-
Děda Miliarda, dvě jiné ukázky
Děda Miliarda je příběh, ve kterém se rozmazlená prostořeká Terezka uprostřed noci ocitá v nemocnici. Před usnutím jí maminka vypráví příběh o svém dědovi hrnčíři. I když Terezka vzdoruje, nakonec usne a ve spánku vklouzává do příběhu. Vstupuje do starobylé vesničky, kde nejezdí auta a zastavil se čas v minulosti. Poznává svého pradědu a prababičku, čarování z kouzelné hrnčířské hlíny, mluvící zákeřnou kočku, přátelského samotářského vodníka, nevypočitatelného skřeta Matlafouse a děti z vesnice. Všechno vypadá naprosto dokonale. Čas má svá vlastní měřítka a kouzla jsou vlastně normální. Jenže vrátit se domů nebude vůbec snadné. Zejména když Terezka neuposlechla varování.
-
Závodní kůň, který se ztratil.
Napínavé čtení pro děti od deseti let Na knižní trh přichází pokračování knížky Závodní kůň, který odmítá běhat, jenž nakonec vyhrál Derby a s Kájou a jejím poníkem Percym zachránili rodinu před krachem. Pověst Vznešeného Bojovníka se rozšířila natolik, že přijela i televizní stanice BBC a natočila o něm dokument. Kája je patřičně hrdá, ale stačí jedno dopoledne, kdy je pryč v nedalekém městě, a Vznešený Bojovník je unesen. Zloději požadují výkupné jeden milion liber. Kája brzy nabyde podezření, kdo by mohli být pachatelé. V ten den, kdy tu natáčela BBC a bylo kolem spousta lidí, jí právě dva podivní chlápci pokládali velmi zvláštní otázky. A pak zmizel kůň a náklaďák a její…
-
Dědečkové v dětských knížkách: Proč bychom měli s nimi trávit víc času?
Kolik pro vás znamenají prarodiče? A co pro vaše děti? Mezigenerační vztahy jsou stále na pořadu dne a možná to nebude nikdy dokonalé. Určitě bychom si ale neměli ukrajovat od společně strávených chvilek. Zejména když prarodiče mohou dětem přinést tolik nových impulsů. Je to už druhá knížka autorky Martiny Boučkové, která ve svém názvu zmiňuje „dědečka“. První z nakladatelství Host s titulem Tajemství dědečkova deníku vypráví dobrodružný příběh o chlapci, který zažije úžasné prázdniny v oblasti Přeloučska a dostane se k deníku po svém dědečkovi. Tajemství visí ve vzduchu, byl děda jen námořník, nebo snad pirát?
-
Anežka a kouzelná baletní sukýnka
Anežka se moc touží stát baletkou. Má ale křehké kosti a pan doktor s jejím baletěním nesouhlasí, a tak se rozhodne tajně tančit alespoň doma. A protože by moc chtěla mít opravdovou baletní sukýnku, vydají se s maminkou do obchodu. Tam Anežce jedna krásná sukýnka doslova sama spadne k nohám. Holčička se do ní okamžitě zamiluje a navíc zjistí, že to není žádná obyčejná sukně na balet. Je totiž kouzelná. Chtěli byste vědět, co všechno dovede? O tom se dočtete v této knížce.. Ukázka z knížky: Na nákupu „Anežko, svačina!“ zavolala maminka z okna.Anežka neměla na jídlo ani pomyšlení. Na čerstvě posekaném trávníku si právě zkoušela piruety a chůzi po špičkách. Chtěla by být baletkou, ale pan doktor jí to nedovolil.…
-
Pohádkové čtení pro malé čtenáři: Kamarádi na výletě
Když se jednou zvířátka ze dvorku vydají objevovat svět za plotem, zalíbí se jim to natolik, že začnou výletničit každý den. Co výlet, to malé dobrodružství, nové přátelství a veselá písnička. Čtěte a zpívejte si! Na malém dvorečku žijí dobří kamarádi. Pejsek, kočka, kohoutek a tři slepičky. Jednoho letního rána se zvířátka rozhodnou, že prolezou mezi plaňkami v plotě a vyjdou si na výlet. Od té doby už nic není, jak bývalo. Objevovat svět je krásné dobrodružství, obzvlášť když si najdete nové přátele. Veselé ilustrované vyprávění o domácích i jiných zvířátkách obohacují krátké tematické písničky.
