Share

Ukulele JamPamatujete si dobu kolem roku 1992? U nás celkem fajn, frčela zlatá devadesátá taneční léta a jen z dálky k nám doléhalo cosi o konfliktu v bývalé Jugoslávii. Tak se nyní zkusme podívat přímo do centra dění. Za patnáctiletým Mikim, který se zrovna se svými rodiči přistěhoval do uprchlického komplexu v bývalém rekreačním středisku. Přišel o domov, jeho bratr je nezvěstný a řešit musí třeba takové banality, jako je přestup na jinou školu. A taky to, že nemá žádnou žákovskou, učebnice, doklady – všechno zůstalo ve vybombardovaném domově.

Autor Alen Meškovič výtečně probral příběh do detailů. Třeba právě ty školní problémy, absence základních věcí je to, co zbystří čtenářovu pozornost. To je totiž něco, co si v obyčejném světě neumíme představit. Ale pokud přijde válka, je to přesně takhle. Atmosféra příběhu je odlehčená, dás se říci, že je to tak trochu humor, trochu chuť do života a jen tu a tam nás přimáčkne vědomí války a to ani ne tak přítomnými událostmi, které se stále tak nějak otírají o všední dny, ale spíše tím nastavením rodičů, domova, bytí, sociálního dna, na které se uprchlíci šmahem a bez viny dostávají.

Ale pojďme žít, v pubertě nikdo nepomýšlí na konec

Do klubu Ukulele se stahuje omladina. Devadesátá léta byla někde ve znamení svobody, i když na bosensko-srbských hranicích plálo válečné peklo. Nesmyslné. Podivné. A snad právě v té divné upnuté době, kdy dospělí přicházeli o iluze a budoucnost, měli jakousi vizi dění příštího děti, mládež. Jako kdyby jen oni cítili tu vůni budoucnosti, kterou si ale budou muset v jejich případě tvrdě zasloužit. V příběhu procházíme několika léty dospívání s Mikim, díky jehož živočišné preferenci hudby, jamování, kamarádů, party, pak i holek a opíjení, se vzneseme nad válečnou nevraživost, více se opřeme do hotelových komplexů, které jen jedním drápkem zachytávají děj se svými vnadnými turistkami a opalovacími krémy.

Miki a jeho chuť žít

Budete rozčarováni, rozhořčeni i potěšeni Mikiho puberťáckou naivitou, vývojem jeho duše. Během let, které s ním strávíme, se dostaneme do jeho duše. Do názorů, jeho chuti, jeho zklamání, která z něj dělala snad silnějšího člověka? Nevíme… děj skončil ve chvíli, kdy si autor patrně našlápl na další díl!

Husí kůži nahánějící je pro Evropana blízkost této války, a snad i názorové a nesmyslné podobenství s tím, co se v podobných krajích děje i dnes. Jak blízko a zároveň jak daleko…

Pojďme se začíst….

Seděli jsme kolem ohně, obličeji obrácení k sobě. Mezi námi zase praskal oheň a z ruky do ruky putovala lahev levného, kyselého červeného vína. Ve tmě za mými zády ležel Samirův magnetofon Philips. Hrál stereo a byl dvakrát těžší než ten můj. Na rozdíl od mého japonského mono ubožáka, kterého bylo na balkoně slyšet jen stěží, dokázal tenhle přivádět k šílenství sousedy naproti, nahoře i dole.

Vedle Samira seděl Damir a kousek dál vedle nich Amar s Ismarem. Pozval jsem i Vlada a Robiho, kteří pocházeli z oblasti Vukovar. Vladova tátu popravili jako civilistu už na začátku války. Robiho táta byl nadporučík v chorvatské armádě a pořád pobýval někde na slavonských bojištích. Oficiálně v těch oblastech panovalo příměří, ale stejně bylo na okně recepce občas přilepené partě: „V hlubokém zármutku a bolesti oznamujeme, že…“

Amar s Elvisem probírali válku. Oba utekli dřív, než šlo do tuhého, a proto hodně mluvili o tom, co viděli v televizi. Musel jsem zesílit hudbu. Metallica. Nothing Else Matters. Kytarové sólo. Tu kazetu mi věnoval Samir.

