Share

Potřebuji tvou láskuŘeknu to o této knize naprosto upřímně. Nejprve jsem jí nemohla přijít na jméno. A když jsem ji přečetla v lepším rozpoložení, kontaktovala jsem českou koučku se zkušenostmi u Byron Katie, prošla si dvěma lekcemi The Work a mohu říci jediné – je to ta nejlepší psychologická metoda k tomu, jak se zbavit úzkostí, depresí, nejistot a vtíravých myšlenek, které si často ani neuvědomujete. A hlavně je to cesta k nalezené své vlastní sebehodnoty.

To, že mne kniha zezačátku neoslovila, ba až popudila, bylo jednoznačným důkazem, že mi prostě jen šlápla na kuří oko. Uvědomila jsem si, co si většina z nás nosí hluboko v nitru. Mnoho věcí chceme zašlápnout, hodit do rohu, zamést pod koberec – ale ono to tak nejde a tyto události, situace a myšlenky především nám výrazně snižují kvalitu života, přesněji kvalitu přítomného prožívání.

Schválně si zkuste třeba jenom na hodinu denně zapisovat nebo výrazně uvědomovat, kolik času strávíte tím, že  opravdu žijete přítomností, a kolik tím, že přemýšlíte o něčem a dost často to ani nejsou plodné myšlenky. Co druhý řekl, udělal, co tím myslel, co bude, co chtěl… Možná je to celá polovina, nebo i více, vašeho času.

Polovina promrhaného života… Polovina života, který nežijete přítomně, ale zabýváte se něčím, co je ve skutečnosti tomu druhému úplně jedno!

Při bližším ohledání zjistíte, že nic z toho, s čím si mordujete hlavu v průběhu dne, nemusí být ve skutečnosti pravda.

Je to pravda?

To je zásadní otázka metody The Work (Práce). Kniha je plná teoretického vysvětlování této metody a toho, jak pracuje náš mozek s myšlenkami a také tu je obrovský prostor věnovaný praktickým příkladům. Samotným otázkám a klientům, kteří na ně odpovídají. Nakonec zjistíte, že je to všechno o tom, že POTŘEBUJETE od někoho něco, abyste byli šťastní. Postupně díky dotazům pochopíte, že to něco potřebujete spíše sami od sebe, a že to v sobě máte. Jednotlivá témata se rozebírají velmi často otázkou „víte jistě, že je to pravda?“ SKUTEČNĚ? Od toho se velmi často odloupne uvědomění, že za život druhých nemůžete být zodpovědni ani s těmi nejlepšími úmysly. Že často si myslíte i něco, co vlatně není pravda a druhému spíš uškodíme. Nebo naopak škodíte a obviňujete se sami z něčeho, co ve skutečnosti vůbec není vaše vina.

Metoda The Work je o osvobození!

Zásadní emocí, která vám po absolvování této metody vyvstane, je obrovské osvobození. A to ne na nějakém ezoterickém základě, ale na základě úplně logickém a čistě psychologickém. Lucie Novákové, která je u nás jedinou oficiální koučkou této metody a je také autorkou předmluvy ke knize, jsem se ptala, jací lidé se na ní obracejí. Má zkušenosti z mnoha zemí, ale o Češích řekla, že jsou lidé, kteří už prošli většinou lecčíms, kdejakou metodou, ale žádná je úplně neuspokojila. A v The Work hledají právě ten dril, funkčnost a jednoduchost: po několika sezeních už nepotřebujete žádného kouče, sami sobě se stáváme lektorem. To samo o sobě je dobrým důkazem, že The Work je naprosto přirozená metoda. Ve chvíli, kdy jsem se sama již dokázala dotazovat a přineslo mi to výsledky, zažívala jsem chvíle obrovského štěstí.

A na začátku byla tato kniha.

Podívejte se po ní. Má opravdu potenciál vás zvednout ze židle. Nejprve pohoršením, pak studem nad sebou samým a potom nadšením, které nastane ve chvíli, kdy odkryjete koberec plný staré špíny a začnete uklízet.

Neslibují se tu zázraky na počkání, ale tvrdá práce… Výsledky jsou ale celoživotní.

Ukázka – HLEDÁNÍ UZNÁNÍ

Holčička je šťastně ponořená do hry na pískovišti. Náhle se jí k vlastnímu překvapení podaří hvězda. Ostatní děti, kterých si předtím sotva všimla, se smějí a tleskají. Holčička udělá hvězdu ještě jednou, aby zjistila, zda budou tleskat znovu. Děti po celém hřišti křičí: „Podívej se na mě! Podívej se na mě!“ A jsou šťastné, když se jim dostane vytoužené odpovědi, a zklamané, když je to naopak. Naše holčička si není úplně jistá, co právě objevila, ale je to vzrušující. Myslí si, že možná našla klíč k tomu, jak se začlenit. Do další hvězdy už se pouští s motivem, který předtím neměla. Už netropí hlouposti jen tak pro zábavu. Soustředí se na ohlas a reakci druhých a s tím přichází i úzkost z toho, že jí jich nedostane.

Mnoho z nás metá hvězdy toho či onoho druhu i v dospělosti. Honíme se za uznáním téměř všech lidí, které známe – svých partnerů a dětí, rodičů, kolegů v práci, dokonce i cizího člověka ve výtahu. Z honby za uznáním se stala natolik nedílná součást našeho života, že se k ní uchylujeme úplně automaticky: stěží si uvědomujeme, že k ní dochází. Úzkosti, kterou má na svědomí, si mnohem snadněji všimnete u svých přátel a kolegů či kolegyň: tahle je upovídaná a zábavná, když je s vámi, ale jak je nablízku její snoubenec, hned ztichne. Tamta zase neustále podlézá šéfovi. Ten musí být neustále centrem pozornosti. Jedna z členek kroužku jógy je obzvláště klidná a usměvavá, když je nablízku učitel. A s touhle její děti zacházejí jako s rohožkou na boty.

