Share

Spala jsem, když zemřel. Volala jsem do nemocnice, abych mu řekla další dobrou noc, ale byl uspaný, pod dávkou morfia. Držela jsem telefon, poslouchala, jak těžce dýchá, a věděla jsem, že už ho nikdy neuslyším… Pamatuji se, jak jsem šeptala: pořád je naživu. Potom jsem usnula. Takto začíná autorka své vyprávění ve vzpomínkové knize Just Kids. Jsou to jen děti.

Patti Smith začínala jako básnířka, hluboce ovlivněna generací prokletých básníků. Byla a je ženou mnoha tváří a uměleckých zájmů. Mimo úspěšné kariéry zpěvačky a jedné z největších představitelek amerického punku a new wave se však stihla také vdát a vychovat dvě děti. Má na kontě nejen několik úspěšných alb, ale i výstav kreseb, fotografií a knih.

A touto knihou rovněž splnila slib. Slib, jenž dala svému celoživotnímu příteli, a možná tak trochu milenci, výtvarníku a fotografovi Robertu Mapplethorpovi. O něm také mluví Patti v odstavci, kterým můj článek začínal.

Autorka vypráví celý jejich příběh pěkně po pořádku, dozvíte se, že se oba narodili ve stejném roce, oba se dokonce narodili v pondělí. Od dětství a dospívání přejde k jejich seznámení v roce 1967, kdy Patti opustila domov, aby odjela do New Yorku a „stala se z ní umělkyně nebo aspoň milenka umělce“. Povedlo se jí obojí, a když se s Robertem v roce 1969 přestěhovali do slavného hotelu Chelsea, stali se postupně součástí umělecké komunity, která se tam koncem šedesátých a počátkem sedmdesátých let zdržovala.

Žhavý, bouřlivý, občas díky LSD rozmazaný obraz jejich celoživotní lásky a nekonečného přátelství předkládá citlivě, s něžností sobě vlastní. Slova plynou jako líná řeka, ale vy toužíte číst o překot, skákat přes kameny let, abyste se už dozvěděli něco dalšího z jejich ne právě jednoduchého vztahu. A až dočtete, bude vám možná líto, že už je konec.

Mimo krásných slov najdete v knize i 44 černobílých fotografií. V roce 2010 přidala Patti Smith ke vzpomínkám na Roberta ještě dovětek a další fotografie. Nakl. Dokořán nyní vydalo knihu Just Kids. Jsou to jen děti v této doplněné verzi.

Jejich cesty se scházely a rozcházely, Mapplethorpe je rovněž autorem fotografií na obalech Pattiných alb Horses a Wave, ale zůstali stále blízkými přáteli. Až do jara 1989, kdy Robert podlehl AIDS. Krátce před smrtí mu Patti dala onen slib, že o jejich životě napíše knížku… Takže jsem ho naposled viděla stejně jako poprvé. Spící mladík zahalený světlem, který otevřel oči s úsměvem, protože poznal někoho, kdo mu nikdy nebyl cizí. Snad ani vám nebudou Patti Smith a Robert Mapplethorpe po přečtení knížky zas až tak cizí.

Vystoupení Patti Smith z roku 1976:

JUST KIDS. JSOU TO JEN DĚTI, Patti Smith
Vydalo nakladatelství Dokořán v roce 2013, www.dokoran.cz

Nejnovější příspěvky na webu:

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

16. Červen 2018

Famózní úspěch této knihy v zahraničí lze podle mě přičítat dvěma věcem: nádherně a jímavě, leč velmi překvapivě rozbalovaným charakterům postav. A potom příběhu, ve kterém si čtenář každého věku i založení najde to svoje. Od mystiky k akčnosti, od jemných linií příběhu, až po chvíle, kdy jednotlivé řádky zazní jako osudové volání do boje. Dívka, která upíjela měsíc je jednou z obětovaných holčiček, které se každoročně nechávají napospas v černém lese pro zlou čarodějnici. Ne, nikdo se neptá, co se s dětmi stane... Ale jedno je jisté. Z druhé strany lesa je už na cestě čarodějnice, obyčejně má nějakou tu ptačí podobu, aby se jí rychleji cestovalo,

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

16. Červen 2018

Odpočinek sladký jako nadýchaná šlehačka. Mozek odpočívá, duše se usmívá a od jemného vtipu a plné chuti vám radostí poskakuje každá buňka v těle. Jo, tak takové čtivo je vážně na jedničku. A Hans Rath to skutečně umí. Když Bůh praví, že si musíte promluvit, nedá se to odmítnout. Za prvé by to byla škoda, za druhé by to vůbec nešlo, protože vás ten člověk bude neustále pronásledovat. No jo, když jste psychoterapeut, tak je to první volba. Protože možná to je skutečně tak, Bůh šest dní tvořil lidstvo, sedmý den odpočíval a osmý vyhledal psychologa. A volba padla na Jakoba Jakobiho v Berlíně. Jednu