Share

blizky-vychod-nad-propasti

Snad není dne, kdy nejsme médii atakováni dalšími z mnoha zpráv o teroristických útocích, o zlu, které se v našich myslích generalizuje do zhuštěné podoby obecně spojované s islámem. Subjektivně jako bychom už nechtěli nebo nedokázali časově oddělit, bylo-li tomu někdy jinak. Islám jako potenciální zlo se dostalo do popředí, je vnímán jako hlavní nepřítel číslo jedna, a zprávy o teroristických útocích jen dočasně a málokdy přehluší jiné události.

„Dnešní studenti jsou často vedeni k přesvědčení, a ve svých pracích také zhusta uvádějí, že „zlomem v mezinárodním terorismu“ byly útoky z 11. září 2001 proti Spojeným státům. Ke kořenům, k poznání, že i samo 11. září mělo zásadní a dlouhou předehru, a že v ní právě Spojné státy spolu se Sověty samy hrály poměrně důležitou roli, už se obvykle při studiu nedostali,“ uvádí Břetislav Tureček ve své knize Blízký východ nad propastí.

Příčiny současných problémů lze hledat už od období první světové války, následně po desetiletí v neustálém soupeření dvou světových velmocí, Spojených států a Sovětského svazu. Patří sem mnohaleté krvavé konflikty, vyděračská diplomacie jadernými zbraněmi, ničení stabilních institucí, ať už kvůli mocenským zájmům jedné či druhé skupiny, zakrývané pod nepříliš důvěryhodným závojem šíření demokracie, či pomoci od odstřižení „nežádoucího“ vlivu jiné mocnosti.

V roce 1979 vtrhla sovětská vojska do Afghánistánu, v roce 1988 skončila na Blízkém východě osmiletá válka, nejdelší mezistátní konflikt dvacátého století, mezi Irákem a Iránem. Po patnácti letech v roce 1989 byla ukončena občanská válka v Libanonu, v srpnu 1990 vpadla irácká armáda do Kuvajtu a tak dále. Nekonečné devastující konflikty pokračující až do dneška, viz o tom Sýrie, ISIS, ale i prazvláštní puč v Turecku.

Přitom tolik naděje svět vkládal do Arabského jara. Jeho výsledkem jsou ale miliony uprchlíků, největší migrace obyvatelstva v moderní historii.

Žádný z blízkovýchodních otřesů nepřišel jako blesk z čistého nebe, jejich často překvapivé kořeny můžeme hledat v historii. Žádnou z tragédií Blízkého východu nelze lacině připisovat pouze islámu, ale ani za ní nelze hledat výhradně spiklenecké čachry světových vůdců.

islám chlapec modlení

ilustrační obrázek

Intermezzo: Afghánistán s českými otisky

Zdevastovaný Afghánistán, ve kterém se v osmdesátých a v devadesátých letech profilovala řada osobností radikálního islámu, původně vystavěli Češi.

Tato fáze afghánské historie přitom mohla zarmoutit i řadu Čechů, kteří se v sedmdesátých letech podíleli na budování afghánské infrastruktury – konkrétně třeba trolejbusových tratí v Kábulu. Trolejbusy z Ostrova nad Ohří ozdobené československými a afghánskými vlaječkami tam začaly oficiálně jezdit v deštivém únoru 1979, tedy před příchodem Sovětů. ČSSR přitom stála u zrodu celého systému, včetně vozovny a trolejového vedení po městě. Modrobílá vozidla – Čechoslováci jich dodali téměř devadesát – byla v provozu po celá osmdesátá léta, zkázu jim přineslo svržení Nadžíbulláha a příchod vlády mudžáhidů, kteří při střelbě do obytných čtvrtí pochopitelně v devadesátých letech neviděli žádný problém ani ve zničení moderního dopravního systému.“

Protizápadní nálady a rekruti pro svatou věc

Není asi země, která by pozitivně přijala cizí vojska na svém území, o to hůře jsou-li odlišné kultury. Stejně tak se staví muslimské obyvatelstvo k přítomnosti západních armád na Blízkém východě. Tamní média se neostýchají medializovat zohavené dětské oběti následkem amerických nebo izraelských armád, což pochopitelně zvyšuje protizápadní nálady. A přesto jen zlomek jejich obyvatel se přidává na stranu teroristických organizací.

