Share

V nastupující vánoční atmosféře, s ještě doznívajícími zážitky zářijové Dvořákovy Prahy, ohlašuje festival první koncert nové sezóny. Světoznámá Dvořákova Symfonie č. 9 zní na festivalu každoročně, vždy v nové interpretaci. Zatímco letos zazněla „Novosvětská“ v nezapomenutelném pojetí Německého symfonického orchestru z Berlína, v roce 2014 se jí 16. září v Dvořákově síni Rudolfina ujme Velký symfonický orchestr P. I. Čajkovského pod vedením maestra Vladimíra Fedosejeva. Letos v prosinci si připomeneme 120 let od světové premiéry tohoto ikonického díla. V druhé půli ohlášeného koncertu zazní Prokofjevův koncert č. 2 g moll, jehož sólového partu se chopí přední houslový virtuóz Vadim Repin.

Symfonie č. 9 e moll, op. 95 „Z Nového světa“ je Dvořákovým nejproslulejším dílem. V „Novosvětské” se odráží Dvořákův úžas nad dynamicky se rozvíjejícími Spojenými státy americkými a také inspirace černošskými spirituály a gospely. Světová premiéra 16. prosince 1893 v newyorské Carnegie Hall se stala vrcholnou kulturní událostí sezóny a pro Dvořáka byla triumfem jeho umělecké kariéry. Suverénně kompaktní, invenčně melodická kompozice zapůsobila na současníky strhujícím dojmem a rychle se dostala na repertoár orchestrů po celém světě. U nás byla uvedena o rok později, pražskou premiéru dirigoval osobně Antonín Dvořák v Národním divadle. Na programu festivalu věnovanému jednomu z největších světových skladatelů nemůže „Novosvětská“ pochopitelně chybět.

Příští rok nabídne Dvořákova Praha „Novosvětskou“ v  interpretaci Velkého symfonického orchestru P. I. Čajkovského pod vedením jedenaosmdesátiletého maestra Vladimíra Fedosejeva. Legendární ruský dirigent je zároveň stálým hostujícím dirigentem Operního domu v Curychu a v letech 1997 – 2004 byl šéfdirigentem Vídeňských symfoniků. Jeho záběr je nesmírně široký, velký úspěch například sklízel v největších operních domech Evropy svým pojetím oper Musorgského, Čajkovského, Verdiho, Berlioze, Janáčka nebo Šostakoviče, nahrál mnoho symfonií, oper a baletů Rimského-Korsakova, Rachmaninova, Stravinského, Scrjabina, Brahmse nebo Beethovena. Velkého symfonického orchestru P. I. Čajkovského se Fedosejev ujal v roce 1974 a učinil z něj světově uznávané těleso. Orchestr, založený v roce 1930 pod názvem První symfonický orchestr Sovětského rozhlasu, během své existence dvakrát změnil jméno. Od sedmdesátých let fungoval pod názvem Symfonický orchestr Moskevského rozhlasu a teprve v roce 1993 mu bylo do vínku dáno jméno P. I. Čajkovského. S uměleckým krédem tohoto tělesa jsou spojeni největší umělci ruské hudby vůbec – jmenujme alespoň dirigenty Leopolda Stokowského, Jevgenije Mravinského nebo legendární sólisty Davida Oistracha a Svjatoslava Richtera. Těleso uvedlo řadu děl Šostakoviče, Chačaturjana či Prokofjeva v premiéře a ruští skladatelé mu často své skladby přímo věnovali. V současnosti orchestr nadále spolupracuje s největšími hvězdami ruského původu – Maximem Vengerovem, Vadimem Repinem nebo Jevgenijem Kissinem. Mezi nejslavnější nahrávky řadí kritika Mussorgského Borise Godunova nebo kompletní Čajkovského a Šostakovičovy symfonie. V roce 2010 oslavil orchestr osmdesát let od svého vzniku velkolepým turné po evropských metropolích.

