Share

jindrich-st-z-minsterberka

Osud Jindřichovi staršímu z Minstenberka často rozdával příliš nízké karty. Přesto třetí ze synů krále Jiřího z Poděbrad dokázal zachránit prestiž rodu a nalézt mu nové postavení i budoucnost.  Osvícené a neprávem opomíjené osobnosti českých dějin věnoval historik Martin Šandera dva roky života. Vytvořil čtivý obraz muže, jenž se svými vlastnostmi, stylem života, uvažová­ním i chováním podobal husitskému králi nejvíce. A ve zkouškách, které mu osud přichystal, obstál se ctí.

Podkarpatská Rus je nám blízká nejen díky spisovateli Ivanu Olbrachtovi, který ji zvěčnil ve svých prózách. Uznávaný historik Jan Rychlík společně se svou ženou, etnoložkou Magdalénou Rychlíkovou, ji představují z hlediska politického, sociálního a ekonomického vývoje.

Publikace JINDŘICH STARŠÍ Z MINSTENBERKA a PODKARPATSKÁ RUS V DĚJINÁCH ČESKOSLOVENSKA 1918-1946 vydává Vyšehrad.

Martin Šandera: JINDŘICH STARŠÍ Z MINSTENBERKA. Třetí ze synů krále Jiřího z Poděbrad. Syn husitského krále. Velký hráč s nízkými kartami.

Jindřich starší z Minsterberka, třetí syn krále Jiřího z Poděbrad, zažil vzestup i úpadek českého státu, ztroskotání otcových plánů a nástup nové vládnoucí dynastie. Kniha Martina Šandery přibližuje knížete Jindřicha jako zajímavou a poněkud opomíjenou osobnost českých dějin. Horlivější kališníci Jindřichovi zazlívali opuštění víry předků, otce i děda. Přesto právě Jindřich zdědil nejvíce z povahy krále Jiřího, svými vlastnostmi, stylem života, uvažováním i chováním se mu nejvíce podobal. Nikdy nebyl fanatikem, a i když se nebál tasit meč a vést vojsko do bitvy, dával přednost diplomacii. Byla to vysoká a nebezpečná hra, v níž dominovali Jagellonci, Matyáš Korvín, Habsburkové, římská kurie i kurfiřtské rody a Jindřich měl většinou v ruce jen nízké karty, navzdory tomu se v ní však dokázal uplatnit. I když jeho velké mocenské ambice a plány ochromoval vleklý, úmorný a ponižující zápas s dluhy, dokázal zachránit prestiž rodu a nalézt mu nové postavení i budoucnost.

Doc. PhDr. Martin Šandera, Ph. D. (* 1973)

Působí na Historickém ústavu Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové, kde přednáší české středověké a raně novověké dějiny a vede tým pro výzkum dějin utrakvismu ve východních Čechách. Jeho badatelské a publikační aktivity jsou zaměřeny především na problematiku české šlechty ve vrcholném a pozdním středověku, světské i duchovní elity v období husitské revoluce a vůdčí osobnosti i správně‑politické struktury polipanského bezvládí a poděbradské éry. Je autorem monografií Zikmundovi věrní na českém severovýchodě (2005); Páni z Dobrušky a z Opočna. Kolonizátoři, dvořané, válečníci  (2007) a Hynce Ptáček z Pirkštejna. Opomíjený vítěz husitské revoluce (Vyšehrad, 2011) a spoluautorem řady kolektivních děl.

 podkarpatska-rus

Jan Rychlík, Magdaléna Rychlíková: PODKARPATSKÁ RUS V DĚJINÁCH ČESKOSLOVENSKA 1918–1946

Hutné představení dějin regionu, který nám zůstává stále blízký

Další z knih uznávaného historika a odborníka na česko-slovenské dějiny. 20. století a na utváření národů v prostoru východní a jihovýchodní Evropy se zaměřuje na dvacetiletí, kdy součástí Československa bylo i území Podkarpatské Rusi. Dějiny kraje pověstného svou přírodní krásou a zvěčněného mimo jiné v prózách Ivana Olbrachta vykládá Jan Rychlík z hlediska politického, sociálního a ekonomického vývoje. Sleduje průběh začlenění Podkarpatské Rusi do československého státu, vývoj za první světové války a v době rozpadu Rakouska-Uherska. Zabývá se otázkou autonomie území v rámci ČSR, politickými stranami na Podkarpatské Rusi i jejím národnostním složením. Detailně sleduje rozvoj a strukturu zemědělství, mapuje stav průmyslu, obchodu, bankovnictví i dopravy. V kapitole o sociální situaci se srovnává životní úroveň na Podkarpatské Rusi a ve zbytku ČSR, kapitola o školství rozebírá komplikovanou jazykovou otázku a pozornost je věnována též působení českých úředníků na území Podkarpatské Rusi. Kniha Jana Rychlíka, napsaná společně s jeho ženou, etnoložkou Magdalénou Rychlíkovou, je hutným a informativním představením dějin regionu, který nám zůstává stále blízký, jakkoli jeho spojení s našimi zeměmi trvalo jen dvě desetiletí.

