Lidé stárnou a mění se a žijí si své životy. Pokud nejsou celebritami, pak je to celému světu jedno, jak vypadají.

Možná jen podají ruku pár klepnám, které si rády smlsnou na neatraktivním vzhledu na někom si, komu třeba může být zcela lhostejno, jestli vypadá či nikoliv jako sexbomba. Někoho jiného to zase vnitřně trápí a bodá.

superrodina-zpravodajství a kultura

Je to celkem jedno – každý by měl mít možnost vlastní volby a hodnoty vkusu bez štiplavých poznámek okolí.

Ale nemá.

Kdo nesledoval vývoj talentované Sinead O´Connor, pak si ji možná pamatuje jen z jejich nejslavnějších začátků devadesátých let jako nádhernou štíhlou dívenku s velkýma očima, které byly zdůrazněny její na vzdor vyholenou hlavou. Byla zvláštní ikonou zformované melancholie, nostalgie, smutku, něčeho niterného, co z ní právě vycházelo tak magicky na povrch. Její hlas zněl jako zvon, rozléhal se po prostoru a bil do uší a prsou. Nikoho nenechala klidným. Pokračujte ve čtení zde