-
Pokračování: Bude se ještě Marek pamatovat na kamarádky z budoucnosti?
Čtení na pokračování, díl desátý a poslední Předchozí díl zde Pan školník se usmál a se zvednutým obočím dodal: „Tak to asi nebude tak jednoduché. Od té doby uběhla pěkná řádka let. Marek bude nejspíš dnes už pán v letech. Zatímco ty ses s ním rozloučila před pár minutami, pro něho uběhlo několik desítek let. A možná si na tebe nebude už ani pamatovat.“
-
Pokračování: Nebyl to jen sen?
Čtení na pokračování, díl devátý Předchozí díl zde A už jsme byly zpátky. Čas na hodinách na mobilu nás obě překvapil. Neuběhla ani minuta. Jako bychom nikde nebyly! Je to vůbec možné? Když jsme vybíhaly z tělocvičny po chodbě pryč, školník si nás všiml. „Markétko!“ zvolal. „Já vím, po chodbě se neběhá.“ A zpomalila jsem. Alča běžela až před školu. Měla vytřeštěné oči a sotva popadala dech. I když věděla, že se to všechno stalo, pořád jí něco uvnitř říkalo, že je to vlastně tak nějak bláznivé. Nejspíš potřebovala někoho, kdo by ji štípl do ruky, aby věděla, že to nebyl jen sen.
-
Pokračování: Na památku z minulosti do budoucnosti
Čtení na pokračování, díl osmý Předchozí díl zde „Teda, Markét, ty válíš!“ plácla mě Alča po zádech. V tu chvíli jsem si vzpomněla. „Marku, pojď stranou. Ještě něco mám.“ „Co máš?“ „Důkaz!“ Vzpomněla jsem si, že mi zbyla v kapse jedna koruna, co jsem dostala zpátky, když jsem ve škole platila za kino. Položila jsem ji Markovi na dlaň. Marek na ni zíral s úžasem. Otáčel ji na obě strany. Pak vytáhl z kapsy svou jednu korunu. Na jeho minci klečela žena, po boku měla rýč a sázela malý lipový stromek. Na mé koruně pod velkou číslicí byla vyobrazena jen svatováclavská koruna.
-
Pokračování: S pravdou ven
Čtení na pokračování, sedmý díl Předchozí pokračování zde „Tak to není, opravdu!“ uklidňovala ho Alča. „Vážně! Co je teď za rok?“ pobídla jsem ho. Marek si utřel bezděky nos. „Jak , co jako za rok? Přece 1989.“ Tak to jsem se ještě nenarodil, pomyslila jsem si pro sebe. „Vidíš, a my jsme z roku 2019,“ dodala Alča. „Cestovat časem přece nejde, to ví každý,“ nenechal se zmást.
-
Pokračování: Kamarádi do útulku nepatří. Mise ještě není u konce
Čtení na pokračování, díl šestý „Do útulku,“ řekla jsem, „ale počkej, zkusíme ještě ta dvě zbylá jména. Víš, co se říká: naděje umírá poslední, tak to nebudeme tak rychle vzdávat, jo? A máme ještě čas!“ Předchozí díl zde Pravda. Jenže si nikdo nepamatoval adresu těch zbylých dvou Kosů, Aleny Kosové a Petra Kose, jelikož zprvu jsme měli všichni obrovskou radost, protože jsme si mysleli, že už jsme našli pravého páníčka. A tak jsme museli zase běžet k nejbližší telefonní budce. Tentokrát jsem začala telefonní seznam pročítat já, zatímco Alča drbala Haryka na bříšku. Mělo to být zase za uchem, ale jezevčík se obratem převalil na záda.
-
Pokračování: Jak pátrali po psím páníčkovi
Čtení na pokračování, díl pátý Předchozí díly naleznete zde „Ale já bych už měl jít domů,“ špitl Marek. Obě a i zatoulaný pes Haryk jsme se na něho smutně podívali. Všichni do jednoho jsme vykulili, jak se říká, „psí oči“ a Marek dodal. „No jo, tak to zkusíme. Večeře je až v šest, ale to opravdu musím být doma. Šmudlo, pokud ti nenajdeme páníčka do šesti, tak opravdu nevím, co s tebou bude.“
-
Pokračování: Jaké tajemství skrývá lístek v ruličce?
