Share

Praha. Matka měst. Stověžatá kráska, do níž se na první pohled každý zamiluje. To, že je Praha krásná, jistě víte. Ale jste si také jisti, že znáte všechny legendy, jimiž je Praha opředena? Jestliže ne, a chtěli byste tajemné příběhy poznat, otevřete skvělou knihu Tajemství pražských půlnocí aneb Strašidla a pověsti staré Prahy autora Filipa Jana Zvolského.

Najdete zde hned několik stovek strašidelných a tajemných pražských legend. Sám autor říká, že si můžete přečíst jednu pověst každý den v roce a k tomu dvě v neděli a dokonce tři ve svátek. Strašidelné příběhy jsou rozděleny podle čtvrtí, takže si přečtete o legendách Vyšehradu a Podskalí, Nového Města, Starého Města, Josefova i Malé Strany. Zvláštní oddíl je věnován Pražskému hradu a také Vltavě a Karlovu mostu. Ani Pražané, kteří nebydlí úplně v centru, nebudou ošizeni. Autor pamatoval i na další čtvrti, tzv. „za branami staré Prahy“.

Mezi legendami najdete příběhy pražských vodníků, různých bezhlavých individuí, duchů mrtvých nešťastníků, prostě pražských strašidel, která můžete potkat na každém rohu. Věděli jste třeba, že u knihovny na Mariánském náměstí stojí socha, do které se zamiloval bohatý rytíř? A nejenže sochu Vltavy miloval, ale odkázal jí také celý svůj majetek.

Autor vypráví příběhy s nadhledem a vtipem, ale i tak se budete při čtení bát. Kdo by se nebál, když může při vycházce Starým Městem potkat například popravené pány, kteří obcházejí v místech spojených s jejich posledními dny a hodinami?

V Tajemstvích pražských půlnocí můžete listovat málem donekonečna, než se všemi legendami proberete. Navíc, jste-li aspoň trochu jako já, budete mít okamžitě chuť vyrazit do míst, o nichž Filip Jan Zvolský píše. A to vám vřele doporučuji. Vezměte si knížku, svačinu a odvahu, a vyjděte za strašidly a pražskými legendami přímo do ulic. Máte-li děti, rozhodně je vezměte s sebou. Vždyť děti se také rády bojí.

Příběhy jsou doplněny krásnými ilustracemi Kristiana Cubery a vyšla, stylově, ve spolupráci s Muzeem pražských pověstí a strašidel. Mimochodem, když se budete moc bát potkat strašidla přímo v uličkách staré Prahy, můžete zajít do výše zmíněného muzea, kde se také projdete mezi strašidly a legendami, ale v bezpečí a s průvodcem.

Tajemství pražských půlnocí jsou tedy skvělou četbou pro celou rodinu a navíc tipem na příjemně strašidelný výlet. Možná potkáte i Franze Kafku, jehož duše bude obcházet Starým Městem, dokud budou lidé umět číst. Snad bude tedy Kafka k potkání ještě po mnohá staletí…

TAJEMSTVÍ PRAŽSKÝCH PŮLNOCÍ aneb Strašidla a pověsti staré Prahy, Filip Jan Zvolský
vydal Filip Jan Zvolský – ÓS TEMPORUM ve spolupráci s Muzeem pražských pověstí a strašidel v roce 2012
www.filipjanzvolsky.cz
www.muzeumpovesti.cz
www.muzeumalchymistu.cz

 

Helena Herynková

Nejnovější příspěvky na webu:

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

16. Červen 2018

Famózní úspěch této knihy v zahraničí lze podle mě přičítat dvěma věcem: nádherně a jímavě, leč velmi překvapivě rozbalovaným charakterům postav. A potom příběhu, ve kterém si čtenář každého věku i založení najde to svoje. Od mystiky k akčnosti, od jemných linií příběhu, až po chvíle, kdy jednotlivé řádky zazní jako osudové volání do boje. Dívka, která upíjela měsíc je jednou z obětovaných holčiček, které se každoročně nechávají napospas v černém lese pro zlou čarodějnici. Ne, nikdo se neptá, co se s dětmi stane... Ale jedno je jisté. Z druhé strany lesa je už na cestě čarodějnice, obyčejně má nějakou tu ptačí podobu, aby se jí rychleji cestovalo,

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

16. Červen 2018

Odpočinek sladký jako nadýchaná šlehačka. Mozek odpočívá, duše se usmívá a od jemného vtipu a plné chuti vám radostí poskakuje každá buňka v těle. Jo, tak takové čtivo je vážně na jedničku. A Hans Rath to skutečně umí. Když Bůh praví, že si musíte promluvit, nedá se to odmítnout. Za prvé by to byla škoda, za druhé by to vůbec nešlo, protože vás ten člověk bude neustále pronásledovat. No jo, když jste psychoterapeut, tak je to první volba. Protože možná to je skutečně tak, Bůh šest dní tvořil lidstvo, sedmý den odpočíval a osmý vyhledal psychologa. A volba padla na Jakoba Jakobiho v Berlíně. Jednu