Share

Čtyři dohody určitě znáte. Tak schválně, kdy po nich saháte nejčastěji? Je to kniha čtitelná neustále, ke které se můžeme vracet ve chvílích kdy… a tohle je u každého jiné. Já ji mám ráda jak silný čokoládový dort. Vracím se k ní tehdy, když mám vyloženě chuť na toltéckou moudrost. Nemůžu být hodně smutná, ani hodně optimistická, ani hodně vzteklá. Musím být víc optimistická než smutná, musím mít nějakou víru v budoucnost, byť se třeba dočasně brodím bahnem. Ale není to pro mne kniha, po které bych sahala společně s oprátkou.

Na to mi Čtyři dohody přišly vždycky tak trochu naivně pozitivní a jásavá, juchavé a i když z nich pramení hluboká moudrost, přece jen musíte mít pod nohama jistý základ, abyste se dokázali oprostit od toho, co si o vás myslí druzí a souznít s názorem, že život kolem nás je jen kolektivní sen, který nemá moc co do činění s námi samotnými.

Kdy vás Čtyři dohody nejvíce oslovují?

Pravda, jednu výjimku to má. Jaroslav Dušek a jeho improvizace. Ty můžu i v nejhlubším smutku, protože jeho tón hlasu a vtip a nadhled, který tomu všemu dává, ten mezi řádky knihy jen tak nenajdete. To je prostě Jaroslav Dušek. To umí jenom on.

A teď tu jsou karty s touto tématikou.

A tak jsem si vyzkoušela, jestli umí na míru zlepšit náladu a napůl nadšeného člověka posunout o kus dopředu:

Z nějakého důvodu mi půlka nadšení chybí. Bezdůvodný smutek? Marná očekávání a únava? Důvodem může být cokoliv, takže je pravý čas zamíchat balíček karet a… zeptat se na to, co se děje kolem nás?

„Mé skutečné já je pravdivé, má fyzická přítomnost skutečná. Všechno ostatní, včetně všeho, co vím a znám prostřednictvím symbolů, není pravdivé ani skutečné. Je to iluze a je to krásné.“

Zdá se, že venku cítíte nějakou změnu. Že ten důvod, proč nejste ve své kůži je to, že tam venku je někdo také skutečný, žije skutečný život a snad se tímto stavem vaše duše brání tomu, aby vytvářela nepravdivé iluze o vaší budoucnosti. O to zajímavější je druhá otázka…

A co k nám za nějaký malý čas přijde jako výsledek?

„Nepředstírám, že jsem něco, co nejsem. Jsem takový, jaký jsem. A to, co jsem, přijímám bez výhrad. Jsem právě tak jako květina, právě tak jako oceán, právě tak jako slunce. Jsem to zkrátka já.“

Jako první mne napadá, že se k vám brzy dostan e nějaká pravdivá zpráva, doznání, přiznání nebo jasný ukazatel o někom, nebo o nějaké situaci, která se tímto zprůhlední. Najednou tam přijde něco, co bude zřejmé. Opadnou růžové brýle? Nebo naopak, přijde doznání, jež vás zbaví strachu?

No, to už je na každém, tohle byla jen taková malá inspirace…

O autorech:

Don Miguel Ruiz je autorem bestsellerů Čtyři dohody (na žebříčku New York Times se udržel jako besetseller více než sedm let), Láska, vztahy a přátelství a Hlas poznání.

Don Jose Ruiz zasvětil svůj život šíření moudrosti dávných Toltéků. V současné době přednáší a vede semináře v USA a na posvátných místech po celém světě.

Karty vydalo nakladatelství Synergie Publishing, 2017, www.synergiepublishing.com

Nejnovější příspěvky na webu:

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

Famózní úspěch této knihy v zahraničí lze podle mě přičítat dvěma věcem: nádherně a jímavě, leč velmi překvapivě rozbalovaným charakterům postav ...
Pokračujte ve čtení

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

Odpočinek sladký jako nadýchaná šlehačka. Mozek odpočívá, duše se usmívá a od jemného vtipu a plné chuti vám radostí poskakuje ...
Pokračujte ve čtení

Kerstin Simoné: Thovt, projekt lidstvo

Kerstin Simoné mne jako autorka zaujala natolik, že jsem si o ní musela hned něco vyhledat. Něžná blondýnka ponořená až do ...
Pokračujte ve čtení

Velmi lidské povídky

Muž, jenž podezřívá ženu z nevěry, žena toužící po dítěti, chlapík, který naoko zvládá vše, ale moc dobře ví, že je ...
Pokračujte ve čtení

Enrique Barrios: Ami, vnitřní civilizace

„Když jsme přijeli, myslel jsem si, že se Ami a jeho kosmická loď navrátí v prvních dnech letního období, ale strávil ...
Pokračujte ve čtení

Doreen Virtue: Andělské karty pro děti

Je to jako ponořit se na chvíli do dětské nevinnosti, do průzračnosti lásky a… Ach, už cítíte tu křehkost okamžiku ...
Pokračujte ve čtení