Čtení na pokračování, díl čtvrtý Předchozí díly naleznete zde Zatím jsme všichni dorazili na náměstí. A opravdu! Byla tu spousta lidí, kteří tleskali a něco vykřikovali. Vpředu na schodech oprýskaného divadla stál člověk s tlampačem a něco všem říkal. Když domluvil, lidé vytáhli z kapes klíče, dali je nad hlavu a začali s nimi cinkat. „Co to dělají?“ divila jsem se.
-
Pokračování: Jak našli čtvrtého kamaráda
Čtení na pokračování, díl třetí Předchozí díl zde A tak jsme se spolu vydali ulicemi. Ty ale vypadaly jinak, než jaké znám z domova. Jako by byly na první pohled prazvláštně smutné. Přemýšlela jsem, čím to je, a pak jsem si všimla, že všude byly jen šedivé paneláky, šedivé chodníky, a tím že bylo chladno a stromy bez listí, vypadalo to, jako by město docela ztratilo barvy. Nikde ani nesvítil žádný reklamní poutač nebo billboard, ani žádný dům nebyl omítnutý nějakou veselou barvou. Všechny domy do jednoho vypadaly jako ze stavebnice obrovských šedivých obdélníků, pospojovaných bílými čárami. Taky mi to připomnělo kostky z lega, ale úplně nudné šedivé kostky.
-
Pokračování: Kam ty stopy vedou? Jako by něco bylo jinak!
Čtení na pokračování, díl druhý Předchozí díl naleznete zde Přečtěte si další příběhy Markétky a její kamarádky. Tento bonusový se v knížce nenachází. A šup. Než jsme se nadály, už jsme byly v úplně jiné tělocvičně. Ve větší a zcela nové. Co se takhle podívat ven? Měly jsme trochu strach vzít za kliku. Co když je zamčeno? Nebo nás někdo uvidí? A hned by mohl být průšvih! Copak jsme mohly vůbec tušit, kam jsme se doopravdy přenesly? A jaký je vůbec rok nebo století?
Mohlo by se vám také líbit
Pokračování: S pravdou ven
Pokračování: Nebyl to jen sen?
Pokračování: Jaké tajemství skrývá lístek v ruličce?
-
Bonusový příběh: Já a Anastázie; Cesta do země malovaných plakátů
Čtení na pokračování I. VELKÉ TAJEMSTVÍ Po chodbách se běhat nemá. Je to ve školním řádu a je to škoda. Protože jsou dlouhé s kluzkým povrchem a snadno k tomu svádějí. Myslím, že kdyby dospělí doopravdy nechtěli, aby se po nich běhalo, klouzalo a skotačilo, tak by je takové nestavěli. Klidně by mohli být krátké, úzké a s překážkami. Alča umí dělat hvězdy. Vypne ruce, vypne nohy a přetočí se dokola, jako by pro ni neplatila žádná gravitace. A chce se naučit i salto vzad. Stejně jako velcí kluci venku vzadu za hřištěm. Natahali si tam staré matrace, které kdosi vyhodil, a trénují každé volné odpoledne.
-
Nové pohádky kouzelné lucerny
Kéž by takhle knížka měla plyšový obal. Nebo nějakou hezkou látkovou vazbu, která by z ní udělala i na dotek příjemný polštářek, mazlíka do postele. To by ji totiž úplně nejlépe vystihovalo: není to knížka, ale vážně HRAČKA.Nejenže pohádky a příběhy v ní jsou protkané meditativní sugestivitou, jsou to roztomilé obrázky, které zaujmou dospělé svou jednoduchostí a děti z nich budou pak úplně nadšené, ale to MP3! K tomu nemám slov. Zvolit pro načtení Naďu Konvalinkovou bylo správným tahem. Její medově hebký hlas je jako stvořený, rázem se i dospělí stávají ospalými dětmi a vydávají se s ní a kouzelnou lucernou doprostřed příběhů… ve kterých…
-
Česká knížka pro děti Nártoun Olin vypráví baví celou rodinu
Vychází kniha Nártoun Olin vypráví, která vznikla na náměty dětí, autora a ilustrátora. Jako redaktor Pralesních novin přijde Olin do kontaktu s mnoha obyvateli zvířecí říše. Celý příběh však stojí a padá na dětské fantazii. Už jen základní myšlenka, spočívající v tom, že lev Tonda kamarádí s bobrem Pepou, by samotného dospělého nejspíš nenapadla. Tonda, jemuž se v hřívě čas od času zjevují tajemné červené blesky, by moc rád přišel na kloub záhadě, co za touhle zvláštností vězí. Ovšem na pátrání rozhodně nebude sám. Děti by mu během četby mohly pomoci s úkoly téměř detektivními, jejichž řešení mohou redaktorovi Olinovi posílat mailem. Kromě toho by Olin byl moc rád, pokud by mu…
-
Vychází SHAKESPEARE pro děti a rodiče s více než 400 originálními ilustracemi Renáty Fučíkové!
