu, tam začíná umění?
Kanadský choreograf Dave St-Pierre se proslavil nejen výrazovým tancem pro svou fyzickou extrémnost, která choreografické jazyk posouvá někam dál, ale i pro své poslání vyjádřit vzestupy a pády lidské zkušenosti.
Un PEU de Tendresse bordel de merde! (Trochu něhy, proboha!) je druhým pokračováním v trilogii poznání utopie a dystopie. Všechny projevy, veškeré emoce vyjádřené tancem mají překračovat hranice, mají otevírat dveře něčemu, čemu se běžně říká tabu. Balet zprostředkovává intimitu a ukazuje naléhavost tohoto tématu. V představení účinkuje 20 nahých tanečníků a neschovávají vůbec nic na svém těle. Nečekejte ani žádný suspenzor. Vypravěč poskytuje slovní komentář, práce slibuje fyzické a emocionální vyjádření od extáze, komedie, tragédie až traumatu. Pochopitelně show byla doporučena pro diváky nad 18 let.
V Anglii proběhla před prázdninami.