Houslová virtuozita Vadima Repina nechává bez dechu publikum celého světa. Vadim Repin byl ke kariéře sólového virtuóza předurčen jako zázračné dítě. Narodil se v roce 1971 na Sibiři, housle držel v rukou poprvé v pěti letech a již v jedenácti vyhrál zlatou medaili ve Wienawského soutěži napříč všemi generacemi, jako čtrnáctiletý vystoupil v Tokiu, Berlíně a Helsinkách a jen o rok později debutoval v Carnegie Hall. V sedmnácti letech se stal nejmladším vítězem prestižní mezinárodní hudební soutěže Councours Reine Elisabeth. Repin vystupuje s nejlepšími orchestry na světě, včetně Berlínské filharmonie, Bostonských nebo Chicagských symfoniků, Newyorských filharmoniků a dalších. Jeho diskografie čítá i řadu oceněných alb komorní hudby. S violoncellistou Mishou Maiským a klavíristou Lang Langem získal cenu Echo Classic za nahrávky Čajkovského a Rachmaninových trií, za nahrávky Griega, Janáčka a Césara Francka s klavíristou Nikolajem Luganským obdržel Hudební cenu BBC v roce 2011 a Edisonovu cenu. V loňském roce o Repinovi televize Arte uvedla hodinový dokument s názvem Vadim Repin – Zvukový mág, v němž se umělec vrací zpátky na Sibiř, kde jako dítě objevil svůj talent. Vadim Repin žije ve Vídni a hraje na mistrovský nástroj z roku 1743 z dílny Guarneri del Gesù.

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha je významnou kulturní i společenskou událostí. I v příštím roce nabídne během září opět bohatý program představující dílo Antonína Dvořáka i dalších skladatelů světové hudební historie v podání mimořádných interpretů. Festival hostí špičkové sólisty, dirigenty, mezinárodně uznávané orchestry i komorní soubory, zároveň dává prostor i začínajícím umělcům. Podrobný program bude zveřejněn na jaře příštího roku.

Letošní šestý ročník poctila svou návštěvou vynikající americká violoncellistka Alisa Weilerstein, osmdesátiletý polský skladatel Krzysztof Penderecki, fenomenální pianista Jevgenij Kissin, šéfdirigent Fabio Luisi, houslista Julian Rachlin nebo operní pěvec Adam Plachetka. Prahu poctili svou návštěvou i světové orchestry Deutsches-Symphonie Orchester Berlin nebo Kammerorchester Basel. Residenčním orchestrem festivalu je Česká filharmonie. Letos přibylo na programu několik novinek: festivalová ouvertura Po stopách AD, Rodinný den ušitý na míru dětskému publiku nebo setkání s umělci po koncertech.

TZ

Nejnovější příspěvky na webu:

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

Kelly Barnhillová: Dívka, která upíjela měsíc

16. Červen 2018

Famózní úspěch této knihy v zahraničí lze podle mě přičítat dvěma věcem: nádherně a jímavě, leč velmi překvapivě rozbalovaným charakterům postav. A potom příběhu, ve kterém si čtenář každého věku i založení najde to svoje. Od mystiky k akčnosti, od jemných linií příběhu, až po chvíle, kdy jednotlivé řádky zazní jako osudové volání do boje. Dívka, která upíjela měsíc je jednou z obětovaných holčiček, které se každoročně nechávají napospas v černém lese pro zlou čarodějnici. Ne, nikdo se neptá, co se s dětmi stane... Ale jedno je jisté. Z druhé strany lesa je už na cestě čarodějnice, obyčejně má nějakou tu ptačí podobu, aby se jí rychleji cestovalo,

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

Hans Rath: A Bůh pravil: Musíme si promluvit

16. Červen 2018

Odpočinek sladký jako nadýchaná šlehačka. Mozek odpočívá, duše se usmívá a od jemného vtipu a plné chuti vám radostí poskakuje každá buňka v těle. Jo, tak takové čtivo je vážně na jedničku. A Hans Rath to skutečně umí. Když Bůh praví, že si musíte promluvit, nedá se to odmítnout. Za prvé by to byla škoda, za druhé by to vůbec nešlo, protože vás ten člověk bude neustále pronásledovat. No jo, když jste psychoterapeut, tak je to první volba. Protože možná to je skutečně tak, Bůh šest dní tvořil lidstvo, sedmý den odpočíval a osmý vyhledal psychologa. A volba padla na Jakoba Jakobiho v Berlíně. Jednu