Share

Potřebuji lásku

Vše odstartovala kniha Potřebuji tvou lásku – je to pravda? Tato kniha mne tak intenzivně oslovila a donutila vyhledat českou koučku v této oblasti, mimochodem autorku předmluvy ke knize. The Work (Práce), metoda dotazování a analyzování myšlenek mi totiž na jednu stranu přišla neskutečně postavená na hlavu a rozčilovala mne. Na druhou stranu je tak drsná a k jádru věci jdoucí, že jsem v ní cítila jakýsi ukrytý potenciál, a tím mě lákala.

Nemohla jsem ji vystát? Pak jsem pochopila proč…

Pokud si tuto knihu od Byron Katie a Michael Katz přečtete, získáte celkem ucelený pohled na to, oč tu vlastně jde. Jakákoliv naše myšlenka silně ovlivňuje náladu. Což pro mě byl zpětným pohledem ten nejpřesvědčivějšjí důkaz – ovšem také nejsmutnější, protože když si uvědomíte, jak moc vám myšlenky ovlivňují náladu a chování k druhým, nejlépe pak těm, kteří nemají s „viníkem“ vašich myšlenek co do činění, je to tristní a dost bolestivá sebereflexe. Jakákoliv naše myšlenka nemusí být pravda! Jak revoluční!

A skrze tuto myšlenku se dostaneme k vlastním emocím a k tomu, co pravdou je. Jednoduché? Ne tak docela…

Co se mi zprvu zdálo nepříjemné, dráždivé, rozčilující, to se postupně vyjasňovalo a stejně tak to může mít více čtenářů – čím více přeskočíte s touto knihou kamenů, čím hlouběji se do ní začtete a překonáte prvotní odpor, tím více zjistíte, že je obyčejně LOGICKÁ. A že to, co vás na ní rozčilovalo, jsou vaše bolestivá místa, která si často ani neuvědomujete.

Přiznám se, že nejvíce mne tu bolely pasáže o obětech týrání, psychického i fyzického. Nepříjemná byla také pasáž o tom, že by člověk dokázal žít dál i po nějaké zásadní životní ztrátě. Až s Lucií Carthy (v knize v předmluvě ještě jako Nováková, zatím jediná certifikovaná koučka této metody u nás) jsem si uvědomila, že to není o tom, abych se na to těšila – a propadala pocitu viny, že si to vše přivolávám, ale abych to přijala jako jednu z možností. Či ještě lépe, aby si člověk lépe skrze tyto někdy do extrému vyvedené příklady v knize, uvědomil, že jeho vlastní síla není ve vnějším světě a v chování či jednání druhých, ale v něm samotném. A faktem je také to, že ten, kdo má potřebu uzurpovat a týrat druhé, ve skutečnosti ve své duši trpí mnohem víc než ten, kdo je obětí. Oběť má vždycky po více či méně dlouhé cestě možnost ze situace odejít. Jenže, musí předtím najít sama sebe.

SOUHLASÍM s tím, že je to metoda vhodná pro člověka, který chce pomoci. Který už se staví na kolena a ví, že chce dál žít. Že chce opustit nefunkční vzorce myšlení. Není to metoda pro toho, kdo z různých příčin chce zůstat v roli oběti.

Možná jsem ve chvílích, kdy jsem knihu četla a znechuceně ji odkládala, byla tou, která chtěla zůstat obětí, protože to bylo pohodlnější…

Zcela jistě jsem ale ve chvílích, kdy jsem knihu opět vzala do ruky a pak si nakonec napsala o kontakt na paní Lucii, byla tou, která už obětí být nechtěla.

The Work v praxi bolí při, a bolí po…

V knize najdete i vzor pracovního listu a terapie. Zkuste si ji. Zkuste si k sobě být upřímní. Na druhou stranu, když to absolvujete osobně, je to ale mnohem větší nálož, protože nemáte možnost utéct. V mém případě šlo o kontakt přes skype. A najednou jdou ven i nejtemnější myšlenky. Bylo to úlevné, náhle jsem mohla přiznat i to, co jsem se styděla přiznat sama před sebou. A uviděla jsem sebe samu ve zcela novém světle. Nejlépe bych to přirovnala k pocitu, v jakém jsem se viděla jako dítě. S intenzivním prožíváním přítomnosti, s radostí do nového dne. S vyřešenou minulostí a s nadějí do budoucna.

ALE… Velké ale bylo tělo. Nějakým způsobem všechny ty problémy na mne seděly s větším důrazem, než je zdrávo a po každé takové terapii přišly různé stěhovavé bolesti. Záda… hlava… viróza se všemi následnými komplikacemi, různé záhadné příznaky čehosi. Ono nejspíš když sejmete z duše trápení, má konečně šanci opustit i tělo. A to, co někde v nitru bublalo a nemohlo ven, šlo ven.  Logicky. Jako stejně logicky dojdete k závěru, že život je ve své podstatě JEDNODUCHÝ.

Otázky v metodě The Work nejsou složité. Jsou právě úplně jednoduché. A když si osvojíte byť jen tu obyčejnou jednu otázku „Je to pravda?“ a tou hned zanalyzujete každou stresující myšlenku, velice své duši odlehčíte. Ano, The Work je práce na celý život, je to styl myšlení, je to neustálé odlupování stresujících myšlenek a jejich řádné logické a cílené řešení.

