Share
medium_inprojekt_-_zak_i1

Radek Žák při práci, foto Jan Faukner

Východočeské divadlo Pardubice uvede v pondělí 20. března další díl oblíbeného cyklu scénických čtení INprojekty, který v české premiéře představí hru Povolání Heather Roseové. Tentokrát se výjimečně vydáme až za oceán a inscenací hry kanadské autorky Wendy Lillové se připojíme k oslavám 150. výročí nezávislosti Kanady,“ upřesňuje dramaturgyně projektu Anna Hlaváčková.

Příběh mladé sestřičky Heather, která se vydává do indiánské rezervace, na Malé scéně ve dvoře nastuduje člen hereckého souboru pardubického divadla Radek Žák, jenž do titulní a zároveň jediné role obsadil kolegyni Martinu Sikorovou.

„Martina je Heather. Text jako by byl psán přímo pro ni. Martina je pro mě tajemná bytost, která zdánlivě vypadá čitelně. Její postava ve hře mluví o tom, že vždy chtěla být záhadná, tajemná, a ne otevřená kniha, a to mi přijde jako vtipný paradox,“ uvádí režisér Radek Žák.

Oceňovaná dramatička napsala své monodrama v roce 1986 na základě vlastní zkušenosti ze Severního Ontaria. I po třiceti letech je však hra stále živá a překvapivě blízká i nám na opačném konci světa. „Vztah k prvním národům, jak jsou dnes hezky, ale mírně odtažitě jmenováni v USA a Kanadě indiáni, si prošel všemi možnými turbulencemi – přesídlováním, vyvražďováním, upřímnou pomocí, pomocí, aby se neřeklo – vždy ale šlo a dodnes jde o vztah problematický. A není nic nezajímavějšího než pohled z druhé strany, tedy pohled indiána na bělocha a obráceně, a to nám tato hra umožňuje a v tom je taky přesah do našeho „dnes“. Jen tímto pohledem z druhé strany, tedy se všemi souvislostmi, můžeme pochopit našeho kolegu, matku, souseda a možná i sami sebe,“ říká Radek Žák a dál prozrazuje, proč si k inscenování vybral právě Povolání Heather Roseové: „Především samotná role zdravotní sestry Heather dává herečce příležitost tolika emočních proměn, že být žena mezi dvaceti a třiceti, chtěl bych, aby ji se mnou někdo nazkoušel. Takto napsaná role je pak automaticky i velkou příležitostí pro diváka… Druhý neméně důležitý důvod, proč jsem po Heather sáhl, je jedno z témat, které ve hře je a které mě dlouhodobě dráždí – nadřazenost. To, jak si člověk myslí, že právě jeho pravda je ta jediná. Jak se člověk cítí být nad ostatními, jak je neskutečně omezený.“

Po představení, které vzniká pod záštitou Velvyslanectví Kanady v České republice, se diváci opět mohou těšit na diskusi s tvůrčím týmem, herečkou Martinou Sikorovu i překladatelkou hry Klárou Kolinskou.

Tisková zpráva

Nejnovější příspěvky na webu:

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

16. Červen 2018

Famózní úspěch této knihy v zahraničí lze podle mě přičítat dvěma věcem: nádherně a jímavě, leč velmi překvapivě rozbalovaným charakterům postav. A potom příběhu, ve kterém si čtenář každého věku i založení najde to svoje. Od mystiky k akčnosti, od jemných linií příběhu, až po chvíle, kdy jednotlivé řádky zazní jako osudové volání do boje. Dívka, která upíjela měsíc je jednou z obětovaných holčiček, které se každoročně nechávají napospas v černém lese pro zlou čarodějnici. Ne, nikdo se neptá, co se s dětmi stane... Ale jedno je jisté. Z druhé strany lesa je už na cestě čarodějnice, obyčejně má nějakou tu ptačí podobu, aby se jí rychleji cestovalo,

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

16. Červen 2018

Odpočinek sladký jako nadýchaná šlehačka. Mozek odpočívá, duše se usmívá a od jemného vtipu a plné chuti vám radostí poskakuje každá buňka v těle. Jo, tak takové čtivo je vážně na jedničku. A Hans Rath to skutečně umí. Když Bůh praví, že si musíte promluvit, nedá se to odmítnout. Za prvé by to byla škoda, za druhé by to vůbec nešlo, protože vás ten člověk bude neustále pronásledovat. No jo, když jste psychoterapeut, tak je to první volba. Protože možná to je skutečně tak, Bůh šest dní tvořil lidstvo, sedmý den odpočíval a osmý vyhledal psychologa. A volba padla na Jakoba Jakobiho v Berlíně. Jednu

Kerstin Simoné: Thovt, projekt lidstvo

Kerstin Simoné: Thovt, projekt lidstvo

16. Červen 2018

Kerstin Simoné mne jako autorka zaujala natolik, že jsem si o ní musela hned něco vyhledat. Něžná blondýnka ponořená až do hlubin jakéhosi poznání boha Thovta, odhalující skryté pravdy a moudrost? No, na toto téma napsala množství knih a vydala také cédéčka s meditacemi. Pořádá semináře nejen v Německu, kde žije, ale také v Rakousku a Švýcarsku, a předává tím nejrůznější nauky dávno zapomenuté, nebo záměrně potlačované společností. Možná se to dá pochopit i z této knihy, Thovt, projekt lidstvo, která pojednává o historii lidstva, jeho vývoji a o skrytých schopnostech, které nám zatím byly skryty. Velká část čtiva je obecně známých pravdách, které rozebírá právě

Velmi lidské povídky

Velmi lidské povídky

29. Březen 2018

Muž, jenž podezřívá ženu z nevěry, žena toužící po dítěti, chlapík, který naoko zvládá vše, ale moc dobře ví, že je jen šikovný babral. Ti a mnozí jiné jsou hrdiny povídek v nové sbírce Nelidské zdroje. Monika Petrlová už čtenářům předvedla, že povídka je jejím oblíbeným literárním útvarem. Po dvou úspěšných povídkových souborech – Hafni! a jiné povídky a Mrkev pro vězně – se vrací se třetí sbírkou Nelidské zdroje. Nelidské zdroje se v deseti povídkách zaměřují na dnešní uspěchanou dobu, kdy nás společnost tak trochu tlačí k rychlosti, odtažitosti, z lidí se stávají zdroje a ze všech jsou manažeři, asistenti  či specialisté. Mezilidské vztahy však nikdo