Share

Sourozenci Plumbovi se už léta téměř nestýkají, když tu je mezi ně hozen finanční polštář, nemalá částka ze svěřeneckého fondu. Všichni čekají a mají s ní své plány, stačí se jen dočkat čtyřicátých narozenin nejmladšího z nich: Jenže nakonec zjišťují, že nemají téměř nic, protože tuto částku matka použila na zalepení průšvihu jednoho z nich a své vlastní pověsti.

Dokonale rozehraná partie. Čekala jsem drama.

Autorka, leč to je její prvotina, dokázala ale něco úplně jiného. Určitě si dovedete představit, že s takhle rozehraným příběhem okořeněným faktem, že jde o sourozence z bohaté rodiny, kteří si ale už to „bohatství“ tak nějak nepřenesli do svých nových rodin a žijí v podstatě obyčejné životy s obyčejnými finančními starostmi…. by se dalo udělat mnoho různých dramatických zápletek.

Uvědomila jsem si to vlastně až nyní, když mi dochází, jak ten příběh mohl být vlastně úplně jiný, plný senzací a hollywoodských limonád, vražd nebo extaticky napjatých vrcholů. Ne… sice tu je mnoho různých zákrut, kliček, příběhů a mnohé berou za srdce, dojímají, rozčilují i vztekají… jsou senzační, i nudně obyčejné, ale ve skutečnosti musím tenhle příběh označit za klidný a velmi příjemný. Dokonale psychologicky zpracované postavy, kterým vidíte do hlavy, přemýšlíte s nimi, žijete s nimi. Líné a rozkoš budící popisy reálií včetně počasí nebo stylu bydlení pak jen umocňují chuť si dát nohy na stůl a číst číst číst… ano, je to jedna z těch knih, které jen neradi budete odkládat. Nikoliv snad proto, že byste byli zvědaví na to, jak to všechno dopadne, ale jen proto, že nechcete hlavní hrdiny opouštět.

Příběh se vlastně odehrává za velmi krátkého časového úseku, ale je tu hodně ohledů do minulosti, vzpomínek, vedlejších postav, všechno se to prolíná právě tak, že víc a víc chápete pohnutky i smutky jednotlivých hrdinů a na prahu středního věku nebo už ve středním věku jako takovém, je víc a víc chápete s lehkým či těžším splínem z toho, že život je vlastně už za nimi. Vzpomínáte na mládí… možná často i na to své…

Ukázka:

Stephanie se ke koupi prozíravě odhodlala ke konci Guilianiho starostování, jen pár týdnů po 11. září, během jednoho z nejkratších propadů cen nemovitostí. Když se nastěhovala do bloku na neatraktivní straně Flatbush Avenue, mimo vyhledávanou čtvrť Park Slope, všichni – včetně Lea – ji měli za blázna. V jednom z domů na nároží se čile kšeftovalo s drogami. Její domek měl na předních i zadních oknech ohavné kovové mříže. Dveře z kuchyně vedoucí na nepoužívanou a polorozpadlou terasu byly zazděné betonovými kvádry. Jenže toho dne, kdy si byla nemovitost prohlédnout, si všimla, že dělníci od městských služeb vysazují na její straně ulice mladé třešně, a věděla, že to značí aktivní místní spolek…

Sněhová bouře venku sílila. Ulice byly prázdné, bez chodců a dopravy. Celé město jako by se choulilo před zimou. V krbu praskal a syčel oheň a vyhříval celý pokoj. Leo se poprvé po několika týdnech, vlastně poprvé od té bouračky, začínal uvolňovat.

Stephanie mu chyběla, ta pohoda, která mezi nimi panovala, její spolehlivá a konejšivá přítomnost. Jak seděla ve světle ohně naproti němu, vyzařovalo z ní zdraví, duševní pohoda a dobrá nálada.

Jste v New Yorku, snadno si tu dobu představíte…

I kdyby vám z příběhu samotného nic nezůstalo v hlavě po dlouhé týdny či roky… Jedna informace a jeden dojem mi zůstane napořád. Je o tom, jak ceny nemovitostí po 11. září 2011 klesaly a jak se tehdy velmi vyplatilo si koupit dům, krásný… vysněný. Jak se život znovu obnovoval… jaké byly příběhy těch, kdož tam ztratili své příbuzné. Když prohledávali trosky. Když nacházely jednotlivé artefakty, jež pomáhaly identifikovat mrtvé či sloužily jako jediná památka na ně.  Dům, jaký si koupila Stephanie, mi zůstane v paměti na dlouho. A hraje možná tu nejhřejivější roli v celém příběhu, ale to zase záleží na každém čtenáři. Rozhodně posun o mnoho let dozadu v samém závěru knihy je tím, co dokáže vyvolat hebký pocit, že tenhle příběh je uvěřitelný. Že se stal. A že v každém ze sourozenců Plumbových, je možná i kousek nás samých.

O autorce:

Cynthia D´Aprix Sweeneyová je americká novinářka a scénáristka.  Kritikou i čtenáři nadšeně přijatý román Polštář je její prvotina. Žije s manželem a dětmi v Los Angeles.

Vydalo nakladatelství Argo, 2017, www.argo.cz

Renata Petříčková

Nejnovější příspěvky na webu:

Dobrodružství s obrovskou hruškou

Tajemný ostrov, ztracený starosta, piráti, drak, ale především obrovské dobrodružství. To vše najdete s dětmi v nové, taktéž obrovské, knize Neuvěřitelný příběh ...
Pokračujte ve čtení

Válku lze prohrát i dvakrát

Válka z druhé strany, z pohledu těch poražených, viníků. Jenže, nic není tak černobílé, jak by se mohlo zdát, mezi Němci bylo ...
Pokračujte ve čtení

Pod hrozbou temného dědictví

Neuběhne jediný den, aby v souvislosti s ní někdo nezmínil Ernesta Hemingwaye. Ptají se jí na duševní poruchy, odkaz její rodiny, opatrně ...
Pokračujte ve čtení
Svět bez stížností

Will Bowen: Svět bez stížností

Náramek, který vám umožní uvědomit si, v jakých chvílích si nejvíce stěžujete a propadáte skepsi. Vzteku, sebelítosti a zmaru. Ach, kolik ...
Pokračujte ve čtení

Benjamin Kuras: Pohřbívání svobody

  Lze jen těžko tuto knihu shrnout do jedné věty. Benjamin Kuras prostě píše nezaměnitelně. Důrazná fakta, statistiky, píle a ...
Pokračujte ve čtení

Eva Hölzelová: Arina

Je to pohádka? Nebo mýtický příběh? V roli čtenáře budete často tápat, až se nakonec rozhodnete tuhle věc neřešit a ponoříte ...
Pokračujte ve čtení