Kdo se tedy stává rekrutem pro teroristické útoky?

„Hned několik pachatelů teroristických útoků v Paříži a Bruselu z let 2015 a 2016 byli potomci muslimských přistěhovalců ze Severní Afriky a v jejich názorovém vývoji byla nápadně shodná trajektorie. Od sekulárního, „nemravného“, westernizovaného způsobu života sklouzli až k běžně pouliční kriminalitě a drogám. V rámci následné „očisty duše“, v níž sehráli roli muslimští kazatelé, se někdejší grázlíci přiklonili k islámu, de facto zavrhli rodiče s jejich poevropštěným způsobem života, své dosavadní přešlapy i pobyty v polepšovnách a věznicích se rozhodli „odčinit“ bezudným násilím.“

Mohou být snad muslimové pro nás nějakým přínosem?

Sám o sobě islám může být inspirativní, uvedl dříve Tureček, například pro silné rodinné vztahy, rozhodující roli matky v rodině, soudržnost rodin, pohostinnost a otevřenost lidí, kteří vám rádi pomohou a pozvou k sobě domů. Bohužel, často bývá zvykem, že největším soudcem těch druhých bývají ti, kteří je nejméně znají.

Vypadal by svět dnes jinak?

V oblasti Blízkého východu až do první světové války existovaly pouze dva velké státní respektované útvary, jimiž byla Persie a Osmanská říše. Vzhledem k tomu, že Osmanská říše na straně Německa a Rakouska-Uherska utrpěla porážku, si jejich území začaly dělit mocnosti, o jejichž působení nikdo moc nestál. Uměle vytvořené oblasti nerespektovaly přirozené územní a etnické celky.

Dokud se ale problémy nepřenesly i na evropskou a potažmo americkou půdu, jako by nás tolik nepálily.

modlitební text

ilustrační obrázek

Mohli jsme všechny současné události související s imigrací mnoha milionů uprchlíků předvídat?

Po bitvě každý generálem, nicméně Břetislav Tureček si pokládá otázky podobného charakteru:

„Jak to, že ještě před několika desítkami let prakticky neexistoval fenomén islámského terorismu, a letadla unášeli blízkovýchodní sekulární revolucionáři? Co se od té doby změnilo?

Jak je možné, že zatímco na počátku tohoto století se odborníci na uprchlickou problematiku mohli radovat, že běženců je na světě nejméně v historii, v roce 2016 hlásí OSN více než pětašedesát milionů, tedy rekordní počet lidí vyhnaných z jejich domovů válečnými konflikty? Více než polovina z registrovaných uprchlíků, kteří museli opustit svou vlast, přitom odešla ze tří zemí muslimského světa – Sýrie, Afghánistánu a Somálska.

Můžeme se však ptát dále. Proč západní politici věnovali před vypuknutím Arabského jara tak málo pozornosti varováním zasvěcených znalců Blízkého východu, že se v oblasti brzy zvedne vlna nepokojů vyvolaná sociálními a ekonomickými potížemi?

islám žena

ilustrační obrázek

Kulturní obohacení, nebo úplné nepochopení?

Naše kultury jsou za současných podmínek těžko promísitelné a schopné pozitivního soužití. Možná se mýlím, ale i po přečtení Turečkovy knihy mám vskutku pocit, že budeme-li schopni žít plnohodnotně vedle sebe na jednom území, vyžaduje to velký vývoj a řadu kompromisů obou skupin, jemuž nedávám mnoho naděje.

