Přeji příjemně strávený čas. A příště přijďte zas :) Budu se těšit. Martina Boučková
Možná je kritika dnešních dětí a mládeže předčasná. Pokud nebudeme přehlížet novou „laickou spisovatelskou“ vlnu, pak mládež skutečně hodně čte a dokonce píše, ale vše se to pomalu odehrává a rozvíjí na jiném základě. Soubor určitých bloggových prací
Kolem nás jsou lidé, kteří neustále na něco nadávají, a málo jich, kteří se dokáží radovat z každodenních všedních věcí. Křik bývá však slyšet na rozdíl od spokojeného úsměvu. Tak nějak si na to člověk zvykne, ale nedávno jsem poznala jednu mladou ženu, jejíž křik je
Ruční práce a hledání originality začínají být stále více trendy. V přeplněných supermarketech se na vás ze všech stran valí spousta na první pohled vyhlížejících perfektních věcí, které na vás se stejnou vehementností ulpívají z televizních obrazovek, billboardů či jiných forem propagace. Jsou naprosto cool. Už nejsou skvělý, už jsou prostě „cool“ – I swear.
Dnešní den byl neuvěřitelně náročný a vyčerpávající. Dvouletého syna jako by chňapla hyperaktivita a starší dceru naopak ukňouranost a hysterie. Manžel pochopil, že je potřeba zvednout kotvy a šel se nadýchat čerstvého vzduchu dříve, než zapadne do hospůdky, kde už toho kyslíku moc nebude.
Proč byl dnešní den tak zapeklitě krutý? Vždyť tu máme takové krásné datum. 11. listopadu. Svatý Martina na bílém koni nepřijel. Tedy ne aspoň u nás v nížině. Bylo chladno, mokré silnice a za okny ještě včera zlatá bříza nás dnes ráno probudila holými ucouranými větvemi.
Takže zatímco se ženám přirozeně dělalo mléko v prsou, jejich novorozeňata ležela ve společných místnostech a řvala hlady. Sestry je přivážely jako stroje k doplnění paliva v pravidelných časových intervalech. Copak někdo může mít hlad v předem stanovenou hodinu? Někdo slupne jabko a vydrží půl dne, někdo půlku kuřete a má hlad za hodinu. Dětem nezbývalo nic jiného, než si zvyknout na ten rytmus.
To je pořád řečí, že kojení vede k hubnutí! Ale kdo proklamuje tyhle věty? Vrtalo mi to hlavou – že by jen zdravotní sestry v porodnici?
Kdo skutečně zhubnul po kojení?
Bledě závidím těm holkám, co mají štíhlost už nějak geneticky zakódovanou. V jídle se neomezují a ani neví, co je to omezování. Ať jim vykládáte o svých problémech cokoliv, ony vám prostě nerozumí. Tváří se, že ano, ale žijí úplně někde jinde. Duchem na jiné planetě.