V roce čtyřsetletého výročí úmrtí Williama Shakespeara (1564-1616) mu vzdává hold také renomovaná ilustrátorka a autorka knih pro děti a mládež Renáta Fučíková. Dvanáct Shakespearových nejznámějších her převyprávěla svěžím stylem pro dnešní mladé čtenáře a jejich rodiče. Věděli jste, že královna Alžběta skrývala jizvy pod nánosem jedovatého pudru? A že v Shakespearově době Londýn mořila malárie, roznášená komáry z Temže? Těšte se na barvitý obraz evropské pozdní renesance zprostředkovaný nejen textem, ale také 400 originálními ilustracemi! Výpravná publikace je první z nové ediční řady Vyšehradu Největší dramatici. Následují Molière a Čechov. Divadelní historici a badatelé se dodnes přou, zda mohl být Shakespeare skutečně autorem všech svých 38 her. Kde by mohl…
-
Soutěž o komiks MYŠÍ HLÍDKA, ZIMA 1152
Superrodina.cz spolu s COMICS CENTRUM.CZ vyhlašují soutěž pro všechny milovníky komiksů, a zejména pak čtenáře od devíti let o tři publikace MYŠÍ HLÍDKA 1152 – ZIMA. Příběhy Myší hlídky obdržely mnoho cen v řadě zemích světa. Dostaly například několikrát cenu Willa Eisnera a časopisem Wizard byla Myší hlídka vyhodnocena jako nejlepší nezávislá dobrodružná kniha roku 2006. Server IGN.com ji navíc ocenil jako nejlepší nezávislou knihu. Zaujal vás titul? Chcete si ho pořídit? Podívejte se na stránky COMICS CENTRUM.CZ, v nabídce je mnoho dalších zajímavých komiksů. A nebo pojďte zkusit Štěstěnu a zasoutěžit si o jeden ze tří výtisků. Napište nám nejpozději do 20. 11. 2016 do půlnoci na admin@superrodina.cz (předmět zprávy: MYŠÍ HLÍDKA) odpověď na následující…
-
Soutěž o tři nádherné knížky pro děti: Půlnoční pohádky, Překlep a Šraloup, ilustrovaný Harry Potter a tajemná komnata
V těchto dnech přichází do knihkupectví vyjma mnoha jiných hezkých knížek i tyto tři krásné dětské publikace z Albatros Media, a. s. Jsou to PŮLNOČNÍ POHÁDKY SÁRY SAUDKOVÉ, PŘEKLEP A ŠKRALOUP autorů Tomáš Končinský a Barbora Klárová a ilustrovaný HARRY POTTER z pera Jima Kaye Nejen proto, že se jedná vskutku o velmi povedené dětské publikace, ale hlavně proto, že chceme, aby naše děti četly, abychom my mohli číst s nimi a stejně tak se vesele vracet do dětských let a listovat a číst a užívat si knížky plné obrázků a báječných příběhů, máte možnost nyní vyhrát jednu z těchto publikací. Magické ilustrace z kouzelného pera Jima Kaye vykreslují druhý příběh…
-
Soutěž o Malované křížovky a osmisměrky pro prvňáky a druháky
Jak si procvičit abecedu a čtení? Nejlépe hrou! Luštění, hádání a malování je jedna velká hra, která zaplnila tuto vesele ilustrovanou knížku. Malí školáci v ní najdou patnáct rozmanitých kapitol plných křížovek, osmisměrek a obrázkového luštění. Díky zábavným úkolům si holčičky i kluci procvičí nejen čtení a psaní, ale také znalosti z prvouky, logické myšlení a počítání. Samozřejmě nechybí spousta veselých obrázků k vymalování. Čti, lušti, vybarvuj a užij si chytrou zábavu s písmenky! Máte doma malého školáka? Líbí se vám knížka Malované křížovky a osmisměrky pro prvňáky a druháky? Nakladatelství GRADA vkládá do soutěže dvě publikace – pojďte zkusit svoje štěstí. Napište nám pod obrázek na Facebooku, co vás bavilo, když jste byli dětmi,…