Diametrální rozdílnost vnímání lidských, respektive genderových hodnot může být i prezentována kapitolou „Sexuálních nájezdníků“, reflektující silvestrovské události v Německu. Jde tu opět o povrchní znalosti a smýšlení mužů z Blízkého východu o naší společnosti – snadno dostupných žen, alkoholu a povoleného předmanželského sexu. Ve svých domovských zemích by si tito mladíci, jak uvádí Břetislav Tureček, nedovolili chovat stejným způsobem k ženám. Ve své čtvrti jim hrozí naprosto zdrcující reakce otce nebo matky dcery za takto ostudné chování.

muslim

ilustrační obrázek

Určité fenomény blízkovýchodních společností těžko chápeme. Může mezi nimi patřit ženská obřízka, nebo vraždy na ochranu cti. Nepatří to výlučně mezi doménu muslimů. Obřízka se praktikovala ještě před islámem a vraždy na ochranu cti jsou příznačné i pro jiné skupiny.

Např. v roce 2007 svět šokovala zpráva ukamenování sedmnáctileté jezídské dívky. Ačkoliv chtěl lynči zabránit její otec, sousedé a příbuzní trvali na pokračování a vše zaznamenávali na svých mobilech. Dívka měla být ubita kameny a tvárnicemi proto, že chtěla přejít na islám z důvodu provdání se za muslimského přítele.

Asi nejextrémnější důraz na rodinnou čest jsem zaznamenal u Paštúnů v Pákistánu,“ uvádí Břetislav Tureček, „kde však tyto tradice vycházejí daleko více z kmenového zvykového práva, paštúnválí, než z islámu. V paštúnských komunitách se s velkou hrdostí tradují legendy o ženách, které jen otevřely dveře cizímu podomnímu obchodníkovi a prohodily s ním pár slov, načež byly zabity svými manželi.

K nejobjektivnějšímu pochopení nevedou prudké závěry bez studia

Autor knihy Blízký východ nad propastí z Knižního klubu Břetislav Tureček, novinář, vysokoškolský pedagog a expert na Blízký východ se snaží být maximálně objektivní a v jeho práci nespatříte svět černobílý, rozdělený na Zlo jako islám a Dobro v podobě naší civilizace.

Kniha nenabízí jednoznačné konkrétní odpovědi a viníky, ale za to velmi fundované náhledy do složitého soukolí blízkovýchodních společností. Lépe tak můžeme pochopit různé souvislosti současné doby. Kéž by existovalo adekvátní řešení problémů, které by prospěla oběma stranám, aniž by se musela jedna i druhá vzdát svých hodnot a domoviny.

MB

Nejnovější příspěvky na webu:

29.5.-4.6.2017: Nezapomenutelný týden? Možná…

29.5.-4.6.2017: Nezapomenutelný týden? Možná...

28. Květen 2017

Přijde na to, na jakém místě životní šachovnice se právě nacházíte. V každém případě je před námi týden, kdy zásadními hybateli osudu budou dvě energie: Úleva od nepravostí, ačkoliv se tyto nepravosti mohou právě tento týden projevit v plné parádě První kartou je Vůz a Osmička holí, takže snad už začátek týdne mohutně rozhýbe všechny stojaté vody a přinese moudrost (Velekněz a Velekněžka). Je zvláštní, jak se tyto karty zdvojují, jak jsou tu zdvojené ty energie pohybu k pochopení, k uklidnění, k moudrosti. Nemusí to ale znamenat, že se přímo v realitě stane to, co chceme, aby se stalo. Může to být jen náznak, jen pohyb někde mimo vás,

36 x Vegetariánské dobroty: Inspirace pro koncert chutí a vůní

36 x Vegetariánské dobroty: Inspirace pro koncert chutí a vůní

28. Květen 2017

Slovo „dobroty“ je v tomto případě opravdu na místě. Autorky vymazlily své recepty k dokonalosti zejména ve dvou směrech – v jednoduchosti a ve vzájemných kombinacích.  Zdá se, že některé recepty jsou výsledkem několika pokusů, z nichž nakonec vyšel ten nejlepší jako vítěz. A jsem si jista, že ty zdánlivě neúspěšné variace vám někde v podvědomí naskočí také. Nebo přijdete na své vlastní nápady. A že je vyzkoušíte. Některé ingredience se dají zaměňovat – typ ovoce, typ zeleniny, koření – a rázem máte každý z těch 36 receptů rozvětvený do mnoha dalších nápadů. Když jsem uvažovala, v čem je základ této kuchařky, tak mi kupodivu vůbec nešlo na