Share

Zahrada jako mikrokosmosPoprvé jsem si tu přečetla o biodynamickém zemědělství. Pochopila jsem alchymii, vliv astrologie a v celé šíři si zamilovala hermetiku.

Je to z velké části vzácná zahradnická příručka, ba encyklopedie, ale ani jsem se nenadála a autor mi na  prvních několika desítkách stran vysvětlil, jak funguje alchymie. Pokud jste si mysleli, že to je nějaká věda pomýlenců a pomatenců, kdepak! Oni všichni ti hledači Kamene mudrců a Svatého grálu měli správné přísady pro své bádání, ale patrně hledali jinou fyzickou podobu, než tyto dva jejich cíle doopravdy mají. Nebo nevíme… …protože svět se vyvíjí nikoliv předvídatelně. Stejně jako pupen stromu zvětšuje svůj objem, může jít i vývoj lidstva tímto krátkým směrem, kdy automaticky předpokládáme, že pupen se bude nadále zvětšovat. Jenže pupen na větvičce jabloně poté praskne a objeví se listy, nejprve malé, pak velké nebo se objeví květ. Wolf-Dieter Storl velmi dobře upozorňuje i na to, že pokud bereme svět stejně jako přírodu – a tomu všechna jeho pozorování nasvědčují – může se stát i to, že i lidstvo nebo jeho vědomí se může vyvíjet skokově a zcela nepředvídatelně.

Ale to jsem vybrala opravdu jen nepatrný zlomek myšlenky, kterou v Zahradě jako mikrokosmos najdete. První polovina knihy je více filozofická, celistvá a ukazuje důvody, proč je jediným možným východiskem přežití lidstva biodynamické zemědělství. Autor tvrdí, že například Čína podle tohoto modelu už funguje, nebo se o to alespoň snaží. Sama jsem si zkusila tyto informace ověřit a i když jsem nenašla přímo potvrzení, faktem je, že Čína do efektivního a přirozeného zemědělství opravdu investuje a i když mnohé z jejich produkce ještě zavání drancováním půdy, tak na té správné cestě určitě jsou. Ostatně to uvádím jen pro příklad, že tento text vás navede i na své vlastní pátrání, na své vlastní myšlenky. Na své si tu přijde praktik, ezoterik, astrolog, zahradník, filozof, hermetik i člověk milující přírodu, stejně tak jako ryzí vědec. To vše se povedlo smísit do více než tři sta stran textu, jež ve chvíli, kdy proniknete do jeho hloubky, vás chytne a nepustí. Protože to, co se tu píše, je tím, po čem lidská duše baží v tomto navenek nepochopitelném světě…

Ukázka:

Jindy se na fazolích objevily mšice, a já jsem se chystal na ně zaútočit tabákovým odvarem (dokonce jsem na to obětoval svůj drahý dýmkový tabák); myslel jsem, že to je organický způsob hubení škůdců. Ale vtom si vedle mě dřepl zahradník, hleděl před sebe a přemýšlel. Napadlo mě, jestli mu nepřeskočilo.

„Nač si s tím lámat hlavu?“ naléhal jsem. „Je zde problém, a tady je řešení.“

Zahradník odvětil, že bude lepší nejdřív přemýšlet, proč se tady mšice objevily.

„To je přece jasné,“ odpověděl jsem, vycházeje ze svých přírodovědných znalostí, „nejspíš je sem přinesl vítr nebo jiné organismy, a nejlíp uděláme, když je zničíme, než se rozšíří.“

Potom mi ale vysvětlil: „Ne, ne, důvod, proč tady jsou, je mnohem složitější; má co dělat s tím, jak jsme hnojili půdu, jaká plodina tu byla předtím a jaké převládalo počasí, to všechno oslabilo rostliny natolik, že se staly náchylné k chorobám.“

Jindy se na zahradě objevili hraboši a syslové. Občas zahradníkova kočka některého chytla. Zahradník jim potom stáhl kůži, kožky pověsil, aby uschly, a jeho žena jejich těla usmažila a dala je sežrat kočkám. Jakmile byla Venuše ve znamení Štíra, spálil kožky a popel rozsypal po záhonech, což mělo ostatní hraboše přimět k tomu, aby změnili revír. Byla oslabena jejich reprodukční síla, protože Venuše souvisí s reprodukcí a Štír představuje v těle kosmického člověka (Meganthropus) oblast pohlavních orgánů, jak ukazuje zvěrokruh.

Návody na pěstování rostlin a na pochopení jejich vzájemného spoluupůsobení s okolím, vlivy nejen počasí, ale celých cyklů na Zemi, je klíčem k úpěchu, ale především ke klidu a rovnováze, a to nejen na zahradě, ale snad i ve svém vlastním životě.

