Share

Mistr flamenca Ángel Muñoz se narodil v Córdobě, kde na místní taneční konzervatoři vystudoval tanec u profesorky Inmaculady Luque. Taneční ostruhy získal v renomovaném souboru Ziryab Dance Company, vystupoval v několika operách. Dlouhodobě spolupracoval jako sólový tanečník se souborem vynikajícího kytaristy Paco Peñi, choreografka María Pagés si jen vybrala do své company jako prvního tanečníka pro úspěšné představení La Tirana. Tato hvězda řady předních světových divadelních a koncertních pódií přijede v dubnu do Prahy. Předtím se můžete seznámit s jeho názory v krátkém rozhovoru.

foto Daniel M Pantiga

foto Daniel M Pantiga

Co vás přivedlo k tanci, respektive k flamenku?
K flamenku mě přivedla tradice, kterou v Andaluzii najdete všude, aniž byste si to uvědomovali. Moji rodiče jsou navíc vášniví příznivci flamenka, pravidelně chodili na koncerty a festivaly a nás vždycky brali s sebou. Flamenco se ve mně postupně zakořenilo natolik, že už ze mě nikdy nevymizí. A ani bych mu to nedovolil.

Sledujete vývoj flamenca? V čem se podle vás za posledních 20 let změnilo?
Samozřejmě že ho sleduji, ale ve skutečnosti jsme to my, kdo se vyvíjíme a snažíme se překračovat nové a nové hranice. Flamenco nám slouží jako cestovní pas, i když je a nadále zůstane flamenkem. Rozdíl je pouze v tom, jak s ním pracujeme.

V čem se liší současné flamenco od filmů C. Saury (Carmen, El Amor Brujo, Bodas de Sangre), které jsou v ČR velmi známé a pro velkou část populace představují jeho synonymum?
Saurovo zpracování bylo a bude vždycky úplně jiné než všechno ostatní. U sebe vidím, že mé podání flamenka v mnoha směrech postrádá na pravdivosti – naštěstí ne úplně ve všem.

Zakomponoval jste do představení Ángel, del Blanco al Negro i jiné taneční prvky nebo mají diváci očekávat „tradiční“ flamenco?
Ve svém představení nepředvádím různé taneční styly. Rozdílné je však pojetí každé jeho části. Ale víc než kdy předtím jsem to především já, kdo zosobňuje tradiční flamenco jako takové, s odkazem k mistrům, kteří se objevují v Saurovi (např. Antonio Gades, o Manolete, Güito). Všechny jeho části spojuje to, že do každé vteřiny, kterou strávím na jevišti, vkládám celou svoji duši.

Proč jste se rozhodl pro sólový taneční projekt?
Byl to návrh mého manažera a já si řekl, proč to nezkusit. Vždycky tančím v páru nebo ve skupině s velmi dobrými tanečníky a tanečnicemi. Byla to pro mě výzva a zároveň možnost vyjádřit všechny formy, které v tanci cítím.

V čem vám sólové představení dává svobodu a v čem vás omezuje?
Svobodu mi dává veškerou, omezení žádná.

foto Daniel M Pantiga

foto Daniel M Pantiga

Co znamená flamenco pro současné Španěly?
Pro mě stále znamená totéž jako v mých začátcích. Cosi jako kapesník, do kterého jsem si utíral slzy, dvorek, na kterém jsem si hrával, místo, kde jsem o samotě přemýšlel… flamenco pro mě znamená život jako takový, ke kterému samozřejmě patří i moje žena a dcery. I díky nim flamenco cítím, tak jak ho cítím a tím víc si ho užívám.

Ptala se Silvie Marková

 

 

Nejnovější příspěvky na webu:

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

16. Červen 2018

Famózní úspěch této knihy v zahraničí lze podle mě přičítat dvěma věcem: nádherně a jímavě, leč velmi překvapivě rozbalovaným charakterům postav. A potom příběhu, ve kterém si čtenář každého věku i založení najde to svoje. Od mystiky k akčnosti, od jemných linií příběhu, až po chvíle, kdy jednotlivé řádky zazní jako osudové volání do boje. Dívka, která upíjela měsíc je jednou z obětovaných holčiček, které se každoročně nechávají napospas v černém lese pro zlou čarodějnici. Ne, nikdo se neptá, co se s dětmi stane... Ale jedno je jisté. Z druhé strany lesa je už na cestě čarodějnice, obyčejně má nějakou tu ptačí podobu, aby se jí rychleji cestovalo,

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

16. Červen 2018

Odpočinek sladký jako nadýchaná šlehačka. Mozek odpočívá, duše se usmívá a od jemného vtipu a plné chuti vám radostí poskakuje každá buňka v těle. Jo, tak takové čtivo je vážně na jedničku. A Hans Rath to skutečně umí. Když Bůh praví, že si musíte promluvit, nedá se to odmítnout. Za prvé by to byla škoda, za druhé by to vůbec nešlo, protože vás ten člověk bude neustále pronásledovat. No jo, když jste psychoterapeut, tak je to první volba. Protože možná to je skutečně tak, Bůh šest dní tvořil lidstvo, sedmý den odpočíval a osmý vyhledal psychologa. A volba padla na Jakoba Jakobiho v Berlíně. Jednu