Podobné chování přitáhne vaši pozornost, protože se neděje to, co by se dít mělo. Slavnostní večeře měla být pro přátele příležitostí, jak si odpočinout a vzájemně se poznat, ale změnila se ve strojené martýrium plné soutěživého přetvařování. Z pracovní schůzky, jejímž účelem bylo vyřešit konkrétní problém, se stala příležitost zapůsobit na hostujícího jednatele. Proč? Protože jeviště zabrala touha po uznání.

Pokud se ve vás probudila zvědavost, snažíte se nejspíš určit myšlenky, které to způsobily. Není těžké si představit, co vzbudilo ve vašich přátelích úzkost, vždyť stejné myšlenky žijí v mysli každého z nás – „odmítne mě, jestli uvidí, jaká doopravdy jsem“, „budu šťastná, jen když si mě někdo všimne“, a tak dále. Ať už v souladu s takovými myšlenkami jednáte nebo ne, pokud nahlédnete do svého nitra, nejspíše je tam najdete.

O autorce

Byron KatieByron Katie je americká lektorka, spisovatelka, která prezentuje ve svých dílech a seminářích svůj vlastní postup ke zlepšení života nazývaného „The Work“ (Práce), nebo také „metoda dotazování“. Své poznatky upevnila a rozšířila při práci s lidmi s poruchami příjmu potravy, ve věznicích nebo v nemocnicích či v útulcích pro oběti domácího násilí. Ve zkratce je její Práce zodpovězení si čtyř jednoduchých otázek ve smyslu Je pravda to, co si myslím, vím určitě, že to JE pravda? Jak se cítím, když myslím na své domněnky a jak s nimi mohu pracovat dál… Našla tak základ ke všem svým knihám a ten postupně rozvíjela. Žije v Texasu a více informací o ní najdete na www.thework.com

Vydalo nakladatelství Synergie Publishing SE, 2016, www.synergiepublishing.com

Renata Petříčková

Nejnovější příspěvky na webu:

Život je právo, ne povinnost

Život je právo, ne povinnost

13. Únor 2018

První premiérou v roce 2018 v Městském divadle Mladá Boleslav bude inscenace Teď mě zabij, současného kanadského dramatika Brada Frasera. Režie se ujal umělecký šéf Petr Mikeska. Hra je příběhem otevírajícím téma sexuality hendikepovaných a nabízí citlivý pohled do intimního života lidí s postižením. Dalším silným tématem hry je eutanazie. Premiéra se uskuteční 23. 2. 2018 od 19:00 na Velké scéně. Hra Teď mě zabij je příběhem jedné rodiny, která žila šťastně až do osudového okamžiku. Ten zamíchá kartami a navždy změní životy všech členů a jejich přátel. Nehody se totiž stávají a musíme jim čelit, ať chceme nebo ne. To důležité je ale

Ztratila všechno, našla mnohem víc

Ztratila všechno, našla mnohem víc

26. Leden 2018

Místo svatby smuteční obřad. Aimee se měla vdávat a teď kráčí za rakví svého snoubence. Ale co se vlastně stalo a proč musela přijít o Všechno, co máme? Aimee poznala Jamese, když byli oba malé děti. Jejich mnohaleté přátelství postupně přerostlo v hlubokou životní lásku. Touha a náklonnost logicky vykrystalizovala v žádost o ruku a zasnoubení. Jenže James dva měsíce před svatbou zmizel kdesi v Mexiku, a pak jeho bratr Thomas pouze vyzvedl mrtvé tělo. Aimee tedy nakonec ve svůj plánovaný svatební den oplakává milovaného muže na jeho pohřbu. Plna zoufalství utíká před zármutkem, toužící zavřít se v tichu a klidu, pryč od všech blízkých.

Radmila Zrůstková: Domácí nápoje pro zdraví

Radmila Zrůstková: Domácí nápoje pro zdraví

21. Leden 2018

Skvělý nápad: vzít čistou studenou vodu a ovoce, zeleninu, bylinky a květiny….Vodu s vyluhovanými snítky máty zná snad každý, ale tady se celý nápad rozvíjí do nádherné křišťálové čistoty. A není to jen krásnou obálkou knihy, řekla bych…. Celý ten nápad je tak svěží, že budete mít okamžitě chuť si nějaký takový nápoj vymacerovat. Čistá voda osvěží na těle i na duchu. Je nejen naší součástí, ale i přenašečem informací… To je také stará známá pravda. Voda v sobě umí nosit energie toho, co do ní bylo vloženo. Ne vždy máme k dispozici vodu z čisté „studánky“, nebo měkkou dobrou vodu, na které si pochutnáte, ale v takovém případě

Ruby Roth: A proto nejíme zvířátka

Ruby Roth: A proto nejíme zvířátka

21. Leden 2018

Přiznám se narovinu, že nejsem veganka ani vegetariánka. Že se zvířátky mám soucit někdy až příliš velký a pro okolí nepochopitelný, takže mi podobná kniha byla docela zářezem do černého svědomí. Tak by miluješ zvířátka, a přitom si je dáš k obědu? Řízeček pěkně osmažený a k večeru hrnek studeného mléka nebo sýrové orgie? A co kravičky v kravíně a co to kuře, jehož prsa ti leží na talíři? Ne, nebojte se, není to taková hrůza, jako jsem si malovala v černých snech. Ale přesto bych k této knize ráda řekla několik postřehů. V první řadě je určena nejmenším dětem, je vhodná na vtipné prohlížení, snad i