Share

8_Karneval-v-Benatkach_Collegium-Marianum_foto-Anna-Chlumska_m

3_La-Favorita_Cecilia-Bernadini_smallRomantickou výpravu do Benátek připravil na slavnostní závěrečný koncert mezinárodní hudební festival Letní slavnosti staré hudby. 4. srpna rozezní Španělský sál Pražského hradu koncertní provedení opery významného představitele francouzského baroka André Campry Karneval v Benátkách. Operu z roku 1699 určenou původně pro versailleský dvůr přednesou úspěšní sólisté mezinárodní scény: sopranistka Judith van Wanroij, tenorista Mathias Vidal, mezzosopranistka Marie Lenormand, barytonista Thomas Dolié, basbarytonista Lisandro Abadie společně s rezidenčním souborem festivalu Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové. Campra v opeře propojil svět commedie dell’arte s římskou mytologií, aby na konci 17. století ohromil tehdejší Paříž. Taneční instrumentální kusy i virtuózní árie inspirované italským kompozičním stylem společně s námětem opery přenesou vůni Benátek tentokrát na Pražský hrad.

Závěrečným koncertem pokračuje dlouhodobá programová spolupráce festivalu s prestižním Centrem pro barokní hudbu ve Versailles (Centre de musique baroque de Versailles – CMBV), jehož posláním je propagace francouzského interpretačního umění a hudebního dědictví Francie sedmnáctého až osmnáctého století v zahraničí.

8_Karneval-v-Benatkach_Collegium-Marianum

Campra v opěře Karneval v Benátkách přes sebe rafinovaně a komicky klade dvě nesourodé dramatické situace, nešťastnou lásku provázenou intrikami a karnevalové veselí. Právě v konfrontaci těchto dvou světů jednoznačně spočívá Camprova osobitost. Tato hra protikladů ve výsledku podtrhuje náladu každé z dějových rovin: Isabelliny a Leonořiny nářky jsou tím srdceryvnější, čím více jsou vedle probíhající oslavy okázalé a tím nemístné. S ohledem na celkový vývoj děje však v boji o pozornost publika postupně vítězí karneval. Srdce ani duše divákova se nedokáže plně zapálit pro milostné drama, když na smysly zároveň útočí nakažlivé taneční rytmy a libé zpěvy. Z nešťastné lásky Leonory, Isabelly, Léandra a Rodolfa se tak stává divadlo na divadle, stín tragédie zanikající v bujarém veselí. Pod vrstvami prolínajících se komických, parodických, historizujících a exotických prvků tak tušíme autorův šibalský úsměv. V opeře Karneval v Benátkách nechal Campra prolnout hudební styl francouzský se stylem italským. Aneb, jak se vyjádřil jeden kritik k novodobé premiéře, Campra mistrovsky promísil rukopis Lullyho s kompozičním stylem Monteverdiho, čímž předznamenal hudbu Händelovu a Rameauovu.

 Tisková zpráva, Více informací a předprodej vstupenek na www.letnislavnosti.cz.

Nejnovější příspěvky na webu:

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

16. Červen 2018

Famózní úspěch této knihy v zahraničí lze podle mě přičítat dvěma věcem: nádherně a jímavě, leč velmi překvapivě rozbalovaným charakterům postav. A potom příběhu, ve kterém si čtenář každého věku i založení najde to svoje. Od mystiky k akčnosti, od jemných linií příběhu, až po chvíle, kdy jednotlivé řádky zazní jako osudové volání do boje. Dívka, která upíjela měsíc je jednou z obětovaných holčiček, které se každoročně nechávají napospas v černém lese pro zlou čarodějnici. Ne, nikdo se neptá, co se s dětmi stane... Ale jedno je jisté. Z druhé strany lesa je už na cestě čarodějnice, obyčejně má nějakou tu ptačí podobu, aby se jí rychleji cestovalo,

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

16. Červen 2018

Odpočinek sladký jako nadýchaná šlehačka. Mozek odpočívá, duše se usmívá a od jemného vtipu a plné chuti vám radostí poskakuje každá buňka v těle. Jo, tak takové čtivo je vážně na jedničku. A Hans Rath to skutečně umí. Když Bůh praví, že si musíte promluvit, nedá se to odmítnout. Za prvé by to byla škoda, za druhé by to vůbec nešlo, protože vás ten člověk bude neustále pronásledovat. No jo, když jste psychoterapeut, tak je to první volba. Protože možná to je skutečně tak, Bůh šest dní tvořil lidstvo, sedmý den odpočíval a osmý vyhledal psychologa. A volba padla na Jakoba Jakobiho v Berlíně. Jednu