Prof. PhDr. Jan Rychlík, DrSc. (* 1954)

Vystudoval historii a etnografii na Filozofické fakultě UK v Praze, doktorát z etnologie a folkloristiky získal v Ústavu pro folklor Bulharské akademie věd a na Univerzitě sv. Klimenta Ochridského v Sofii, doktorát historických věd v Historickém ústavu Akademie věd ČR v Praze. Vědecky působí v Masarykově ústavu a Archívu AV ČR, přednáší na Ústavu českých dějin FF UK a na Technické univerzitě v Liberci. Specializuje se na české a slovenské dějiny 19. a 20. století a dějiny Balkánu. Je autorem řady studií, článků a knižních monografií. Je spoluautorem syntéz Dějiny Bulharska (2000), Dějiny Makedonie (2003), Dějiny Srbska (2004), Dějiny Chorvatska (2007) a Dějiny Slovinska (2011). Ve Vyšehradu vyšlo jeho zpracování dějin balkánských národů habsburské a osmanské monarchie Mezi Vídní a Cařihradem (spolu s třemi bulharskými autory, 2009), nová vydání jeho prací věnovaných dějinám slovensko-českých vztahůČeši a Slováci ve 20. stoletíSpolupráce a konflikty a Rozdělení Československa 19891992 (obě 2012). Spolu s bulharským bohemistou V. Penčevem vydal v roce 2012 syntézu českých dějin v bulharštině Istorija na Čechija (Sofia 2010), jejíž upravená podoba vyšla ve Vyšehradu jako Od minulosti k dnešku. Dějiny českých zemí (2014). Pravidelně se věnuje popularizaci historie formou vystupování v televizních či rozhlasových pořadech a komentování událostí v novinových článcích.

PhDr. Magdaléna Rychlíková (* 1955)

Etnografka zabývající se slavistikou a středoevropskými studii, zabývá se otázkou vystěhovalectví a krajanů, autorka článků s tématikou střední Evropy. Pracovala sedm let v Záhorském muzeu ve Skalici a třicet let v Národním muzeu v Praze, kde  v historické expozici v Lobkovickém paláci spolupracovala nebo samostatně připravila řadu výstav. Podílela se na širším výzkumu česko-slovenských vztahů, etnických a krajanských vztahů. Je mj. autorkou studií a článků o rodině, postavení ženy, sociálních vztazích, svátkování, lidové stravě, diverzity etnických skupin a menšin a knih Slováci v Praze. Vliv velkoměsta na jejich integraci do českého prostředí, nebo Životní anabáze jednoho krajana, kde sledovala život českého obchodníka žijícího ve Lvově Ludvíka Feigla.

Tisková zpráva

Nejnovější příspěvky na webu:

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

16. Červen 2018

Famózní úspěch této knihy v zahraničí lze podle mě přičítat dvěma věcem: nádherně a jímavě, leč velmi překvapivě rozbalovaným charakterům postav. A potom příběhu, ve kterém si čtenář každého věku i založení najde to svoje. Od mystiky k akčnosti, od jemných linií příběhu, až po chvíle, kdy jednotlivé řádky zazní jako osudové volání do boje. Dívka, která upíjela měsíc je jednou z obětovaných holčiček, které se každoročně nechávají napospas v černém lese pro zlou čarodějnici. Ne, nikdo se neptá, co se s dětmi stane... Ale jedno je jisté. Z druhé strany lesa je už na cestě čarodějnice, obyčejně má nějakou tu ptačí podobu, aby se jí rychleji cestovalo,

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

16. Červen 2018

Odpočinek sladký jako nadýchaná šlehačka. Mozek odpočívá, duše se usmívá a od jemného vtipu a plné chuti vám radostí poskakuje každá buňka v těle. Jo, tak takové čtivo je vážně na jedničku. A Hans Rath to skutečně umí. Když Bůh praví, že si musíte promluvit, nedá se to odmítnout. Za prvé by to byla škoda, za druhé by to vůbec nešlo, protože vás ten člověk bude neustále pronásledovat. No jo, když jste psychoterapeut, tak je to první volba. Protože možná to je skutečně tak, Bůh šest dní tvořil lidstvo, sedmý den odpočíval a osmý vyhledal psychologa. A volba padla na Jakoba Jakobiho v Berlíně. Jednu