-
Matematika pro bystré a nadané žáky
Máte doma nadaného školáčka? Definovat nadání je trochu zapeklitá věc. Každý máme – jak se říká – na něco buňky. Některé děti ve škole vynikají více, některé méně, a pokud je vaše dítko bystré na matematiku, může své „buňky“ procvičit ještě díky úlohám z publikace nakladatelství Edika. Nadané děti se rychle učí, často mají i svůj vlastní způsob učení, bývají napřed oproti ostatním spolužákům, jsou zvídavé, nadšené s vnitřní motivací k učení, mají bohatou slovní zásobu a fantazii, vynikající paměť, jsou pozorné, kreativní, a proto je otravuje rutinní činnost. A je dobré takové dítě dále motivovat, nenechat ho spadnout k průměrnosti, nabízet mu úkoly, odpovídající jeho výkonům a snažící se dále rozvíjet a učit nové…
-
Veronika zlobidlo, veselé první čtení
Máte doma prvňáčka nebo čerstvého druháčka? Na první pohled pro prvňáčka je na začátku školního roku ještě brzy na první čtení, proč mu ale neukázat, že brzy to již zvládne úplně sám, třeba právě s touto publikací. Donedávna mu četli rodiče, prarodiče či starší sourozenec. Za pár měsíců už dokáže sám číst celé delší texty a bude se moct pochlubit svou první přečtenou knížkou. Nebude to tak dlouho trvat a přijdou Vánoce. Pokud přemýšlíte, čím své dítko školou povinné obdarovat, možná by vás mohl právě titul z nakladatelství Grada, VERONIKA ZLOBIDLO Lenky Rožnovské, s ilustracemi Báry Buchalové oslovit. Pokračujte ve čtení zde
-
Pes, kocour a sirotek – napínavé dobrodružství ze středověku, které dá čtenářům víc, než čekali
Pes, kocour a sirotek z nakladatelství Meander/Vyšehrad je naprosto originální, výlučná kniha na knižním trhu vůbec. Máte pocit, že držíte v rukách spíš než běžnou publikaci z pultu doslova umělecké dílo. Vždyť co obvykle očekáváme od knihy? Příběh. Pokud je kniha dobrá, děj nás může zcela pohltit. Ale co víc by kniha mohla nabídnout? Divili byste se. Silný zážitek lze ještě více umocnit – v tomto případě naprosto úchvatným vizuálním zpracováním. Nejprve vás přitáhne plastický povrch: přejíždím dlaní a cítím jak samet hladké desky s vytlačeným lesklým písmem. A silná prostorová ilustrace: modrá temná hloubka, zpod těžkých mraků letí dva dravci, v dálce tmavý hrad a na cestě jezdec na světlém oři. Je to snad Isabela, krásná klisna,…
-
Veselé čtení pro děti na léto. Ukázka z dobrodružné knížky
ilustrace:Eva Chupíková Naši se mají. Zatímco oni si odletěli na Kefalonii, já jsem musel zakotvit u babičky Vodněnky v Přelouči. Moje babička, které na hlavě roste cukrová vata, se jmenuje Albína Vodněnská. Tak se totiž jmenovala i moje mamka za svobodna. Teda ne Albína, ale Eva. Vodněnská. Jakmile babičce její černé havraní vlasy zbělaly, rozhodla se pro ráznou změnu svého zevnějšku. Svou hlavu možná nezodpovědně svěřila dceři paní Kacafírkové, která bydlí o dva bloky vedle. Vodněnka nejspíš nemá čuch na lidi. Každému přece musí být hned podezřelé, že když se někdo dobrovolně obarví nazeleno a navíc mu z hlavy do všech stran trčí bodliny, nemůže to dobře dopadnout. Pokračujte ve…