Zahrada jako mikrokosmos je knihou, kterou s úctou budete otvírat čas od času,, a kterou třeba jednou se stejnou úctou předáte svým dětem. Její poselství je nadčasové, snad i věčné. A kéž by se svět vyvíjel směrem, kterým naznačuje autor. Kniha vyšla poprvé v roce 1979 a její potenciál přetrvat v tomto rozšířeném vydání další desetiletí je OBROVSKÝ. JE TO KLENOT, KTERÝ SI BUDETE V KNIHOVNIČCE OPATROVAT.

O autorovi:

Wolf-Dieter Storl (1942) se narodil v Sasku. Jeho babička pocházela z Krušných hor a sbírání bylin mělo v jejich rodině dlouhou tradici. U amerických Indiánů se naučil, jak komunikovat s rostlinami. „Čejeni nemluví o rostlinách, ale s rostlinami,“ říká dnes jeden z vůdčích expertů v oboru etnobotaniky, nazývaný „šaman rostlin“.

Wolf-Dieter Storl absolvoval Kent State Univerzity v Ohiu, působil jako hostující docent ve Vídni a získal doktorát na univerzitě v Bernu. Podnikl studijní cesty do různých zemí světa a přednášel na mnoha univerzitách v USA a Evropě. Je autorem několika knih o léčivých a magických rostlinách, rostlinných božstvech a rostlinách Keltů.  Od roku 1988 žije s rodinou na samotě v horách v jižním Německu.

Vydalo nakladatelství Eminent, 2016.

Renata Petříčková

Nejnovější příspěvky na webu:

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

16. Červen 2018

Famózní úspěch této knihy v zahraničí lze podle mě přičítat dvěma věcem: nádherně a jímavě, leč velmi překvapivě rozbalovaným charakterům postav. A potom příběhu, ve kterém si čtenář každého věku i založení najde to svoje. Od mystiky k akčnosti, od jemných linií příběhu, až po chvíle, kdy jednotlivé řádky zazní jako osudové volání do boje. Dívka, která upíjela měsíc je jednou z obětovaných holčiček, které se každoročně nechávají napospas v černém lese pro zlou čarodějnici. Ne, nikdo se neptá, co se s dětmi stane... Ale jedno je jisté. Z druhé strany lesa je už na cestě čarodějnice, obyčejně má nějakou tu ptačí podobu, aby se jí rychleji cestovalo,

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

16. Červen 2018

Odpočinek sladký jako nadýchaná šlehačka. Mozek odpočívá, duše se usmívá a od jemného vtipu a plné chuti vám radostí poskakuje každá buňka v těle. Jo, tak takové čtivo je vážně na jedničku. A Hans Rath to skutečně umí. Když Bůh praví, že si musíte promluvit, nedá se to odmítnout. Za prvé by to byla škoda, za druhé by to vůbec nešlo, protože vás ten člověk bude neustále pronásledovat. No jo, když jste psychoterapeut, tak je to první volba. Protože možná to je skutečně tak, Bůh šest dní tvořil lidstvo, sedmý den odpočíval a osmý vyhledal psychologa. A volba padla na Jakoba Jakobiho v Berlíně. Jednu

Kerstin Simoné: Thovt, projekt lidstvo

Kerstin Simoné: Thovt, projekt lidstvo

16. Červen 2018

Kerstin Simoné mne jako autorka zaujala natolik, že jsem si o ní musela hned něco vyhledat. Něžná blondýnka ponořená až do hlubin jakéhosi poznání boha Thovta, odhalující skryté pravdy a moudrost? No, na toto téma napsala množství knih a vydala také cédéčka s meditacemi. Pořádá semináře nejen v Německu, kde žije, ale také v Rakousku a Švýcarsku, a předává tím nejrůznější nauky dávno zapomenuté, nebo záměrně potlačované společností. Možná se to dá pochopit i z této knihy, Thovt, projekt lidstvo, která pojednává o historii lidstva, jeho vývoji a o skrytých schopnostech, které nám zatím byly skryty. Velká část čtiva je obecně známých pravdách, které rozebírá právě

Velmi lidské povídky

Velmi lidské povídky

29. Březen 2018

Muž, jenž podezřívá ženu z nevěry, žena toužící po dítěti, chlapík, který naoko zvládá vše, ale moc dobře ví, že je jen šikovný babral. Ti a mnozí jiné jsou hrdiny povídek v nové sbírce Nelidské zdroje. Monika Petrlová už čtenářům předvedla, že povídka je jejím oblíbeným literárním útvarem. Po dvou úspěšných povídkových souborech – Hafni! a jiné povídky a Mrkev pro vězně – se vrací se třetí sbírkou Nelidské zdroje. Nelidské zdroje se v deseti povídkách zaměřují na dnešní uspěchanou dobu, kdy nás společnost tak trochu tlačí k rychlosti, odtažitosti, z lidí se stávají zdroje a ze všech jsou manažeři, asistenti  či specialisté. Mezilidské vztahy však nikdo