Share
foto: L. Kovář

foto: L. Kovář

Odborníky na výživu neustále láká hledat alternativy pro lepší zdravý životní styl a zároveň možnosti, jak nakrmit svět s co nejmenší zátěží pro Zemi. Kladou si totiž důležitou otázku: zvládne naše mateřská planeta nakrmit lidi budoucnosti? Na jedné straně stále rostoucí počet obyvatel, změny klimatu, úbytek pitné vody, na druhé zřejmý nezdravý životní styl, vedoucí k nárůstu počtu lidí s obezitou, s čímž souvisí různé zdravotní problémy a civilizační choroby. Nejsilnějším strašákem moderní doby se stává rakovina – hledáme všechny možnosti prevence, abychom mohli chránit sebe a naše děti.

Řešením může být žakie, nebo taktéž džekfrut, pro nás nejsrozumitelněji chlebovník. Existuje kolem padesáti druhů stromů. Pocházejí z Asie a dorůstají do délky 25 až 30 metrů. V Bangladéši je žakie dokonce národním stromem. A jeho plody by mohly zachránit hladovějící lidstvo budoucnosti.

Nebudeme zabíhat do detailů ohledně klimatických problémů, v tomto duchu bych vřele doporučila knihu Zeemě z nakladatelství Paseka.

Ale zaměřme se nyní na jídlo.

Stejně tak totiž víme, že i chov zvířat pro maso ovlivňuje klima, značně spotřebovává vodu a zatěžuje zemi (potažmo pak i naše střeva). Snížením počtu hospodářských zvířat by se mohly tyto klimatické změny zpomalit. Ne každý je však ochoten se masa vzdát, přesto si musíme uvědomit, že v současné době ho jíme zbytečně velké množství, než je pro náš organismus vůbec dobré. Náš trávicí trakt není ani uzpůsobený na příjem tolika živočišných tuků, jaké se mu dostává. Navíc maso rovněž zakyseluje organismus. Ohledně naší imunity, které začíná právě ve střevech, bych doporučila Zdravá střeva z nakladatelství Grada.

Chlebovník přichází s tím, co hledáme: podporuje imunitní systém a tvorbu červených krvinek, detoxikuje a hydratuje organismus, je dobrou prevencí proti osteoporóze, obsahuje hořčík, vápník, fosfor, měď a železo, řadu vitamínu, omega 3 kyseliny a kyselinu listovou, 2% bílkoviny, 22% sacharidů, nutriční hodnota 380 Kj na 100 g.

Plody chlebovníku můžete používat do salátů, koláčů a na dezerty. Chuťově připomínají ananas a mango s nádechem banánu, broskve a hrušky. Používají se také semena: pečená, sušená nebo se drtí na mouku.

Vegani jsou ještě vynalézavější a umí vykouzlit z chlebovníku i pokrm, připomínající maso. Subjektivní a kulinářský pocit, že jíme maso, zůstává, ve skutečnosti se však daleko lépe chováme k přírodě a k sobě samému.

Kulinářská inspirace: Vypadá to jako „čína“, jak se za mého dětství říkalo na drobno nakrájeným kouskům vepřového masa v sójové omáčce; ve skutečnosti byl použit chlebovník se sušeným česnekem a cibulí

MB

 

Nejnovější příspěvky na webu:

Lucie Ernestová: Miluj svůj život 2018

Lucie Ernestová: Miluj svůj život 2018

14. Srpen 2017

Zpříjemnit si celý rok krásným kalendářem, který sem tam okoření život hladkou myšlenkou, úvahou a tématem, o kterém lze bez nadsázky říci, že zůstává věčné! Vděčnost, radost, plynutí života, láska, péče o tělo – to všechno patří mezi dvanáct drobných životních témat, která vám Lucie Ernerstová nabízí k přemýšlení a působení na svou duši v průběhu roku 2018. Námět na tento kalendář k ní přišel z loňského roku, kdy poprvé ilustrovala stejný kalendář s texty Louise L. Hay, jejíž kalendáře u nás už vycházejí řadu let. Letos po poprvé dostala do rukou samotná ilustrátorka. V rozhovoru, který jsem s ní při té příležitosti dělala, mne zajímalo,

ROZHOVOR MUDr. David Frej: Antibiotika může porazit ve výsledku jen silná lidská imunita

ROZHOVOR MUDr. David Frej: Antibiotika může porazit ve výsledku jen silná lidská imunita

14. Srpen 2017

Jak dál po antibiotikách… jak si vylepšit trávení a imunitu. Ta obrovská a dokonale vyvážená džungle bakterií v našem těle zajišťuje bezproblémový chod naší imunity, orgánů a vstřebávání živin. Je s podivem, jakými zásahy ji často „potěšíme“ a stále zůstáváme naživu. Nemluvíme jen o antibiotikách. S jedním z autorů knihy Jak dál po antibiotikách (a během jejich užívání) jsme se podívali na všechno to naše trávení a imunitu ještě bližším pohledem. První, co mne v knize zaujalo se týkalo kvality mateřského mléka. Když matka trpí dysmikrobií, předává dítěti v mateřském mléce i produkty toxických procesů, které probíhají v jejím střevě. Faktem je, že mnoho kojích matek trpí vyčerpáním