O autorovi:

Alen Meškovic se narodil v roce 1977 a od roku 1994 žije v Dánsku. Na literární scéně debutoval v roce 2009 sbírkou poezie Forste gang tilbage (Poprvé zpátky), která se dočkala příznivých kritických ohlasů. Jeho první román Ukulele jam (Ukulele jam) z roku 2011 byl nominován na literární cenu týdeníku Weekendavisen a vyšel v devíti dalších zemích včetně Německa a Velké Británie. V Německu byla také zinscenována jako divadelní adaptace. V roce 2012 získal Alen Meškovic tříletý tvůrčí grant od Dánského uměleckého fondu a výsledkem je jeho román Enmandstelt (Stan pro jednoho), který vyšel v květnu 2016, a přestože se nejedná o pokračování v pravém slova smyslu, setkáme se v něm opět s hlavním hrdinou prvotiny Ukulele jam.

Vydalo nakladatelství Argo, 2017, www.argo.cz

Renata Petříčková

Nejnovější příspěvky na webu:

Enneagram: Devět typů osobnosti jako na dlani, v hloubce vaší duše

Enneagram: Devět typů osobnosti jako na dlani, v hloubce vaší duše

17. Září 2017

Tak se rovnou přiznám, že jsem Individualista. Je to docela průšvih. Test enneagramu popisuje devět typů osobností, struktur duše a především hlubokých vnitřních motivů k jednání, prožívání a do jisté míry i k uchovávání vzpomínek. Navenek tyhle typy zní celkem nevinně (Perfekcionista,  Pomocník, Vítěz, Individualista, Pozorovatel, Loajální skeptik, Požitkář, Bojovník, Usmiřovatel). Tak co si vyberete, takhle narychlo? Struktura osobnosti člověka je složitá. Donedávna jsem si myslela, že mnohé osvětlí astrologické charakteristiky a kousek psychologie k tomu. Jenže tohle zcela předčilo má očekávání. Devět typů osobnosti je tady rozebráno s takovou pečlivostí, navíc rozvětvenou ještě tím, že v mnohých situacích se náš profil může nahýbat do jiného

Laureátkou Literární ceny Knižního klubu 2017 je Anna Vovsová

Laureátkou Literární ceny Knižního klubu 2017 je Anna Vovsová

7. Září 2017

Literární cena Knižního klubu, realizovaná společností Euromedia Group, a.s. (EMG), je v mnoha ohledech jedinečná. Nezaměřuje se na již publikované práce, jak bývá obvyklé, ale vybrané původní rukopisy proměňuje v knihy, dlouhodobě podporuje domácí tvůrce a rozvoj kvalitní české literatury. Literární cena Knižního klubu od roku 1995 otevírá tuzemským talentovaným autorům cestu do světa profesionálních spisovatelů. Odměnou vítězi je vydání knihy pod renomovanou nakladatelskou značkou Knižní klub, prémie 100 000 Kč a originální skleněná plastika ve tvaru knihy – letos ji získala Anna Vovsová s románem Ladič. Vítězné dílo 22. ročníku Literární ceny Knižního klubu bylo oficiálně vyhlášeno v rámci slavnostního ceremoniálu 5. září v pražském

Jezte zdravě s Fitrecepty

Jezte zdravě s Fitrecepty

29. Srpen 2017

Rádi byste ozvláštnili svůj jídelníček novými recepty a navíc přidali i něco zdravějšího? S novou kuchařkou Jíme zdravě zjistíte, že tzv. zdravé vaření vůbec nemusí být fádní a bez chuti. Právě naopak, hravá a chutná kuchyně začíná u dobrých receptů. Trojice studentů, která založila mobilní aplikaci Fitrecepty a posléze facebookovou stránku Jíme zdravě, podlehla mnohým prosbám fanoušků a vytvořila opravdovou papírovou kuchařku. Do té doby se o recepty, lákavé fotografie a celou řadu rad i tipů dělili pouze elektronicky. Jenže české kuchařky a kuchaři přeci jen touží po kuchařce, do níž si mohou lepit či vpisovat poznámky, upatlat ji při vaření, jednoduše

Lucie Ernestová: Miluj svůj život 2018

Lucie Ernestová: Miluj svůj život 2018

14. Srpen 2017

Zpříjemnit si celý rok krásným kalendářem, který sem tam okoření život hladkou myšlenkou, úvahou a tématem, o kterém lze bez nadsázky říci, že zůstává věčné! Vděčnost, radost, plynutí života, láska, péče o tělo – to všechno patří mezi dvanáct drobných životních témat, která vám Lucie Ernerstová nabízí k přemýšlení a působení na svou duši v průběhu roku 2018. Námět na tento kalendář k ní přišel z loňského roku, kdy poprvé ilustrovala stejný kalendář s texty Louise L. Hay, jejíž kalendáře u nás už vycházejí řadu let. Letos po poprvé dostala do rukou samotná ilustrátorka. V rozhovoru, který jsem s ní při té příležitosti dělala, mne zajímalo,