Share

Ve Východočeském divadle v Pardubicích rozhodně nezahálejí. V letošní sezoně plné mimořádných setkání se současnou dramatikou – cyklus INprojekty (Malé inscenační projekty světových novinek) – chystají již dnes, ve středu 22. října, uvedení dramatu Poutník.

Výjimečný text z pera Elfriede Jelinekové uvedou ve Východočeském divadle jako inscenované čtení. Režie se ujímá mladý talentovaný režisér Juraj Augustín, letošní absolvent brněnské JAMU. Asistovat mu při tom bude jeho spolužačka, dramaturgyně Sabina Machačová. Hostující inscenační tým si ke spolupráci na nelehkém hereckém úkolu přizval Jana Hyhlíka.

Jan Hyhlík v Cizincích Antonia Tarantina – dalším INprojektu, který VČD uvedlo v červnu 2011, foto M. Klíma

„Poutník je hrou o osudu autorčina otce, hrou plnou odvážných témat, ale také pochopení a vcítění se do postavy, hrou lyrickou, ovšem nikoli sentimentální. Jelinekové text je brilantní zpovědí jednoho osudu, ale to neznamená, že nutně musí být hrán jako monodrama. Poutník je psán jako proud řeči a promluv, ale nabízí zajímavé možnosti ke hravé práci s ním, k inscenačnímu rozpracování tohoto výjimečného textu. Ten zazní v revidované verzi překladu Zuzany Augustové, která text připravila rovněž pro knižní vydání,“ říká dramaturg divadla Zdeněk Janál.

Nekompromisní i vyhraněná literátka a dramatička Elfriede Jelineková obdržela Nobelovu cenu za literaturu, a to nejen za svou jazykovou obratnost, vynalézavost a originalitu.

„Jelinekové text nerozvíjí děj, díky jeho absenci se však o to víc můžeme koncentrovat na hlavní postavu, na její myšlenky, postoje, názory, pocity, které si nese životem. Postava nevypráví kompaktní příběh, ale ve svém monologu se nás snaží obeznámit s tím, co ji trápí, tíží a pronásleduje. Jsme svědky pokusu o výpověď, snahu pojmenovat to, co člověku chybí, proč se cítí osamělý, ztracený a nešťastný, jen se zábleskem naděje. Ale právě tato snaha dodává textu i postavě jistou dávku optimismu. Když se pokusíme pochopit, kdo text vypráví, co cítí a co by chtěl, jsem přesvědčený, že by se setkání této postavy s diváky mělo podařit,“ sdělil režisér Juraj Augustín.

ZDE si můžete přečíst celý rozhovor s režisérem inscenace Jurajem Augustínem.

Máte-li rádi netradiční zpracování zajímavých textů, rozhodně se dnes vydejte do Pardubic na Malou scénu ve dvoře.

 

Nejnovější příspěvky na webu:

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

16. Červen 2018

Famózní úspěch této knihy v zahraničí lze podle mě přičítat dvěma věcem: nádherně a jímavě, leč velmi překvapivě rozbalovaným charakterům postav. A potom příběhu, ve kterém si čtenář každého věku i založení najde to svoje. Od mystiky k akčnosti, od jemných linií příběhu, až po chvíle, kdy jednotlivé řádky zazní jako osudové volání do boje. Dívka, která upíjela měsíc je jednou z obětovaných holčiček, které se každoročně nechávají napospas v černém lese pro zlou čarodějnici. Ne, nikdo se neptá, co se s dětmi stane... Ale jedno je jisté. Z druhé strany lesa je už na cestě čarodějnice, obyčejně má nějakou tu ptačí podobu, aby se jí rychleji cestovalo,

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

16. Červen 2018

Odpočinek sladký jako nadýchaná šlehačka. Mozek odpočívá, duše se usmívá a od jemného vtipu a plné chuti vám radostí poskakuje každá buňka v těle. Jo, tak takové čtivo je vážně na jedničku. A Hans Rath to skutečně umí. Když Bůh praví, že si musíte promluvit, nedá se to odmítnout. Za prvé by to byla škoda, za druhé by to vůbec nešlo, protože vás ten člověk bude neustále pronásledovat. No jo, když jste psychoterapeut, tak je to první volba. Protože možná to je skutečně tak, Bůh šest dní tvořil lidstvo, sedmý den odpočíval a osmý vyhledal psychologa. A volba padla na Jakoba Jakobiho v Berlíně. Jednu