Tak nějak jsme se to měli naučit už od dětství, nemyslíte?

O autorce

Byron Katie je americká lektorka, spisovatelka, která prezentuje ve svých dílech a seminářích svůj vlastní postup ke zlepšení života nazývaného „The Work“ (Práce), nebo také „metoda dotazování“. Své poznatky upevnila a rozšířila při práci s lidmi s poruchami příjmu potravy, ve věznicích nebo v nemocnicích či v útulcích pro oběti domácího násilí. Ve zkratce je její Práce zodpovězení si čtyř jednoduchých otázek ve smyslu Je pravda to, co si myslím, vím určitě, že to JE pravda? Jak se cítím, když myslím na své domněnky a jak s nimi mohu pracovat dál… Našla tak základ ke všem svým knihám a ten postupně rozvíjela. Žije v Texasu a více informací o ní najdete na www.thework.com

Český koučink The Work: http://coachingbylucie.blog.cz/

Odkaz na skype HELP linku:   http://www.instituteforthework.com/itw/content/helpline

Vydalo nakladatelství Synergie Publishing SE, 2016, www.synergiepublising.com

Renata Petříčková

Nejnovější příspěvky na webu:

Lucie Ernestová: Miluj svůj život 2018

Lucie Ernestová: Miluj svůj život 2018

14. Srpen 2017

Zpříjemnit si celý rok krásným kalendářem, který sem tam okoření život hladkou myšlenkou, úvahou a tématem, o kterém lze bez nadsázky říci, že zůstává věčné! Vděčnost, radost, plynutí života, láska, péče o tělo – to všechno patří mezi dvanáct drobných životních témat, která vám Lucie Ernerstová nabízí k přemýšlení a působení na svou duši v průběhu roku 2018. Námět na tento kalendář k ní přišel z loňského roku, kdy poprvé ilustrovala stejný kalendář s texty Louise L. Hay, jejíž kalendáře u nás už vycházejí řadu let. Letos po poprvé dostala do rukou samotná ilustrátorka. V rozhovoru, který jsem s ní při té příležitosti dělala, mne zajímalo,

ROZHOVOR MUDr. David Frej: Antibiotika může porazit ve výsledku jen silná lidská imunita

ROZHOVOR MUDr. David Frej: Antibiotika může porazit ve výsledku jen silná lidská imunita

14. Srpen 2017

Jak dál po antibiotikách… jak si vylepšit trávení a imunitu. Ta obrovská a dokonale vyvážená džungle bakterií v našem těle zajišťuje bezproblémový chod naší imunity, orgánů a vstřebávání živin. Je s podivem, jakými zásahy ji často „potěšíme“ a stále zůstáváme naživu. Nemluvíme jen o antibiotikách. S jedním z autorů knihy Jak dál po antibiotikách (a během jejich užívání) jsme se podívali na všechno to naše trávení a imunitu ještě bližším pohledem. První, co mne v knize zaujalo se týkalo kvality mateřského mléka. Když matka trpí dysmikrobií, předává dítěti v mateřském mléce i produkty toxických procesů, které probíhají v jejím střevě. Faktem je, že mnoho kojích matek trpí vyčerpáním

Druhý srpnový týden: Otřete si prach z kolen a jdeme do toho  znovu! Lépe!

Druhý srpnový týden: Otřete si prach z kolen a jdeme do toho znovu! Lépe!

6. Srpen 2017

Jestli jste pociťovali obtížně tento víkend a celý ten úplňkový marast, tak věřte, že to bude ještě chvíli doznívat. Ovšem už v léčivějších energiích. On ten začátek týdne, nebo některá jeho témata mohou být ještě hodně horká, hořká, kávová a bolavá. Zmatená. Taková, před kterými jsme už zavírali oči, nebo je už považovali za vyřešená. Něco, co se vrací k dořešení, k doléčení. To nás může udivit…  a na chvíli znehybnit. Jak Dvojka mečů, tak Čtyřka mečů je o nehybném stavu, kde je radno se moc nehýbat, abychom se neporanili – nic extrémními způsoby neřešit, spíš se obrátit do sebe a hledat odpovědi v sobě.

Tom Kenyon, Wendy Kennedy: Velký experiment

Tom Kenyon, Wendy Kennedy: Velký experiment

30. Červenec 2017

Když jsem tuhle knihu prvně otevřela, rozevřela se mě na stránce s názvem kapitoly: Jak se vypořádat s negativními zprávami, válkami, smrtí a zkázou. Přesně moje téma! Ne, že bych ho nějak nutkavě řešila, spíše jsem se jím přestala zabývat, přesto o to víc jsem občas pociťovala nepříjemný pocit z toho, že nejsem s těmito zprávami z druhého konce světa solidární. Takže jsem byla mimořádně zvědavá, jak si autoři s tímto těžkým duchovním tématem poradili. „Vězte, že spousta toho, co vám prezentuje vaše zpravodajství a noviny, je vykonstruováno. Jsou vám předkládány verze příběhů, které často neobsahují celou pravdu… … Ve skutečnosti vše, proti čemu chcete bojovat nebo co