Share

Domácí násilí. Téma, o němž se divoce diskutuje, ale přesto je pořád velmi často tabuizováno. Možná se tak děje i proto, že osoba postižená domácím násilím se často stydí, bojí, nebo prostě nemá šanci se vymanit z bludného kruhu. Palčivý problém domácího násilí chce nyní vynést na světlo spolek Čas Robinsonů, zbavit jej mýtů a snad i pomoci ohroženým osobám se vyjádřit.

Hlavní stránka webu Čas Robinsonů

Spolek Čas Robinsonů, pojmenovaný podle knihy Pavlíny O’Toole, se chce na domácí násilí dívat po dobrém, tedy z té lepší strany. O co se spolek snaží? Co znamená slovo „dobro“ ve spojení s domácím násilím? Totéž, co suchá voda, žhoucí led, nehybný vítr, prostě něco zhola nemožného, asi tak jako vidět „Baník, jak poráží Barcelonu“ (řečeno slovy písně Jaromíra Nohavici).

Domácí násilí je patrně nevymýtitelné. Vždycky existovali a budou existovat lidé, kteří jsou tak slabí, že neumějí neshodu názorů řešit jinak než silou. Jde o to, aby jich bylo co nejméně a slušní lidé byli schopni rozpoznat hrozící nebezpečí včas. Jenže, jak takové „včas“ poznat? S nožem pod žebry už pozná domácí násilí každý – ale rozeznáte tendenci k domácímu násilí deset let před tím, než skutečně nastane? U sebe, u partnerů svých dětí, u kamarádů?

Všechny dosavadní kampaně proti domácímu násilí ukazovaly až jeho akutní fázi.  Ukazovaly modřiny, monokly, strach, krev. Je přirozené před něčím takovým přivírat oči, odvracet se. Chtít věřit, že se to mě ani mého okolí netýká. Lidé sdružení v Času Robinsonů touží poukázat na problém domácího násilí v jeho nejranějších fázích, kdy se dá ještě udělat mnohé pro to, aby vůbec nevzniklo – a pokud se nedá, je ještě možnost daleko snáze z takového vztahu odejít. Zároveň chtějí o ošklivých věcech mluvit hezky, aby bylo možno tento problém lépe odtabuizovat a účinně ho řešit.

Obálka knihy Čas Robinsonů

Na svém webu Čas Robinsonů shromažďují příběhy přímých aktérů domácího násilí i jejich blízkých, nabízejí pomoc a radu ohroženým osobám a dělají celkovou osvětu. A pokud byste se chtěli dozvědět o domácím násilí, strachu i odvaze čtivou formou, rozhodně nepřehlédněte rovněž knihu Pavlíny O’Toole. Autorka spojila příběhy několik žen a vytvořila příběh napínavý jako nejlepší detektivka i děsivý jako hororové klasiky.

A o čem píše? Nechte se navnadit anotací knihy:
Když se mladá manželka a matka Petra Tomanová stěhovala na začátku 90. let z Čech do Ameriky, vezla si s sebou i svůj vlastní sen – vzdělat se, podnikat a zajistit svým dětem tu nejlepší budoucnost. O několik let později si na drahé a náročné stadium vydělává úklidem domácností bohatých Američanů, po nocích se učí na zkoušky, stará se o děti a domácnost, a s vypětím všech sil se snaží na svůj původní sen dosáhnout. Zároveň ji ale tíží dominantní a násilné chování manžela Richarda, které ji svazuje a táhne zpět, ale ona řešení tohoto problému stále odkládá. Celá rodina tak žije pod neustálým tlakem strachu a obav z budoucnosti. Jednoho dne se ale okolnosti dramaticky změní a Petra je donucena jednat, aby neztratila úplně vše, včetně svých dětí a vlastního života. Tolik obávaný krok do neznáma spustí lavinu událostí, které již nelze zastavit.

Čas Robinsonů pomalu, ale jistě nastává, a členové spolku doufají, že se jejich činnost setká s kladnou odezvou u těch, kteří mají otevřenou mysl a chuť pomoci druhým, ale i těch tajných, ohrožených, aby věděli, že nejsou na světě se svým problémem sami a že má řešení.

Více informací najdete přímo na webu www.casrobinsonu.cz

Nejnovější příspěvky na webu:

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

16. Červen 2018

Famózní úspěch této knihy v zahraničí lze podle mě přičítat dvěma věcem: nádherně a jímavě, leč velmi překvapivě rozbalovaným charakterům postav. A potom příběhu, ve kterém si čtenář každého věku i založení najde to svoje. Od mystiky k akčnosti, od jemných linií příběhu, až po chvíle, kdy jednotlivé řádky zazní jako osudové volání do boje. Dívka, která upíjela měsíc je jednou z obětovaných holčiček, které se každoročně nechávají napospas v černém lese pro zlou čarodějnici. Ne, nikdo se neptá, co se s dětmi stane... Ale jedno je jisté. Z druhé strany lesa je už na cestě čarodějnice, obyčejně má nějakou tu ptačí podobu, aby se jí rychleji cestovalo,

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

16. Červen 2018

Odpočinek sladký jako nadýchaná šlehačka. Mozek odpočívá, duše se usmívá a od jemného vtipu a plné chuti vám radostí poskakuje každá buňka v těle. Jo, tak takové čtivo je vážně na jedničku. A Hans Rath to skutečně umí. Když Bůh praví, že si musíte promluvit, nedá se to odmítnout. Za prvé by to byla škoda, za druhé by to vůbec nešlo, protože vás ten člověk bude neustále pronásledovat. No jo, když jste psychoterapeut, tak je to první volba. Protože možná to je skutečně tak, Bůh šest dní tvořil lidstvo, sedmý den odpočíval a osmý vyhledal psychologa. A volba padla na Jakoba Jakobiho v Berlíně. Jednu