Share

Justus Pfaue. Anna. Krok za krokem do nového života. Nakladatelství CooBoo, 2013.

Anna měla svůj sen. Chtěla být profesionální baletkou. Její učitelka, paní Breuerová, jí v jejím talentu podporovala. V cílevědomé Anně viděla velký potenciál. Záhy se však sny třináctileté dívky postavily na druhou kolej.

Otec Annu opět nestihl vyzvednout, a tak pro ni přijel její bratr Philipp s kamarádem Andreasem. Vypomáhali matce Ute s rozvozem zboží z květinářského krámku. Philipp ještě neměl řidičák, a tak po každé na výslovným matčin příkaz řídil Andreas. To Philippa nebavilo. Sem tam načerno si zajezdil, zaparkoval auto a nakonec přemluvil i Andrease, aby za úplatu Annu odvezl ze školy sám. Podlehl adrenalinu jízdy, nic nevnímal, jen rychlost.

Havarovali. Anna byla dočasně ochrnutá. Odmítala léčbu, vzdorovala. Rodinné vztahy se rozpadaly. Oslava bratrových osmnáctých narozenin dopadla katastrofálně: otec vyhodil všechny hosty, přestal mluvit s manželkou a odstěhoval se do garáže.

Anně pomohl v návratu do života kamarád Rainer. Ležel v nemocnici po úraze na lyžích. Byl neuvěřitelným optimistou a životním nabíječem. Spolu začali cvičit. Nakonec se Anna znovu se postavila na nohy, začala tančit a sklízet úspěchy.

Nicméně po mnoha měsících dřiny přichází další zlomové rozhodnutí. Co pro ni znamená víc? Rainer nebo balet?

Němečtí diváci znají Anin příběh z televizních obrazovek jako oblíbený seriál. Prožívali Aniny úspěchy, pád i návrat na scénu.

Kniha je uceleným příběhem, a proto příběh plyne podstatně rychleji.

Na mademoiselle Valentine to neudělalo dojem. „Tréma. Často se projevuje bolestí zubů. V žádném případě si neber léky. Při tanci se bolest dočista vypaří, to ti přísahám. Mě vždycky bolela záda, když šlo do tuhého.“

Anna jí nevěřila ani slovo. Má bolesti, protože v tom pitomém zubu je díra. Tréma, proboha, to vůbec nezná. Že by se jí zabydlela v zubu?

Sotva se stará dáma vzdálila, přistoupil k ní zaměstnanec opery, který na ni hned první den udělal dojem perfektní francouzsko-německou hatmatilkoou.

Za dlouhá léta v opeře viděl nesčetné hvězdy, sboristky a baletky, které neměly před velkými výstupy daleko k zoufalství. Znal na to všelék, a tak se soucitně zeptal: „Ma petite, slečinko, vy máte velkou bolest quelque chose?“

Anna si zaťukala na spodní čelist a zalamentovala: „Zub. Je to hrozné.“

Stáhl obličej do tak bolestné grimasy, jako by sám trpěl neskutečnými muky, a spráskl nad tím tělesným i duševním utrpením ruce. „Ach, pouvre slečinko!“ Šeptem dodal: „Je connais zcela jistě un bon dentiste.“

„Zubař? Nikdy!“ Anna ukázala směrem k baletnímu sálu. „Za chvíli se začíná.“ (159)

Našli jsme na YouTube.

Autonehoda

MB

Nejnovější příspěvky na webu:

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

16. Červen 2018

Famózní úspěch této knihy v zahraničí lze podle mě přičítat dvěma věcem: nádherně a jímavě, leč velmi překvapivě rozbalovaným charakterům postav. A potom příběhu, ve kterém si čtenář každého věku i založení najde to svoje. Od mystiky k akčnosti, od jemných linií příběhu, až po chvíle, kdy jednotlivé řádky zazní jako osudové volání do boje. Dívka, která upíjela měsíc je jednou z obětovaných holčiček, které se každoročně nechávají napospas v černém lese pro zlou čarodějnici. Ne, nikdo se neptá, co se s dětmi stane... Ale jedno je jisté. Z druhé strany lesa je už na cestě čarodějnice, obyčejně má nějakou tu ptačí podobu, aby se jí rychleji cestovalo,

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

16. Červen 2018

Odpočinek sladký jako nadýchaná šlehačka. Mozek odpočívá, duše se usmívá a od jemného vtipu a plné chuti vám radostí poskakuje každá buňka v těle. Jo, tak takové čtivo je vážně na jedničku. A Hans Rath to skutečně umí. Když Bůh praví, že si musíte promluvit, nedá se to odmítnout. Za prvé by to byla škoda, za druhé by to vůbec nešlo, protože vás ten člověk bude neustále pronásledovat. No jo, když jste psychoterapeut, tak je to první volba. Protože možná to je skutečně tak, Bůh šest dní tvořil lidstvo, sedmý den odpočíval a osmý vyhledal psychologa. A volba padla na Jakoba Jakobiho v Berlíně. Jednu